Co důležitého se stalo ve čtvrtém únorovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí.
Týden ve vědě: Od první lidsko-ovčí chiméry po antihmotu v dodávce
Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Vědci vypěstovali chiméru. Ovčí embryo obsahuje lidské buňky
Doposud to bylo téma, které se objevovalo jen ve sci-fi. Nyní se stalo skutečností: vědci vložili do zvířecích embryí lidskou DNA. Zní to sice jako něco frankensteinovského, ale cílem výzkumu je, aby nemocnice získaly více kvalitních orgánů vhodných pro transplantace.
Díky této metodě budou lékaři získávat z ovcí orgány vhodné pro transplantace do lidského těla – v budoucnu dokonce orgány vyráběné cíleně pro konkrétní jednotlivce. Byly by pravděpodobně kompatibilní s jejich imunitním systémem, do ovčího embrya totiž bude možné vložit DNA daného jedince. Tělo pak nebude mít důvod orgán odmítnout.
Jedním z největších problémů dnešních transplantací totiž je právě odmítání orgánů: pokud nepocházejí z jednovaječného dvojčete, tělo rozezná, že jde o cizí tkáň, a pokouší se jí bránit. Lékaři pak mají plné ruce práce s tím, aby odpor imunitního systému zlomili.
VIDEO: Vědci poprvé nafilmovali mládě vzácné hlubinné chobotnice
Oceánologové studovali podivnou hlubokomořskou chobotnici a popsali, jak se rodí. Mládě je od narození v podstatě plně dospělý tvor. Na svět se dostává z vajíčka, které se podobá golfovému míčku.
Chobotnice z čeledi Grimpoteuthis nemají české pojmenování – už jen proto, že je na vlastní oči zřejmě téměř žádný Čech neviděl. Žijí v oceánských hlubinách, nejraději se pohybují v hloubce kolem čtyř až pěti tisíc metrů pod hladinou. Vědci je objevili a prozkoumali teprve nedávno, především díky autonomním ponorkám.
Naši předkové se vydali na oceán dříve, než jsme mysleli. Plavil se zřejmě už Homo erectus
Nové výzkumy naznačují, že oceány nebyly pro lidské prapředky neprostupnou hranicí, ale místem, které byli schopni překonávat. Prvním, kdo to dokázal, mohl být už Homo erectus.
Profesor Daniel Everett z massachusettské Bentley University vydal knihu, v níž popsal námořnické úspěchy Homo erectus. Pokusil se také vysvětlit, jak je možné, že toho tito hominidé dosáhli.
Podle něj i řady dalších vědců existují přesvědčivé důkazy, že se Homo erectus dostal přes moře nejen na Krétu, ale dokonce až na ostrov Flores v jihovýchodní Asii. Podle některých teorií se dokonce asi před 100 tisíci lety z populace Homo erectus na indonéském ostrově Flores vyvinul nový druh Homo floresiensis, jehož zuby jsou podobné zubům Homo erectus – jiné studie to však vyvracejí.
Lidské pozůstatky i kosti vymřelých tvorů z doby ledové. Archeologové ukázali poklad ze zatopené mexické jeskyně
V polovině ledna popsal vědecký tým, že v Mexiku objevili největší zatopený jeskynní systém. Nyní archeologové popsali, co všechno v něm už našli. Zatopená jeskyně unikátním způsobem umožnila zachování mnoha artefaktů, které by na zemi zničili predátoři nebo příroda.
Archeologové narazili na množství zbytků starých lidských civilizací i mnohem starších kosterních úlomků, jež patřily dnes již vymřelým zvířatům. Lidské pozůstatky jsou staré nejméně 9000 let.
Vědci tyto artefakty nalezli v jeskynním systému, který měří 347 kilometrů. Lednový výzkum totiž prokázal, že dva dlouhé podvodní labyrinty na jihovýchodě Mexika jsou spojeny a tvoří tak největší jeskynní systém svého druhu na světě.
Organismus Ostravana se vyrovnává se smogem rychleji. Na rozdíl od krajů s menší zátěží
Organismus obyvatel ostravské aglomerace, která každou zimu čelí opakované smogové situaci, se dokáže regenerovat rychleji než u lidí, kteří nejsou smogu vystaveni tak často a s takovou intenzitou. Vyplývá to z výzkumu Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Jak důležitá byla pro Evropu pravěká migrace? Archeologové našli odpověď díky analýze DNA
Přibližně před 4700–4400 lety se v západní a střední části Evropy objevil úplně nový druh artefaktů – byly to nádoby se zvoncovitým tvarem. Tyto poháry byly bohatě zdobené, a jak jejich název naznačuje, jejich tvar připomínal obrácený zvon. Tato kultura se objevila ve velké části Evropy i na severu Afriky, do Čech přišla pravděpodobně z oblasti dnešního Porýní. Šířila se u nás ale značně nerovnoměrně, nejvíc nálezů se našlo u Prahy.
Pro archeology je tato kultura od počátku záhadou. Vědci už přes jedno století řeší, jestli kultura zvoncovitých pohárů představovala rozsáhlou migraci velkého množství obyvatelstva, anebo jestli se jen objevil u původního obyvatelstva nový kulturní trend. „Tento spor byl jednou z nejstarších a nejdůležitějších otázek archeologie,“ popsal smysl nového výzkumu jeden z jeho autorů Ian Armit, archeolog z britské University of Bradford.
Koně Převalského nejsou poslední divocí koně na světě. Přepišme dějiny evoluce, volají vědci
Koně Převalského, kteří se i díky programu pražské zoologické zahrady opět prohání po mongolských stepích, byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě.
Nová studie mezinárodního týmu vědců ale tuto hypotézu vyvrací. Robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou jsou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura. Na základě výsledku studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Science, se budou muset přepsat dějiny koně, poznamenala dnes agentura DPA.
„Bylo to obrovské překvapení,“ komentovala výsledky studie Sandra Olsenová z univerzity v americkém státu Kansas, která vedla vykopávky na severu Kazachstánu, kde kdysi žili příslušníci takzvané botajské kultury.
Fyzici převezou antihmotu v dodávce. Extrémně nestabilní antičástice zachytí do vakuové pasti
Antihmota je notoricky nestabilní, při setkání s hmotou dochází k explozi. Vědci se ale naučili udržet ji pod kontrolou – a také se snaží využívat ji jako nástroj, který prospěje lidstvu.
Minulý měsíc začal projekt, v jehož rámci proběhne první transport této hmoty pomocí náklaďáku – následně bude využita pro výzkum dosud neznámých procesů, které probíhají v této výjimečné hmotě. Vědci se tímto způsobem pokusí pochopit, co se děje v nitru neutronových hvězd, které obsahují nejhustější formu hmoty ve vesmíru.
„Dlouho jsme antihmotu studovali jen pro ni samotnou, ale teď jsme ji ovládli natolik, že ji lidé mohou využívat k dalším účelům,“ uvedl pro Nature Alexandre Obertelli, fyzik z Technické university v Darmstadtu, který celý projekt vede. Projekt se jmenuje PUMA neboli antiProton Unstable Matter Annihilation a probíhá ve středisku CERN v Ženevě.