První lupy na Zemi. Paleontologové je našli u 125 milionů let starého dinosaura

Vědci popsali v odborném tisku první známý případ lupů. Podařilo se je objevit u malého zřejmě opeřeného dinosaura, který se po Zemi pohyboval před přibližně 125 miliony let.

Dinosauří lupy objevil tým paleontoložky Marie McNamarové. Byly fosilizované u takzvaného mikroraptora, což byl drobný masožravý dinosaurus velký asi jako dnešní vrána. Šlo o poměrně primitivního, ale zajímavého tvora, který měl ještě křídla na všech čtyřech končetinách.

Rekonstrukce mikroraptora
Zdroj: Durbed/Wikimedia Commons

Když vědci prověřovali, jestli by podobné zkamenělé kousky kůže nemohly být také u dalších, již dříve zkoumaných dinosaurů, podařilo se jim je najít i u několika dalších exemplářů, konkrétně u beipiaosaura a sinornithosaura – a také u primitivního ptáka známého jako confuciusornis.

Pokrokoví dinosauři

Tento výzkum by se mohl zdát jako banální, ve skutečnosti se pro vědce jedná o poměrně důležitou informaci o tom, jak se dinosauři zbavovali kůže. Tyto důkazy totiž dost přesvědčivě ukazují, že dinosauři (přinejmenším ty analyzované druhy) se horní vrstvy kůže nezbavovali podobně jako dnešní plazi v jedné vrstvě, ale spíše jako my lidé – tedy v drobných šupinkách.
„Jedná se o jediný známý důkaz fosilních lupů,“ uvedla McNamarová. „Až doposud jsme totiž neměli žádné důkazy o tom, jak dinosauři vyměňovali opotřebované vrstvy kůže.“

Vědcům se podařilo pralupy vyfotografovat pomocí výkonného elektronového mikroskopu. Ten prokázal, že tento materiál je velice dobře zachovaný, ale především že tyto šupinky kůže jsou značně podobné tomu, jak vypadají ty u dnešních ptáků. Ty jsou zase založené na stejném principu jako lidské lupy.

Srovnání mikroraptora s člověkem
Zdroj: Matt Martyniuk/Wikimedia Commons

Lidské lupy jsou vlastně drobné, ale viditelné částečky kůže, které se tvoří na hlavě – na lidském těle naopak kůže odpadá v mikroskopických velikostech, které nejsou pouhým okem spatřitelné.

Čínský poklad

Nová práce zveřejněná v odborném časopise Nature Communications naznačuje, že dinosauři s peřím si vyvinuli kůži, která reagovala na vznik peří už někdy v průběhu jury. „Přestože se jedná o poměrně ranou fázi vývoje peří, už si dokázali kůži adaptovat modernější struktuře,“ dodala McNamarová.

Dinosauři, u nichž byly lupy nalezeny, pocházejí ze severovýchodní Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 32 mminutami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 2 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 4 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 8 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025
Načítání...