Co důležitého se stalo v posledním květnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.
Plasty se našly na nejopuštěnějším místě Země. Krizi je třeba okamžitě řešit, volají vědci
Všudypřítomné plasty se už našly i na tom nejopuštěnějším místě planety, v tichomořské oblasti Point Nemo. Vědci zjistili, že ve vodách tam plave až šestadvacet kusů plastů na metr krychlový. Napsal to list The Times.
Nejblíže k Point Nemu má posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když zrovna letí kolem – obíhá Zemi ve výšce asi 400 kilometrů. Nejbližší obydlenou oblastí jsou totiž Velikonoční ostrovy, vzdálené 2700 kilometrů.
Toto místo je známé především tím, že vesmírné agentury ho používají jako „odpadkový koš“ pro vyřazené družice a kosmické lodě.
Genetici prozkoumali DNA Inků. Potvrdili, že legendy o jejich původu měly pravdu
Peruánští vědci věří, že díky moderním metodám analýzy genů přišli na to, kde se vzali Inkové, největší a nejmocnější indiánská civilizace Ameriky. Vládnoucí třída proslulé jihoamerické kultury podle nově vytvořeného genetického rodokmenu vzešla z oblasti jezera Titicaca a hory Pacaritambo – přesně jak uváděly incké legendy.
„Dospěli jsme k závěru, že vládnoucí třída incké říše pocházela ze dvou linií – jedné od jezera Titicaca, druhé od hory Pacaritambo. To potvrzuje obsah legend,“ uvedli. Současně to ukazuje, že pravdivé jsou obě legendy a navíc jsou vzájemně propojené. Jak je to možné? „První migrace zřejmě vyšla z oblasti Pacaritamba a teprve po několika desetiletích doputovala do oblasti Cusca.“
Reality show v chytrých ptačích budkách umožňuje sledovat, co se děje v hnízdě
Čeští studenti, vědci a technici spojili své síly a vytvořili přibližně padesát chytrých ptačích budek. Ty jsou monitorované kamerami a lidem umožňují sledovat, co se v hnízdech děje. Data, která sbírají žáci škol, navíc pomohou ornitologům lépe pochopit zvířecí chování.
Několik českých institucí před několika roky spojilo své síly a společně vyvinuly chytré ptačí budky. Jejich hlavním účelem bylo sledování průběhu hnízdění ohroženého druhu sovy – sýce rousného. Ukázalo se, že projekt je tak úspěšný, že se dá použít také na jiné druhy ptáků. A tak byla tato technologie upravená tak, aby se s její pomocí daly monitorovat i jiné druhy běžných druhů ptáků.
První lupy na Zemi. Paleontologové je našli u 125 milionů let starého dinosaura
Dinosauří lupy objevil tým paleontoložky Marie McNamarové. Byly fosilizované u takzvaného mikroraptora, což byl drobný masožravý dinosaurus velký asi jako dnešní vrána. Šlo o poměrně primitivního, ale zajímavého tvora, který měl ještě křídla na všech čtyřech končetinách.
Když vědci prověřovali, jestli by podobné zkamenělé kousky kůže nemohly být také u dalších, již dříve zkoumaných dinosaurů, podařilo se jim je najít i u několika dalších exemplářů, konkrétně u beipiaosaura a sinornithosaura – a také u primitivního ptáka známého jako confuciusornis.
Stačí 60 minut a zavřené auto je pro dítě smrtící, popsala zatím nejrozsáhlejší studie
50 mrtvých dětí, které zemřely horkem v autech. To je statistika ze Spojených států od roku 1998 do současnosti. Jen letos k ní přibylo dalších šest zcela zbytečných úmrtí malých dětí – a to se vlny veder, kdy hrozí největší rizika, teprve čekají. A jak ukazuje případ z Brna, který se odehrál tento týden, ani Česká republika není proti takovým situacím imunní.
Podle profesorky Jennifer Vanosové, která výzkum vedla, je rozhodujícím faktorem, zda automobil stojí ve stínu, nebo na přímém slunečním světle. Ve voze zaparkovaném na slunci hrozí dítěti smrt za jednu hodinu, pokud auto stojí ve stínu, prodlouží se tato doba přibližně na dvě hodiny. Tato čísla jsou pochopitelně jen orientační, záleží na mnoha dalších faktorech, jako je například zdravotní stav dítěte.
Kosatka a tanečnice. Nedaleko planiny Nazca se našlo 25 neznámých obrazů
Většina z nově popsaných obrazců, jimž se odborně říká geoglyfy, je zřejmě stará přibližně dva tisíce let. Vytvořila je takzvaná Paracaská kultura stovky let předtím, než lid Nazca začal tvořit své obrazce.
O některých těchto obrazcích se tušilo již dříve, mapoval archeolog Johny Isla, který výzkum vedl. Nyní se je však pomocí dronů podařilo dokonale popsat a zdokumentovat – konečně tak vynikly jejich linie. A také se archeologům povedlo najít mnoho neznámých obrazců; mezi nimi byly například tvar tančící ženy nebo kosatky.
Chemické kladivo na kůrovce představil český tým. V testech zabralo na 100 procent
Proti přemnožení kůrovce v českých lesích by lesníci mohli v budoucnu používat látku, kterou vyvinuli a nedávno odzkoušeli vědci z České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a odborníci ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. Látka má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na části, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě.
