Genetici prozkoumali DNA Inků. Potvrdili, že legendy o jejich původu měly pravdu

Peruánští vědci věří, že díky moderním metodám analýzy genů přišli na to, kde se vzali Inkové, největší a nejmocnější indiánská civilizace Ameriky. Vládnoucí třída proslulé jihoamerické kultury podle nově vytvořeného genetického rodokmenu vzešla z oblasti jezera Titicaca a hory Pacaritambo – přesně jak uváděly incké legendy.

Incká říše ležela v hornatých oblastech dnešní Argentiny, Bolívie, Ekvádoru, Chile, Peru a Kolumbie. V dobách největší slávy měla přes deset milionů obyvatel, jimž vládli panovníci z Cusca. Jejich nadvláda nad regionem trvala déle než 200 let, poté je zlikvidovali španělští dobyvatelé.

Vědci vysledovali DNA prastarých Inků podle genů jejich potomků, současných obyvatel Peru. Jádro výzkumného týmy tvořili Ricardo Fujita a Jose Sandoval z univerzity v Limě. Oba byli dlouhá léta fascinováni inckou kulturou a jejími výdobytky – a tak je zajímalo, kde se vlastně tato civilizace vzala. Právě o tom totiž lidstvo má velice málo faktických poznatků.

Hlavním cílem jejich práce bylo zjistit, jestli měli Inkové nějakého společného předka. „Je to vlastně jako test otcovství – ale ne mezi otcem a synem, ale mezi lidmi,“ uvedl Fujita.

Společně se Sandovalem chtěl ověřit dva mýty spojené s původem Inků: jeden je spojuje s manželským párem od jezera Titicaca a druhý s bratry z oblasti Cusca u hory Pacaritambo.
Vědci odebrali množství vzorků od lidí, kteří žijí v obou těchto oblastech. „Po třech letech stopování genetických otisků prstů potomků Inků můžeme potvrdit, že obě legendy o původu této civilizace mohou být propojené.“

Genetická podobnost

Vědci vycházeli ze značného množství genetických důkazů; aby vytvořili genetický rodokmen Inků, získali údaje více než tří tisíců osob. U nich vykrystalizovala skupina asi dvou set osob, které měly geny nejpodobnější incké šlechtě. Vědci výsledky zveřejnili v odborném časopise Molecular Genetics and Genomics.

„Dospěli jsme k závěru, že vládnoucí třída incké říše pocházela ze dvou linií – jedné od jezera Titicaca, druhé od hory Pacaritambo. To potvrzuje obsah legend,“ uvedl pro agenturu AFP Sandoval. Současně to ukazuje, že pravdivé jsou obě legendy a navíc jsou vzájemně propojené. Jak je to možné? „První migrace zřejmě vyšla z oblasti Pacaritamba a teprve po několika desetiletích doputovala do oblasti Cusca.

Co dál? Ponořit se hlouběji

Autoři zprávy nepokládají svůj výzkum za ukončený – naopak je pro ně jen odrazovým můstkem pro další práci. Nyní by se chtěli vydat ještě hlouběji do minulosti a rádi by testovali DNA například z mumií a dalších artefaktů, aby tak vytvořili nejlepší obrázek o obyvatelích předkolumbovské Jižní Ameriky.

Bude to úkol značně komplikovaný, protože španělští dobyvatelé cíleně incké mumie ničili, když se snažili zlikvidovat stopy starodávné indiánské historie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 21 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.