Genetici prozkoumali DNA Inků. Potvrdili, že legendy o jejich původu měly pravdu

Peruánští vědci věří, že díky moderním metodám analýzy genů přišli na to, kde se vzali Inkové, největší a nejmocnější indiánská civilizace Ameriky. Vládnoucí třída proslulé jihoamerické kultury podle nově vytvořeného genetického rodokmenu vzešla z oblasti jezera Titicaca a hory Pacaritambo – přesně jak uváděly incké legendy.

Incká říše ležela v hornatých oblastech dnešní Argentiny, Bolívie, Ekvádoru, Chile, Peru a Kolumbie. V dobách největší slávy měla přes deset milionů obyvatel, jimž vládli panovníci z Cusca. Jejich nadvláda nad regionem trvala déle než 200 let, poté je zlikvidovali španělští dobyvatelé.

Vědci vysledovali DNA prastarých Inků podle genů jejich potomků, současných obyvatel Peru. Jádro výzkumného týmy tvořili Ricardo Fujita a Jose Sandoval z univerzity v Limě. Oba byli dlouhá léta fascinováni inckou kulturou a jejími výdobytky – a tak je zajímalo, kde se vlastně tato civilizace vzala. Právě o tom totiž lidstvo má velice málo faktických poznatků.

Hlavním cílem jejich práce bylo zjistit, jestli měli Inkové nějakého společného předka. „Je to vlastně jako test otcovství – ale ne mezi otcem a synem, ale mezi lidmi,“ uvedl Fujita.

Společně se Sandovalem chtěl ověřit dva mýty spojené s původem Inků: jeden je spojuje s manželským párem od jezera Titicaca a druhý s bratry z oblasti Cusca u hory Pacaritambo.
Vědci odebrali množství vzorků od lidí, kteří žijí v obou těchto oblastech. „Po třech letech stopování genetických otisků prstů potomků Inků můžeme potvrdit, že obě legendy o původu této civilizace mohou být propojené.“

Genetická podobnost

Vědci vycházeli ze značného množství genetických důkazů; aby vytvořili genetický rodokmen Inků, získali údaje více než tří tisíců osob. U nich vykrystalizovala skupina asi dvou set osob, které měly geny nejpodobnější incké šlechtě. Vědci výsledky zveřejnili v odborném časopise Molecular Genetics and Genomics.

„Dospěli jsme k závěru, že vládnoucí třída incké říše pocházela ze dvou linií – jedné od jezera Titicaca, druhé od hory Pacaritambo. To potvrzuje obsah legend,“ uvedl pro agenturu AFP Sandoval. Současně to ukazuje, že pravdivé jsou obě legendy a navíc jsou vzájemně propojené. Jak je to možné? „První migrace zřejmě vyšla z oblasti Pacaritamba a teprve po několika desetiletích doputovala do oblasti Cusca.

Co dál? Ponořit se hlouběji

Autoři zprávy nepokládají svůj výzkum za ukončený – naopak je pro ně jen odrazovým můstkem pro další práci. Nyní by se chtěli vydat ještě hlouběji do minulosti a rádi by testovali DNA například z mumií a dalších artefaktů, aby tak vytvořili nejlepší obrázek o obyvatelích předkolumbovské Jižní Ameriky.

Bude to úkol značně komplikovaný, protože španělští dobyvatelé cíleně incké mumie ničili, když se snažili zlikvidovat stopy starodávné indiánské historie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 32 mminutami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 2 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 4 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 8 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025
Načítání...