Rozšiřování se lidí po Zemi se odehrávalo ve stejné době, jako probíhalo vymírání megafauny, tedy těch největších zvířat, která chodila po planetě. Ať už šlo o mamuty nebo glyptodony (pásovci velcí jako automobil), mizeli ve stejné době, kdy se pravěcí lidé šířili z Afriky do zbytku světa.
„Existuje velmi jasný vzorec ve vymírání zvířat podle jejich velikosti; shoduje se s migrací hominidů z Afriky,“ uvádí hlavní autorka nové studie Felisa Smithová. Práci vydal prestižní vědecký časopis Science.
Trend je v historii jasně patrný a také logický; lidé kvůli masu lovili hlavně větší zvířata, ta menší byla schopná se před nimi ukrýt. Vědci zkoumali údaje o ubývání velkých pozemských zvířat za posledních 125 000 let – a tento trend byl pozorovatelný po celou dobu.
Zvířata v Americe se zmenšila desetinásobně
V praxi by to znamenalo, že všechna zvířata větší než krávy zkrátka vyhynou – tedy především sloni, žirafy a hroši. Že se přesně tohle děje, dokazuje i březnové uhynutí posledního samce severního bílého nosorožce, českého Sudána v Keni.
Na ochranu největších zvířat je i největší tlak
Pouhé předpovědi na základě statistiky ale vůbec nemusí nic znamenat. Na problém se dá totiž dívat i obrácenou optikou. Například vedoucí výzkumník Mezinárodního svazu ochrany přírody Thomas Brooks pro deník Guardian uvedl, že podle něj tento scénář není příliš pravděpodobný.
V praxi se podle něj totiž ukazuje, že právě ohrožení těch největších savců, jako jsou třeba sloni nebo nosorožci, vyvolává u veřejnosti také největší tlak na záchranu. Právě na jejich záchranu se nejlépe shánějí peníze, právě pro ně se nejsnadněji budují rezervace.
Mořským savcům se autoři zmíněné práce nevěnovali, jejich úbytek je v rámci této studie nezajímal. Největším savcem planety je přitom kytovec – plejtvák obrovský.
