Vědci vypěstovali chiméru. Ovčí embryo obsahuje lidské buňky

Američtí genetici oznámili, že se jim podařil přelomový krok. Vytvořili lidsko-ovčí hybrid. Takový organismus by mohl jednou dávat lidem kvalitní orgány vhodné pro transplantace.

Doposud to bylo téma, které se objevovalo jen ve sci-fi. Nyní se stalo skutečností: vědci vložili do zvířecích embryí lidskou DNA. Zní to sice jako něco frankensteinovského, ale cílem výzkumu je, aby nemocnice získaly více kvalitních orgánů vhodných pro transplantace.

Díky této metodě budou lékaři získávat z ovcí orgány vhodné pro transplantace do lidského těla – v budoucnu dokonce orgány vyráběné cíleně pro konkrétní jednotlivce. Byly by pravděpodobně kompatibilní s jejich imunitním systémem, do ovčího embrya totiž bude možné vložit DNA daného jedince. Tělo pak nebude mít důvod orgán odmítnout.

Jedním z největších problémů dnešních transplantací totiž je právě odmítání orgánů: pokud nepocházejí z jednovaječného dvojčete, tělo rozezná, že jde o cizí tkáň a pokouší se jí bránit. Lékaři pak mají plné ruce práce s tím, aby odpor imunitního systému zlomili.

Co se vlastně podařilo?

Už řadu let se lidem transplantují orgány ze zvířat, například se to velmi osvědčilo u srdce. Cílem nového výzkumu je vypěstovat lidské orgány ve zvířatech – k tomu je ale cesta ještě daleká.

Aktuální výzkum navazuje podle deníku Guardian na starší pokusy. Už před rokem a půl se vědcům podařilo „vypěstovat“ uvnitř krysy myší slinivku. Vloni, téměř přesně před rokem, obletěla svět zpráva o tom, že v laboratoři vznikla lidsko-prasečí chiméra. Lidské kmenové buňky byly vloženy do mladých prasečích embryí, která byla schopna přežít. Vědci je ale z etických důvodů nechali žít jen 28 dní. Tento výzkum nebyl příliš úspěšný – jen jedno z 100 000 embryí obsahovalo lidskou DNA.

Tento týden ale stejný tým vědců na každoročním setkání the American Association for the Advancement of Science, které se konalo v texaském Austinu, oznámil další pokrok. Stejný úspěch se jim totiž podařil nyní u ovcí – a úspěšnost byla řádově větší. Tentokrát je chimérou jedno z 10 000 embryí.

Vědci popsali, že dosáhli dalšího úspěchu: jak embrya ovcí, tak i prasat jsou upravena genetickými nástroji tak, aby se u nich nevyvinula slinivka. Doufají, že právě na místě chybějícího orgánu vyroste orgán s lidskými buňkami.

Překážky na cestě k úspěchu

Vědci zatím nesmí udržovat žádná takto upravená embrya při životě déle než 28 dní – z toho jsou 21 dní v těle ovce. Je to sice dostatečné k tomu, aby viděli, že se orgány začínají formovat, ale nestačí to, aby „zmutovaný“ orgán vznikl v dostatečné složitosti, aby se dalo ověřit, jestli bude životaschopný.

Podle týmu, který za výzkumem stojí, by bylo potřeba, aby se další experimenty konaly déle, ideálně až 70 dní. Problém je v tom, že to zatím neumožňují zákony. Aby se mohli vědci touto cestou vydat, musí shromáždit spoustu povolení. Navíc je čeká náročný schvalovací proces, aby mohli zvýšit množství lidských buněk v embryu.

  • Chiméra byla v řecké mytologii dcerou stohlavého obra Týfóna a Echidny, napůl ženy, napůl hada. Chiméra měla zepředu podobu lva, v prostředku divoké kozy a zezadu draka. Sourozenci Chiméry byli dvouhlavý pes Orthos, tříhlavý podsvětní pes Kerberos nebo
    Hydra – obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami.

Ovce si vědci vybrali proto, že jejich embrya se snadněji získávají například pomocí umělého oplodnění a také proto, že je u nich potřeba menšího množství embryí – až desetkrát méně než u prasat. Navíc řada orgánů ovcí je velmi podobná těm lidským. Jedná se zejména o plíce a srdce.

Laboratorně se už podařilo vytvořit chiméru ovco-kozy, vypadá to tedy, že by mohla být ovčí embrya kombinovatelná s lidskými geny. Nejdůležitější je však fakt, že ovčí orgány mají správnou velikost pro využití u lidí. Genetici však nezavrhli ani prasata. Jejich výzkum nadále probíhá.

Etika na prvním místě

Experti jsou si vědomi etických otázek, jež jejich výzkum vyvolává. Narážejí na to prakticky denně. Nejvíce problematická je představa, že by mohly existovat zvířecí chiméry s myslí podobnou člověku. „Řekněme, že když zjistíme, že se lidské buňky dostávají do mozků zvířat, nikdy v takovém výzkumu nebudeme pokračovat,“ uvedl pro Guardian šéf výzkumníků Pablo Ross z Kalifornské univerzity v Davisu. 

Cílem výzkumu totiž není tvořit žádné „mutanty“, ale pomáhat lidem. Tím, že pro ně vědci vytvoří kvalitní orgány, mohou prodloužit jejich životy. „Může to trvat pět nebo i deset let, ale dokážeme to,“ sdělili vědci.

Do zvířat vkládají velice malé množství lidských buněk. Genetici dokážou cílit na různé oblasti, mohou tedy buňky nasměrovat tak, aby se vyhnuly oblastem, jako je mozek nebo reprodukční orgány. Cílem výzkumu totiž rozhodně není prase s lidskou tváří nebo intelektuálními schopnostmi. 

Vydáno pod