Koně Převalského nejsou poslední divocí koně na světě. Přepišme dějiny evoluce, volají vědci

Nová studie vrhá nové světlo na původ koní Převalského. Její autoři tvrdí, že je třeba přepsat evoluční dějiny koně.

Koně Převalského, kteří se i díky programu pražské zoologické zahrady opět prohání po mongolských stepích, byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě.

Nová studie mezinárodního týmu vědců ale tuto hypotézu vyvrací. Robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou jsou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura. Na základě výsledku studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Science, se budou muset přepsat dějiny koně, poznamenala dnes agentura DPA.

„Bylo to obrovské překvapení,“ komentovala výsledky studie Sandra Olsenová z univerzity v americkém státu Kansas, která vedla vykopávky na severu Kazachstánu, kde kdysi žili příslušníci takzvané botajské kultury.

Nahrávám video

Botajové, kteří žili usedlým způsobem života, si zhruba před 5500 lety ochočili divoké koně. Některá z těchto již zdomácnělých zvířat následně zřejmě unikla do volné přírody na západě Mongolska či východě Kazachstánu a opět zdivočela. Právě tito koně jsou podle nové genetické analýzy předky koně Převalského.

Svět bez divokých koní

Koně Převalského byli dosud považováni za poslední žijící divoké koně na světě. Podle studie, která prokázala, že jsou – podobně jako mustangové v Severní Americe – potomky domestikovaných a posléze opět zdivočelých zvířat, tak žádní skutečně divocí koně v současnosti na světě již nežijí.

Na záchraně koně Převalského se významně podílí pražská zoologická zahrada. Vede dokonce světovou plemennou knihu těchto lichokopytníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
17. 7. 2026
Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.