Na Novém Zélandu se po rekordně teplém létě přemnožili hlodavci. V ohrožení je i kivi

Místy až desetinásobný nárůst populace hlodavců registrují na Novém Zélandu, jehož obyvatelé mají za sebou nejteplejší a nejdelší léto za dobu vedení meteorologických záznamů. Rekordně teplé počasí znamenalo delší období páření myší či krys, a jak upozorňuje web deníku The Guardian, jejich populační boom nyní ohrožuje ostatní faunu ostrova, protože ta není na přítomnost predátorů adaptovaná.

„Nový Zéland neměl žádné predátorské druhy, dokud se tu neobjevili lidé, takže většina našich zvířat si nedovede poradit s vysokou mírou predace,“ vysvětlil doktor Graeme Elliott z novozélandské vládní agentury pro ochranu přírody.

„Na některých místech máme desetinásobný nárůst populace hlodavců,“ dodal Elliott. Zatímco ve městech může být tato skutečnost „otravná“, v částech novozélandské divočiny by podle něj přemnožení krys mohlo mít vážný dopad na biodiverzitu.

„Zažili jsme případy, kdy byly populace ptáků kompletně vyhlazeny kvůli vysokému počtu krys, takže se mohou stát hrozivé věci. Nejhorší následky nejspíše uvidíme příští jaro, když budou ptáci zase hnízdit,“ řekl Elliott.

Takový scénář podle The Guardianu nastal v částech Jižního ostrova Nového Zélandu při hlodavčí populační explozi v letech 1999 a 2000. Novozélandská vláda uvádí, že zavlečené druhy škůdců v zemi každý rok zabijí 25 milionů kusů místních druhů ptáků nevyjímaje nelétavého kiviho. Těchto zvláštních ptáků žije momentálně již méně než 70 000.

Předloni Nový Zéland oznámil bezprecedentní iniciativu s cílem vyhubit v zemi do roku 2050 všechny zavlečené druhy krys, myší, vačic či hranostajů. Oteplování klimatu by podle The Guardianu ambiciózní cíl mohlo ohrozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 12 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 14 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 16 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...