Ukrajinská agentura pro jadernou energetiku uvedla, že zaznamenala zvýšenou míru radiace v místech uzavřené atomové elektrárny Černobyl. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Nechvalně proslulý areál na severu Ukrajiny ve čtvrtek obsadili ruští vojáci, podle expertů žádné výraznější riziko spojené s tragédií roku '86 nehrozí.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Odborníci ukrajinské agentury neuvedli, jak vysoké míry radiace dosáhla. Způsobily ji podle nich přesuny těžké vojenské techniky, čímž se do ovzduší dostal radioaktivní prach.
Mluvčí ruského ministerstva obrany v pátek řekl, že Rusko k ostraze bývalé jaderné elektrárny nasadí výsadkáře. Uvedl, že míra radiace v místě je normální. Radiace není podle aktuálních informací zvýšena ani na území České republiky:
Podle západních vojenských analytiků oslovených agenturou Reuters ruská armáda Černobyl obsadila kvůli tomu, že leží na nejkratší cestě z Běloruska do Kyjeva. Bělorusko je spojencem Moskvy, která do něho ještě před vpádem na Ukrajinu poslala své vojáky na cvičení. Samotný Černobyl prý pro Rusko žádný zvláštní strategický význam nemá, jeho hodnota je spíše symbolická.
Černobyl, kde se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa, leží asi 100 kilometrů od Kyjeva. Při havárii v elektrárně bylo radioaktivitou silně zamořeno okolí a radioaktivní mrak se dostal i do dalších evropských zemí. Úřady v okolí elektrárny vyhlásily uzavřenou oblast, poškozený reaktor je překrytý speciálním sarkofágem.
Co hrozí?
Experti se shodují, že v současné době z Černobylu už nemůže vzejít taková hrozba jako v roce 1986. „Přímé opakování nehody z roku 1986 je zde však nemožné. Tehdy došlo k silnému výbuchu fungujícího jaderného reaktoru s únikem čerstvého jaderného paliva nad rozsáhlé území. Teď tady ale není žádný reaktor, žádné čerstvé palivo. Palivo je skladováno minimálně dvacet až třicet let,“ uvedl nezávislý ruský expert na jadernou energetiku Dmitrij Gorčakov.
„Potenciální nebezpečný účinek však bude spíše lokální než globální nebo celoevropský,“ dodává. „Totéž platí pro případné poškození sarkofágu. Jak ten starý, postavený v roce 1986, tak i ten nový , jímž byl starý sarkofág zakryt v roce 2016.“
Stejně vidí případnou hrozbu předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Při zásahu úložiště radioaktivních odpadů v Černobylu podle ní nehrozí větší riziko na delší vzdálenost. Lokální dopady to ale mít může, řekla. „Omezily by se podle ní na vzdálenost několika kilometrů od úložiště,“ uvedla.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko uvedl, že hrozí rozptýlení radioaktivního prachu i do zemí Evropské unie, pokud dělostřelecká palba zasáhne úložiště nebezpečných radioaktivních odpadů. Drábová ale trvá na tom, že na rozsáhlejší vzdálenost riziko nehrozí. Na Twitteru také uvedla, že v sarkofágu, který zakrývá havarovaný jaderný blok, už „nejsou radionuklidy, které by mohly způsobit kontaminaci srovnatelnou s rokem 1986 na rozsáhlejším území“.
SÚJB později na Twitteru napsal, že Rusové v Černobylu nemohou ani „při použití sebesilnějších výbušnin“ způsobit katastrofu. „Radionuklidy, které by se touto cestou mohly dostat do životního prostředí, zcela jednoznačně nemohou způsobit závažnou kontaminaci v okruhu větším než třicet kilometrů, což je území odpovídající vysídlené zóně v okolí černobylské elektrárny,“ konstatoval úřad, který aktivoval svůj krizový štáb. Radiační monitorovací síť soustavně sleduje úrovně radiace v České republice.
„Pokud vím, tak je tam sklad vyhořelého paliva, a tak nevidím bezprostřední nebezpečí,“ sdělil Michal Šnobr, energetický expert a poradce investiční skupiny J&T. Situace by podle něj mohla být mnohem komplikovanější u fungujících čtrnácti jaderných reaktorů, které kryjí významný díl spotřeby Ukrajiny. Nedaleko Doněcké oblasti je Jaderná elektrárna Záporoží s šesti reaktory, jež kryje čtvrtinu ukrajinské spotřeby, dodal.
Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl sdělil, že zatím nikdo neví, proč Rusové elektrárnu obsadili a co je jejich cílem. „Nevěřím, že by někdo chtěl provést atak vedoucí k nárůstu radioaktivity v lokalitě či na širším území. Ono by to zasáhlo i toho, kdo to způsobil,“ uvedl. Největším rizikem pro Česko je podle něj „dlouhodobé působení dezinfomátorů, šíření fake news a neefektivnost naší obrany“.
Psychologický útok
„Důležitější je psychologický efekt. O Černobylu ví celý svět. A celý svět se ho bojí. Kdo jej ovládá, kontroluje rizika s tím spojená – a také strachy. Takže kolem Černobylu bude zřejmě spousta manipulací, ale doufám, že nedojde ke skutečným škodám a provokacím,“ upozorňuje Gorčakov.
„Černobylská havárie se nemůže odehrát ve stejném rozsahu. Ale dá se tam samozřejmě nadělat spoustu problémů. A vyděsit těmito potížemi. Bojovat v Černobylu je samozřejmě šílenství,“ dodává ruský vědec.
Katastrofa, která změnila svět
Černobylská havárie z roku 1986 byla dosud nejzávažnější jadernou katastrofou. Uvolněný radioaktivní mrak postupoval východní Evropou a Skandinávií. Radioaktivita kontaminovala rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Široké okolí elektrárny včetně blízkého města Pripjať bylo evakuováno a změnilo se v uzavřenou zónu.
Nejhorší havárii v dějinách jaderné energetiky způsobily chyby obsluhy čtvrtého reaktoru, který v důsledku explodoval. Sovětské úřady katastrofu ještě zhoršily tím, že nesdělily veřejnosti, co se stalo, ačkoliv již druhý den evakuovaly nedaleké město Pripjať.
Dva miliony obyvatel 110 kilometrů vzdáleného Kyjeva ale nebyly varovány před nebezpečím radioaktivního spadu. Svět se o havárii dozvěděl až poté, co ve Švédsku naměřili zvýšenou radiaci. Nakonec bylo z okolí Černobylu evakuováno více než sto tisíc lidí a v třicetikilometrovém okruhu okolo elektrárny byla zřízena „zakázaná zóna“.
Sama elektrárna byla uzavřena až v prosinci 2000. Radiace unikala z trosek reaktoru až do roku 2019, kdy celou budovu překryl obrovský kryt a následně roboti pod krytem začali rozebírat reaktor.
