Na Zemi mohl před miliardami let existovat úplně jiný život, než jsme my, naznačuje studie

Komplexní život mohl na Zemi existovat mnohem dříve, než vznikly mnohobuněčné organismy, jaké známe dnes. Naznačuje to studie, kterou vytvořili vědci z University of Washington.

Vědci se zatím domnívají, že evoluce komplexního života byla jednorázová událost, která se stala přibližně před 3,7 miliardami let. Nová studie ale popisuje, že podmínky na Zemi byly v minulosti takové, že komplexní buňky mohly klidně vzniknout i předtím, a to možná i vícekrát.

Co to znamená? Před miliardami let mohl na Zemi existovat složitý život, který neměl vůbec nic společného s tím, jaký život existuje dnes. Země vznikla před přibližně 4,5 miliardami let, před 3,7 miliardami let se na ní objevily první organismy – bakterie a archea (neboli archeobakterie).

Tyto jednobuněčně organismy vydržely na naší planetě miliardy let úplně samy; až asi před 1,75 miliardami let se tu zjevily organismy s eukaryotickými buňkami. Právě eukaryota jsou mnohobuněčné organismy a také některé jednobuněčné organismy, jako třeba prvoci, řasy a některé druhy hub.

Kde jsme se vzali?

Eukaryota je skupina, která dnes zahrnuje vlastně všechny složitější organismy na naší planetě – včetně rostlin, zvířat a lidí. Zatím není jasné, jak eukaryotní organismy vlastně vznikly, ale v současnosti je nejpopulárnější hypotéza, že archeobakterie spolkla bakteriální buňku a mezi nimi pak vznikla symbióza. Ta jim mohla pomoci spolupracovat a stát se složitější. Výsledkem tohoto splynutí se staly mitochondrie, které máme v buňkách dodnes.

Tato jedinečná změna, jíž vděčíme za naši existenci, se mohla odehrát jen v jistém časovém úseku – v době, kdy už na Zemi bylo dostatek kyslíku; předtím by eukaryotní organismy nemohly přežívat. Kyslík se v atmosféře začal hromadit díky sinicím, úrovně vhodné pro mnohobuněčný život dosáhl před asi 1,6 miliardami lety. Tedy – to jsme si mysleli doposud.

Nová studie zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences ovšem popsala, že v pozemské atmosféře bylo kyslíku dostatek už v době před 2,4 až 2 miliardami let. Pak ale tohoto plynu najednou skokově ubylo. Tato změna vědcům naznačuje, že v dané době na Zemi existovaly přísady pro složité formy života, tedy mnohobuněčné organismy, a to mnohem dříve, než jsme si mysleli.

A co důkazy?

Fosilní důkazy o mnohobuněčných organismech máme až z doby před asi 1,75 miliardami let. „Ale nejstarší fosílie není nutně nejstarším mnohobuněčným organismem, který kdy žil,“ uvedl pro časopis Scientific American astrobiolog Roger Buick.

„Pravděpodobnost, že se něco zachová jako fosílie, je totiž velice nízká. Tento výzkum ukazuje, že v životním prostředí bylo dostatek kyslíku na to, aby mohly vzniknout složité buňky a aby se staly ekologicky důležitými, a to v době, z níž nemáme žádné fosilní důkazy. To neznamená, že existovaly – ale že mohly existovat.“

Pokud takové organismy existovaly, měly dostatek milionů let na to, aby se rozvíjely a prosperovaly; ale jisté je, že nemohly přežít. Náhlý úbytek kyslíku byl totiž tak prudký, že mnohobuněčné organismy v takovém prostředí neměly šanci na přežití.

Vědci již dříve předvídali, že mohla existovat v dějinách naší planety období, kdy se kyslík mohl ve větším množství objevovat, zatím však chyběly důkazy. Nyní je autoři této studie našli ve stopách selenu z doby 2,4 až 2 miliardy let v minulosti.

Pro vědce je nyní toto období nesmírně zajímavé. Netuší totiž, jak je možné, že kyslíku tolik přibylo, ani proč najednou zase jeho úroveň tak klesla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 11 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 14 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 16 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 19 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...