Test vakcíny proti koronaviru na myších uspěl. Firma žádá o možnost zkoušet ji na lidech

Vědci z Pittsburghu tento týden oznámili, že otestovali potenciální očkování proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19. U myší vakcína vytvořila množství protilátek účinných proti tomuto viru. Protilátek bylo dost na to, aby vir neutralizovaly. O výsledcích informoval odborný časopis EBioMedicine.

Autoři byli schopni očkovací látku připravit tak brzy především proto, že vycházeli ze základů, na nichž pracovali během dřívějších koronavirových epidemií.

„Měli jsme zkušenosti se SARS z roku 2003 a MERS z roku 2014. Tyto dva viry, které jsou novému koronaviru velmi blízké, nás naučily, že v imunitě proti viru je důležitý jeden konkrétní protein – takzvaný S (Spike) protein,“ uvedl spoluautor výzkumu Andrea Gambotto. „Ukazuje to, jak důležité je financovat výzkum vakcín. Nikdy totiž nevíte, kde se vynoří další pandemie,“ dodal. 

Očkování dostalo název PittCoVacc (Pittsburgh Coronavirus Vaccine). Od dalšího experimentálního očkování, které vstoupilo do fáze klinických testů, se liší v tom, že je konzervativnější, využívá zaběhlých postupů, pomocí nichž zvyšuje imunitu organismu proti konkrétnímu viru. Je tedy v principu podobné tomu, jak fungují současná očkování proti chřipce.

Stovky malých jehliček

Jediné přelomové je zařízení, jímž se látka dopravuje do těla: jedná se o soustavu čtyř stovek drobných jehliček, které umí dopravit S protein do kůže. Tyto jehličky jsou tvořené čistě proteinem a cukrem a v těle se kompletně rozpustí. „Navázali jsme v tom na výzkum očkování proti spalničkám, ale naše high-tech verze je účinnější,“ uvedli vědci. „A navíc je téměř bezbolestná,“ ujistili.

Očkování dorazí do dvou let

Systém je podle jeho autorů velmi dobře použitelný v praxi – očkování se dá škálovat podle potřeby a problémem by neměla být ani jeho masová výroba a distribuce. Dokonce není ani zapotřebí uchovávat jej při nízkých teplotách.

Při testech na laboratorních myších byla vakcína schopná tvořit protilátky proti viru SARS-CoV-2 už do dvou týdnů po očkování. Protože od začátku výzkumu uplynula příliš krátká doba, není jasné, jak dlouho taková imunitní odezva vydrží – vědci ale předpokládají, že u lidí by to mělo být nejméně jeden rok.

Autoři nyní  chtějí požádat americké úřady o možnost testovat vakcínu na lidech – to by mohlo začít během pouhých několika měsíců. „Normálně by to trvalo nejméně rok a možná i déle,“ uvedli vědci. „Ale současná situace je odlišná od čehokoliv, co jsme viděli, takže vlastně nevíme, jak rychle to celé bude probíhat. Ale nedávno oznámené úpravy těchto procedur naznačují, že bychom mohli pokračovat rychleji,“ doufají.

Není zdaleka jisté, že tato vakcína bude schválená nebo účinná. I kdyby se ukázala jako funkční, než by byla schopná dostat se k lidem, trvalo by to minimálně rok až rok a půl.