Malé děti mají více energie než vytrvalostní sportovci, popsala vědecká studie

Děti mají více energie než vytrvalostní sportovci, zjistili vědci. Potvrdili to, co vyčerpaní rodiče už dlouho tuší, a také skutečnost, že průměrný dospělý jedinec dětem v podstatě nemůže stačit.

Studie vědců z Université Clermont Auvergne ve střední Francii navíc ukázala, že otcové a matky, kteří doufají, že své potomky dokážou unavit tak, aby v noci tvrdě spali, si mnohdy dělají marné naděje. Děti se totiž velmi rychle dokážou zotavit a vrátit se na vrchol své aktivity dříve, než rodiče stačí říct „lehni si“, dodal britský list Telegraph.

„Přišli jsme na to, že děti více využívají svůj aerobní metabolismus, a vysoká fyzická zátěž je tak méně unaví,“ řekl vedoucí studie Sébastien Ratel, který se zabývá fyziologií sportovních disciplín. „Děti se také umějí rychle vzchopit, a to dokonce rychleji než dospělí vytrvalostní sportovci,“ tvrdí vědec.

Dětský organismus je dokonalý

Srdeční rytmus dětí se podle něj rychleji vrací k normálu a v jejich svalech se rychleji snižuje hladina kyseliny mléčné, která se uvolňuje při intenzivní námaze. „To možná vysvětluje, proč se zdá, že děti jsou schopné hrát si a hrát a hrát ještě dlouho poté, co se dospělí unaví,“ uvedl Ratel.

Předchozí výzkumy podle The Daily Telegraph ukázaly, že děti se při fyzických aktivitách neunaví tak rychle jako netrénovaní dospělí, a mělo se za to, že jejich energie je srovnatelná s vytrvalostními sportovci. Prokázané to ale nebylo.

Vědci proto pro svůj výzkum najali dvanáct dětí ve věku 9 až 11 let, dvanáct netrénovaných mužů a třináct mužů, kteří se věnovali vytrvalostním sportům, například triatlonu na národní úrovni, běhu na dlouhé tratě nebo cyklistice. Všechny požádali, aby dvakrát po dobu sedmi vteřin sprintovali s pomocí odporového zařízení. Po tomto výkonu následoval minutový odpočinek, během nějž vědci měřili energetický výdej účastníků při této aerobní zátěži, tedy výkonu za dostatečného přísunu kyslíku.

Při druhé části výzkumu účastníci po dobu 30 vteřin co nejrychleji šlapali na stacionárním kole. Vědci přitom provedli test, který slouží ke zjištění anaerobní kapacity organismu. Při anaerobním cvičení totiž není využíván kyslík a tvoří se laktát, který způsobuje svalovou únavu. Vědci po tomto testu měřili tep, hladinu kyslíku a odbourávání laktátu, aby získali informace, jak rychle se účastníci vrátí zpět do formy.

Sportovci proti dětem nemají šanci

Zjistili, že svaly dětí lépe odolávají svalové únavě a že děti se po vysoké fyzické zátěži rychleji zotaví, a to rychleji než dobře trénovaní dospělí vytrvalostní sportovci.

Vědci doufají, že jejich závěry pomohou rozvíjet sportovní schopnosti dětí a napomohou rovněž k pochopení toho, jak se tělo od dětství do dospělosti mění.

Podle spoluautora studie, australského vědce Anthonyho Blazeviche, výzkum ukázal, že děti mají často velmi dobrou svalovou vytrvalost, a při rozvíjení jejich sportovního potenciálu je tak dobré zaměřit se na jiné oblasti, jako je sportovní technika, rychlost nebo svalová síla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 13 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 15 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 17 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...