Biologové objevili vzácnou tarbíkomyš s huňatým ocáskem. Měla vyhynout už před 30 lety

Biologové z Přírodovědeckého muzea v San Diegu našli v přírodě zvíře, o němž si mysleli, že vymřelo již v minulém století.

Naposledy někdo viděl tarbíkomyš tlustoocasou roku 1986, od té doby ji experti považovali za vyhynulou – byť oficiálně je označovaná stále jen za „kriticky ohroženou“. Stala se učebnicovým příkladem zvířete, které v moderní době vyhynulo kvůli změně přirozené krajiny v zemědělskou.

Dříve toto zvíře žilo v oblasti kolem mexického města San Quintín, které leží v mexickém státě Baja California na Kalifornském poloostrově. V minulých desetiletích se ale toto místo proměnilo v moderní zemědělskou oblast, kde se většina původní přírody změnila v obrovská pole nebo skleníky na pěstování rajčat či jahod.

Vědci i dobrovolníci po tarbíkomyši dlouhá léta pátrali, doposud marně. Teprve loni v létě našli vědci pod vedením Scotta Tremora čtyři živé exempláře na jednom poli. Povedlo se jim je nezraněné odchytit pomocí pastí.

Podaří se zachránit?

Tarbíkomyš je maličký savec dlouhý asi 15 centimetrů; má hustý huňatý ocásek. Jedná se o býložravce, který získal jméno podle dlouhých zadních nohou, díky nimž je schopný vykonávat dlouhé skoky, podobně jako tarbík.

„Tento objev je nejen perfektní ukázkou důležitosti klasického staromódního výzkumu přímo na polích, ale současně máme díky tomu příležitost vytvořit záchranný plán pro tato zvířata,“ vyjádřil se profesor Tremor. „Je vzrušující, že náš výzkum se dá přeměnit přímo na operaci, která by mohla tarbíkomyši zachránit,“ dodal.

Vědci o objevu informovali v odborném časopise Bulletin of the Southern California Academy of Sciences. Když se vydali po stopách tarbíkomyší, zjistili, že žijí nejen na tomto poli, ale také nedaleko odsud – v chráněné oblasti Valle Tranquillo, o kterou se stará nezisková organizace Terra Pennisular.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 12 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 15 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 17 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...