Předchůdci lidí, kteří postavili slavný Stonehenge, přišli na Britské ostrovy ze západních oblastí dnešního Turecka a cestou museli překonat Středozemní moře. Prokázala to rozsáhlá analýza vzorků DNA odebraných z kosterních pozůstatků lidí žijících v mladší době kamenné v Británii s těmi na evropském kontinentu.
Tvůrci pravěkého Stonehenge přišli z oblasti dnešního Turecka
Mladší doba kamenná neboli neolit byla pro lidský druh velmi bouřlivým obdobím. Archeologové ji zasazují do doby 8000 až 5000 let před naším letopočtem. Právě během ní docházelo k šíření zemědělství a usazování lidí, ale probíhala i masivní migrace.
Nejnovější výzkum vědců z Londýna ukázal, že neolitičtí lidé, kteří položili základy Stonehenge, se vydali na cestu z oblasti Anatolie, tedy ze západní části dnešního Turecka. Pokračovali pak přes Středozemní moře a Pyrenejský poloostrov, aby své putování zakončili až v dnešní Anglii. Tam se dostali přibližně kolem roku 4000 před naším letopočtem.
GALERIE
Stonehenge autor: Matt Cardy, zdroj: Isifa
Lidé z Anatolie přinesli do Evropy zemědělství
Migrace na Britské ostrovy byla jen jednou z částí masivní expanze obyvatel Anatolie, která začala kolem roku 6000 před naším letopočtem. Právě díky těmto lidem se do Evropy dostalo zemědělství. Do té doby žily na evropském kontinentu především menší skupiny lovců a sběračů.
Jedna ze skupin prvních zemědělců mířila do střední Evropy podél Dunaje. Další skupina se pohybovala směrem na západ přes Středozemí. Analýza DNA prokázala, že většina neolitických obyvatel Británie pocházela právě ze skupiny, která migrovala jižní cestou – buď podél pobřeží, nebo loděmi z jednoho ostrova na druhý.
Při analýze DNA britských farmářů našli vědci nápadnou shodu s neolitickými lidmi z dnešního Španělska a Portugalska – a právě tyto populace jsou zase spojené s migrační trasou přes Středozemní moře.
Z Pyrenejského poloostrova se pak vydali směrem na sever, až dorazili na pobřeží Atlantiku v dnešní Francii. Vědci si ale nejsou jistí, zda se první zemědělci dostali na Britské ostrovy právě tudy. Je také možné, že tam připluli severní nebo jižní cestou. Zatím se zdá, že moře překonali z Francie, ale pro lepší pochopení je třeba podrobnějších výzkumů.
Kromě zemědělství přinesli tito lidé do své nové ostrovní vlasti také mnoho kulturních prvků, například stavění megalitických monumentů. Stonehenge je nejslavnějším z nich.
Tento lid nebyl původními obyvateli Britských ostrovů, už před jejich příchodem tam žily skupiny lovců a sběračů. Analýzy DNA ale ukazují, že mezi těmito dvěma skupinami téměř nedocházelo ke křížení. Původní obyvatelstvo bylo téměř úplně nahrazeno novým; výjimkou byla jediná skupina ve Skotsku, kde se původní a noví obyvatelé smísili.
Vědci ale upozorňují, že existuje i jiné vysvětlení. K mísení obou populací sice mohlo docházet, ale ta původní mohla být tak malá, že se to v genech té dominantní dostatečně neotisklo. Některá fakta naznačují, že druhá teorie by mohla být pravděpodobnější, ale na to dělat si závěry je ještě příliš brzy.
Migrace po migraci
Ani vítězové ale nevyhráli úplně, vládci Britských ostrovů totiž tato skupina lidí nezůstala dlouho. Kolem roku 2450 před naším letopočtem byli totiž téměř úplně nahrazeni další populací, kterou archeologové nazývají „kulturou se zvoncovými poháry“. Ta se do Británie dostala z kontinentální Evropy, o jejím působení existují doklady i z našeho území.
V Británii tato kultura pokračovala v péči o megality svých předchůdců. A právě ona dokončila stavbu Stonehenge.
