Chemické kladivo na kůrovce představil český tým. V testech zabralo na 100 procent

Proti přemnožení kůrovce v českých lesích by lesníci mohli v budoucnu používat látku, kterou vyvinuli a nedávno odzkoušeli vědci z České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a odborníci ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. Látka má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na části, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě.

Tým bude nyní usilovat o získání celosvětové registrace. O výsledku výzkumu informovali zástupci Technologické agentury (TA ČR), která projekt podpořila částkou přesahující deset milionů korun.

Látka s názvem EDN se na stromy napadené kůrovcem aplikuje pomocí takzvané fumigace, tedy jako plyn, jehož malé molekuly prostupují dřevem a hubí přitom všechna vývojová stadia kůrovce – tedy vajíčka, larvy, kukly i dospělé jedince. Výzkumníci EDN použili na neodkorněné kmeny jehličnatých stromů uložené pod plachtou. Spolupracovali při tom s Lesní správou Arcibiskupství pražského.

„Ukázalo se, že několikahodinová fumigace ověřovanou technologií při použití českého fumigantu, zatím jen experimentálně dostupné látky EDN, dosahuje účinnost ošetření až stoprocentní usmrcení několika druhů kůrovců,“ uvedl člen výzkumného týmu Václav Stejskal z VÚRV.

Porazí EDM epidemii kůrovce?

Podle Stejskala nenechalo použití EDN na dřevu žádné stopy. V budoucnu by tak mohla výrazně pomoci v boji s kůrovcem, který v Česku způsobil a ještě způsobí letos škody odhadované na miliardy korun. Se stejným problémem se potýkají i další evropské státy.

„V žádných státech EU nemají alternativní látku, která by se pro fumigování kůrovců v lese dala efektivně použít,“ uvedl Stejskal.

V minulosti se v Evropě používal metylbromid, ten ale ničí ozonosféru a EU ho zakázala. Nově vyvinutá látka takové nevýhody nemá, k životnímu prostředí je šetrná. Lze ji rychle odvětrat. „Při reakci se vzdušnou vlhkostí se rychle a samovolně rozkládá na oxid uhličitý, čpavek a vodu,“ uvedl Radek Aulický z VÚRV.

Látku nyní čeká další testování, tentokrát již přímo na rostoucích stromech. Výzkumníci původně testovali proti kůrovci i další látku z Draslovky Kolín, EDN ale přinesla lepší výsledky. Firma bude usilovat o registrace v USA, Austrálii a na Novém Zélandu.

Co používáme proti kůrovci nyní?

Proti kůrovci lze lesy chránit i jiným způsobem než fumigací. Bez použití chemie se to dá udělat tak, že lesníci vyhledávají napadené stromy, neprodleně je kácejí a odvážejí pryč nebo je odkorňují. Tento postup je náročný na organizaci i počet lesních dělníků, při současné kalamitě proto správci lesa volí jednodušší a rychlejší řešení.

Šíření škůdce částečně zabraňují lapače hmyzu. Napadené stromy se dají ošetřit postřikem, který ale nepronikne dovnitř dřeva a nezahubí všechny škůdce. „Hloubkové ošetření dřeva teplem či mikrovlnným ozářením je zase možné na pile, ale ne v lese,“ dodali výzkumníci z VÚRV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...