Mezinárodní vědecký tým podnikl největší studii pravěké DNA, díky níž se podařilo odkrýt komplexní příběh doby, která byla zásadní pro další dějiny Evropy. Výsledky práce vyšly v odborném časopise Nature a podíleli se na nich i čeští vědci.
Jak důležitá byla pro Evropu pravěká migrace? Archeologové našli odpověď díky analýze DNA
Kultura je nazvaná podle keramických pohárů, které připomínají tvarem převrácený zvon; do této kultury časově a územně spadá například i Stonehenge. V současnosti převažuje názor, že tato kultura vznikla na Pyrenejském poloostrově, existují ale také teorie o jejím původu v Maroku. Tato kultura existovala přibližně 500 let.
Přibližně před 4700–4400 lety se v západní a střední části Evropy objevil úplně nový druh artefaktů – byly to nádoby se zvoncovitým tvarem. Tyto poháry byly bohatě zdobené, a jak jejich název naznačuje, jejich tvar připomínal obrácený zvon.
Tato kultura se objevila ve velké části Evropy i na severu Afriky, do Čech přišla pravděpodobně z oblasti dnešního Porýní. Šířila se u nás ale značně nerovnoměrně, nejvíc nálezů se našlo u Prahy.
Pro archeology je tato kultura od počátku záhadou. Vědci už přes jedno století řeší, jestli kultura zvoncovitých pohárů představovala rozsáhlou migraci velkého množství obyvatelstva, anebo jestli se jen objevil u původního obyvatelstva nový kulturní trend. „Tento spor byl jednou z nejstarších a nejdůležitějších otázek archeologie,“ popsal smysl nového výzkumu jeden z jeho autorů Ian Armit, archeolog z britské University of Bradford.
V rámci výzkumu archeologové studovali DNA z přibližně 400 koster, které byly pohřbené se zvoncovitými poháry a s velkou pravděpodobností s touto kulturou souvisely. Výsledek je nejen konečně odpovědí na sto let starou otázku, ale současně i velkým překvapením. Naznačuje totiž, že pravdu měly obě strany.
Pravdu měli všichni
Studie, která vychází v prestižním časopise Nature, totiž ukazuje, že kultura zvoncovitých pohárů se rozšířila do střední Evropy, aniž by došlo k nějakým větším pohybům obyvatelstva. „DNA z kosterních pozůstatků spojených s kulturou se zvoncovitými poháry z Pyrenejského poloostrova není blízká DNA z koster ze střední Evropy,“ vysvětluje Iñigo Olalde, genetik z Harvardu, který je současně hlavním autorem práce.
Kde všude se objevila kultura se zvoncovitými poháry
Pro archeology je to první doklad přímo z prastaré DNA, že nádoby nesouvisí přímo s nějakými konkrétními lidmi. Díky tomu, jak rozsáhlý byl vzorek těl z doby měděné, mohli si archeologové udělat přesvědčivý obrázek o tom, jak tehdejší dominantní kultura vypadala.
Jenomže současně se ve studii ukázalo, že se kultura spojená s kulturou zvoncovitých pohárů šířila také díky rozsáhlé lidské migraci.
„V roce 2015 jsme my i další prokázali, že před přibližně 4500 lety došlo ve střední a severní Evropě přibližně k sedmdesátiprocentní výměně obyvatelstva, která byla způsobená masivní migrací z východoevropských stepí. Tato nová studie odhaluje, jak se tato vlna pohybovala na západ,“ uvedl Wolfgang Haak, genetik z univerzity v Jeně.
Ukázka kultury zvoncovitých pohárů z Německa
Nejviditelnější byl tento vzor ve Velké Británii, kde bylo analyzováno 155 vzorků z doby, ze které ještě neexistují žádné písemné záznamy. S touto zemí je kutura zvoncovitých pohárů spojená velice silně, nejznámější naleziště je totiž ve slavném Stonehenge.
Vědci byli schopní vysledovat, že mezi lidmi, kteří žili v Británii krátce po sobě, se nacházejí obrovské rozdíly v DNA. Migranty z kontinentu bylo nahrazeno asi 90 procent původní populace – právě díky lidu z kultury zvoncovitých pohárů zřejmě Británii poprvé osídlili lidé s podobnou barvou kůže a očí, jakou má dnešní populace.
Tito lidé se také z velké části podíleli na stavbě samotného Stonehenge, navázali tak na starší kulturu z Windmill Hill – v jejich práci pak pokračovali lidé z wessexské kultury. „Kultura se zvoncovitými poháry se dostala do Británie těsně poté, kdy byly vztyčovány kameny ve Stonehenge. Fakt, že imigrace této kultury dosáhla téměř úplné změny populace, která tyto megalitické monumenty vytvořila, ukazuje, jak ničivé události to musely být,“ uvedl Haak.
Nebývalá spolupráce
Tato studie mohla vzniknout díky výjimečné spolupráci mezi většinou specializovaných pracovišť, která analyzují DNA. Různé vědecké týmy měly různé vzorky, takže se vědci rozhodli, že spojí síly.
Navíc vědci využili toho, že před nedávnem došlo k vylepšení analytických metod, jimiž se DNA analyzuje. Nové techniky umožnily výrazné zlevnění celé metody. Do výzkumu se zapojilo 144 vědců z USA i Evropy, z Česka se do výzkumu zapojili Michal Ernée a Miroslav Dobeš z Archeologického ústavu AV ČR.