Nové výzkumy naznačují, že oceány nebyly pro lidské prapředky neprostupnou hranicí, ale místem, které byli schopni překonávat. Prvním, kdo to dokázal, mohl být už Homo erectus.
Homo erectus neboli člověk vzpřímený se na Zemi objevil někdy v době před 1,8 miliony lety. Podle nejnovějších výzkumů zřejmě nebyl přímým předkem člověka, ale slepou vývojovou větví – nicméně velmi úspěšnou slepou větví. Vymřel zřejmě před přibližně 140 000 roky, byl tedy vůbec nejdéle existujícím hominidem. A také prvním a na dlouhou dobu posledním, který se odvážil cestovat po mořích a oceánech.
Profesor Daniel Everett z massachusettské Bentley University vydal knihu, v níž popsal námořnické úspěchy Homo erectus. Pokusil se také vysvětlit, jak je možné, že toho tito hominidé dosáhli.
Podle něj i řady dalších vědců existují přesvědčivé důkazy, že se Homo erectus dostal přes moře nejen na Krétu, ale dokonce až na ostrov Flores v jihovýchodní Asii. Podle některých teorií se dokonce asi před 100 tisíci lety z populace Homo erectus na indonéském ostrově Flores vyvinul nový druh Homo floresiensis, jehož zuby jsou podobné zubům Homo erectus – jiné studie to však vyvracejí.
Everett je ještě odvážnější: tvrdí, na rozdíl od většiny vědecké komunity, že Homo erectus dokonce mohl ovládat řeč. Dosavadní poznání naznačuje, že tito pralidé se dorozumívali převážně kombinací mimiky a gest, k rozvoji jazyka neměli zřejmě dostatečně rozvinutý mozek.
Americký vědec uvažuje poměrně selským rozumem: „Když překonávali moře, potřebovali k tomu jazyk. Když pluli na Flores, nemohli využít mořských proudů, ty by je donesly jinam,“ uvedl v rozhovoru pro deník Guardian. „Museli být schopní pádlovat. A když pádlovali, museli být schopní říct si teď pádluj, teď ne, zaber. K tomuhle už potřebujete komunikaci, nestačí vám skřeky.“
Tato hypotéza otevírá nové cesty, kudy se dál ubírat ve výzkumu. Zatím se věda domnívá, že řeč si vyvinul jen Homo sapiens, a to v době před přibližně 200 000 roky. Podle Everetta nemohl ještě Homo erectus vydávat zvuky podobné jako člověk, rozhodně to nebyla řeč ve smyslu, v jakém ji známe dnes. Chyběl mu totiž gen FOXP2, který je pro vznik jazyka nutný. Kromě moderních lidí ho měli i neandrtálci, nevíme ale jistě, jak a zda vůbec mluvili.
Jiní vědci, které Guardian oslovil, zaujali k myšlence smíšené postoje. Například evoluční biolog Kevin Laland potvrdil, že o možnosti existence prajazyka u Homo erectus se dá uvažovat. Naznačují to podle něj například některé nástroje, které tento druh člověka vyráběl – byly natolik náročné na výrobu, že jejich konstrukce zřejmě vyžadovala spolupráci a tedy značnou míru vzájemné a složité komunikace.
Jiní badatelé však myšlenku považují za sice zajímavou, ale postavenou jen na chatrných důkazech.
Co víme o Homo erectus?
Homo erectus už byl podobný dnešním lidem, měl vysokou a poměrně štíhlou postavu, mohl měřit až 180 centimetrů a měl dlouhé a z dnešního pohledu elegantní končetiny. Jeho kostra neměla žádné stopy po tom, že by ještě šplhal po stromech.
Víme o něm také to, že už udržoval oheň a dokázal na značné vzdálenosti přenášet vodu. Asi před milionem let se poprvé dostal do Evropy, máme i několik nálezů z území České republiky.
