Co důležitého se stalo ve čtvrtém dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.
Indonéské řeky a potoky ucpávají hory plastu. Situaci musí zachraňovat armáda
Indonéské řeky a kanály jsou plné plastového odpadu. Armáda se dokonce nechala slyšet, že plast je pro ni momentálně největší nepřítel. V řekách se podle BBC z plastových lahví, kanystrů a obalů vytvářejí jakési přehrady, které pak blokují přirozený tok. Úřady se pokoušejí nánosy likvidovat, odpadů však přibývá stejnou rychlostí, s jakou jsou odstraňovány.
Indonésie má s plastovým odpadem obrovský problém, podobně jako mnoho dalších rozvojových zemí, které rychle zbohatly. Místní již mají dostatek peněz na výrobky v plastových obalech, ale stát nestačil vybudovat kapacity, které by téměř nezničitelné plasty odstranily z oběhu. K velikosti problému přispívá i rychlý nárůst počtu obyvatel v regionu.
Na Novém Zélandu se po rekordně teplém létě přemnožili hlodavci. V ohrožení je i kivi
Místy až desetinásobný nárůst populace hlodavců registrují na Novém Zélandu, jehož obyvatelé mají za sebou nejteplejší a nejdelší léto za dobu vedení meteorologických záznamů. Rekordně teplé počasí znamenalo delší období páření myší či krys, a jak upozorňuje web deníku The Guardian, jejich populační boom nyní ohrožuje ostatní faunu ostrova, protože ta není na přítomnost predátorů adaptovaná.
„Nový Zéland neměl žádné predátorské druhy, dokud se tu neobjevili lidé, takže většina našich zvířat si nedovede poradit s vysokou mírou predace,“ vysvětlil doktor Graeme Elliott z novozélandské vládní agentury pro ochranu přírody.
Na Zemi mohl před miliardami let existovat úplně jiný život, než jsme my, naznačuje studie
Komplexní život mohl na Zemi existovat mnohem dříve, než vznikly mnohobuněčné organismy, jaké známe dnes. Naznačuje to studie, kterou vytvořili vědci z University of Washington.
Vědci se zatím domnívají, že evoluce komplexního života byla jednorázová událost, která se stala přibližně před 3,7 miliardy let. Nová studie ale popisuje, že podmínky na Zemi byly v minulosti takové, že komplexní buňky mohly klidně vzniknout i předtím, a to možná i vícekrát.
Krávy budou brzy největší zvířata chodící po Zemi, varuje studie
Vědci, kteří studují vymírání velkých savců, našli znepokojivý trend objevující se napříč kontinenty. Pokud bude pokračovat vymírání zvířat stejným tempem jako v současné době, pak by za pouhých několik století mohly být největšími pozemskými zvířaty krávy.
Rozšiřování se lidí po Zemi se odehrávalo ve stejné době, jako probíhalo vymírání megafauny, tedy těch největších zvířat, která chodila po planetě. Ať už šlo o mamuty, nebo glyptodony (pásovci velcí jako automobil), mizeli ve stejné době, kdy se pravěcí lidé šířili z Afriky do zbytku světa.
„Existuje velmi jasný vzorec ve vymírání zvířat podle jejich velikosti; shoduje se s migrací hominidů z Afriky,“ uvádí hlavní autorka nové studie Felisa Smithová. Práci vydal prestižní vědecký časopis Science.
Biologové objevili vzácnou tarbíkomyš s huňatým ocáskem. Měla vyhynout už před 30 lety
Naposledy někdo viděl tarbíkomyš tlustoocasou roku 1986, od té doby ji experti považovali za vyhynulou – byť oficiálně je označovaná stále jen za „kriticky ohroženou“. Stala se učebnicovým příkladem zvířete, které v moderní době vyhynulo kvůli změně přirozené krajiny v zemědělskou.
Dříve toto zvíře žilo v oblasti kolem mexického města San Quintín, které leží v mexickém státě Baja California na Kalifornském poloostrově. V minulých desetiletích se ale toto místo proměnilo v moderní zemědělskou oblast, kde se většina původní přírody změnila v obrovská pole nebo skleníky na pěstování rajčat či jahod.
Malé děti mají více energie než vytrvalostní sportovci, popsala vědecká studie
Studie vědců z Université Clermont Auvergne ve střední Francii ukázala, že otcové a matky, kteří doufají, že své potomky dokážou unavit tak, aby v noci tvrdě spali, si mnohdy dělají marné naděje. Děti se totiž velmi rychle dokážou zotavit a vrátit se na vrchol své aktivity dříve, než rodiče stačí říct „lehni si“, dodal britský list Telegraph.
„Přišli jsme na to, že děti více využívají svůj aerobní metabolismus, a vysoká fyzická zátěž je tak méně unaví,“ řekl vedoucí studie Sébastien Ratel, který se zabývá fyziologií sportovních disciplín. „Děti se také umějí rychle vzchopit, a to dokonce rychleji než dospělí vytrvalostní sportovci,“ tvrdí vědec.
Pro bohy zabili 140 dětí. Archeologický výzkum objevil v Peru největší dětskou oběť v dějinách
Kopec s výhledem na Tichý oceán musel být pro jihoamerickou říši Chimú nesmírně důležitý. Jednak svým umístěním, ale zřejmě i tím, že měl spojovat zemi a bohy. Právě na tomto místě totiž bylo rituálně obětováno více než 140 dětí a 200 mladých lam – při největší podobné známé lidské oběti v dějinách.
Tuto lokalitu zkoumá už několik let mezioborový tým složený z expertů z celého světa.
Lidské oběti byly mezi Aztéky, Mayi i Inky dost rozšířené, archeologové však zatím v předkolumbovské Americe nikdy nenarazili na takto rozsáhlou rituální oběť dětí – a nejen v Americe, tato událost je svými rozměry nesrovnatelná s čímkoliv obdobným kdekoliv jinde na planetě.
