Indiánskou princeznu Pocahontas proslavil celovečerní animovaný film před dvaceti lety. Legenda o americké indiánce, která se zapsala do britské historie, je ale stará stovky let. Počátkem sedmnáctého století v době kolonizace zachránila před smrtí Angličana, později jako první indiánka přijala křest a provdala se za bělocha. Její odvahu si i čtyři století po její smrti připomíná východoanglické město Gravesend, kde je pravděpodobně pohřbena.
Podle legendy se dcera náčelníka indiánského kmene Pocahontas zamiluje do anglického dobrodruha, který přijíždí do americké Virginie založit britskou kolonii a dobývat zlato. Indiáni ho odsoudí k smrti, ale Pocahontas ho zachrání – na hruď zajatce položí svoji hlavu a zabrání tak katovi v popravě.
„Jsem velmi pyšný na to, že jsem potomkem indiánky Pocahontas v sedmnáctém pokolení. Občas je to velmi frustrující, protože hodně lidí o ní nikdy neslyšelo. A je to, jako když řeknu, že jsem příbuzný Popelky nebo Šípkové Růženky,“ říká potomek Pocahontas John Rolfe.
Pocahontas sama upadla do zajetí kolonizátorů, během něj se nechala pokřtít pod novým jménem Rebecca. Byla i první indiánkou, která se provdala za bělocha. V Anglii se stala příkladem zcivilizované divošky. A inspirací zůstává dodnes.
„Určitě cítím spojení s Pocahontas, cítím se být součástí jejího příběhu,“ tvrdí historička umění a kulturní vyslankyně svého kmene Crow Creek v Dakotě Stephanie Prattová.
Pocahontas už jako Rebecca Rolfeová dostala se svým mužem pozvání i ke královskému dvoru. „Pocahontas byla oslavována. Zemřela jako celebrita za krále Jamese a královny Anny. Jsem rád, že její odkaz žije dál,“ dodává John Rolfe.
Konec jejího života zahaluje tajemství – v roce 1617 na cestě zpátky do Ameriky zemřela údajně na lodi nedaleko anglického města Gravesend. Pohřbena je v místním kostele, kde přesně ale nikdo neví.
