Test vakcíny proti koronaviru na myších uspěl. Firma žádá o možnost zkoušet ji na lidech

Vědci z Pittsburghu tento týden oznámili, že otestovali potenciální očkování proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19. U myší vakcína vytvořila množství protilátek účinných proti tomuto viru. Protilátek bylo dost na to, aby vir neutralizovaly. O výsledcích informoval odborný časopis EBioMedicine.

Autoři byli schopni očkovací látku připravit tak brzy především proto, že vycházeli ze základů, na nichž pracovali během dřívějších koronavirových epidemií.

„Měli jsme zkušenosti se SARS z roku 2003 a MERS z roku 2014. Tyto dva viry, které jsou novému koronaviru velmi blízké, nás naučily, že v imunitě proti viru je důležitý jeden konkrétní protein – takzvaný S (Spike) protein,“ uvedl spoluautor výzkumu Andrea Gambotto. „Ukazuje to, jak důležité je financovat výzkum vakcín. Nikdy totiž nevíte, kde se vynoří další pandemie,“ dodal. 

Očkování dostalo název PittCoVacc (Pittsburgh Coronavirus Vaccine). Od dalšího experimentálního očkování, které vstoupilo do fáze klinických testů, se liší v tom, že je konzervativnější, využívá zaběhlých postupů, pomocí nichž zvyšuje imunitu organismu proti konkrétnímu viru. Je tedy v principu podobné tomu, jak fungují současná očkování proti chřipce.

Stovky malých jehliček

Jediné přelomové je zařízení, jímž se látka dopravuje do těla: jedná se o soustavu čtyř stovek drobných jehliček, které umí dopravit S protein do kůže. Tyto jehličky jsou tvořené čistě proteinem a cukrem a v těle se kompletně rozpustí. „Navázali jsme v tom na výzkum očkování proti spalničkám, ale naše high-tech verze je účinnější,“ uvedli vědci. „A navíc je téměř bezbolestná,“ ujistili.

Očkování dorazí do dvou let

Systém je podle jeho autorů velmi dobře použitelný v praxi – očkování se dá škálovat podle potřeby a problémem by neměla být ani jeho masová výroba a distribuce. Dokonce není ani zapotřebí uchovávat jej při nízkých teplotách.

Při testech na laboratorních myších byla vakcína schopná tvořit protilátky proti viru SARS-CoV-2 už do dvou týdnů po očkování. Protože od začátku výzkumu uplynula příliš krátká doba, není jasné, jak dlouho taková imunitní odezva vydrží – vědci ale předpokládají, že u lidí by to mělo být nejméně jeden rok.

Autoři nyní  chtějí požádat americké úřady o možnost testovat vakcínu na lidech – to by mohlo začít během pouhých několika měsíců. „Normálně by to trvalo nejméně rok a možná i déle,“ uvedli vědci. „Ale současná situace je odlišná od čehokoliv, co jsme viděli, takže vlastně nevíme, jak rychle to celé bude probíhat. Ale nedávno oznámené úpravy těchto procedur naznačují, že bychom mohli pokračovat rychleji,“ doufají.

Není zdaleka jisté, že tato vakcína bude schválená nebo účinná. I kdyby se ukázala jako funkční, než by byla schopná dostat se k lidem, trvalo by to minimálně rok až rok a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 59 mminutami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 3 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 7 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 17 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...