Studie: Koronavirus je nejnakažlivější, než se objeví příznaky

Lidé infikovaní nemocí COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus, jsou nejvíce nakažliví předtím, než se u nich objeví příznaky a v prvním týdnu nemoci, tvrdí vědecká studie provedená na devíti nemocných v Německu. Zveřejnil ji web medRxiv.org.

V nose a krku pacientů vědci objevili tisíce, a někdy až miliony virů. To je tisíckrát více než u nemocných nákazou SARS, řekl ředitel oddělení pro infekční nemoci a tropickou medicínu v mnichovské klinice Schwabing Clemens Wendtner.

„Když jste tedy jen mírně nemocní nebo jste právě onemocněli, šíříte kolem sebe spoustu virů, což vysvětluje, proč jsme svědky tolika přenosů,“ říká výzkumník Ali Khan z medicínského centra univerzity v Nebrasce.

Náznak pozitivních zpráv

Ale jsou tu také povzbudivé zprávy. Poté, co tělo začne produkovat protilátky, počty přítomných virů začnou klesat. To znamená „že zhruba za deset dní pravděpodobně už zřejmě nemůžete nakazit jiné lidi,“ vysvětluje Khan.

Jiné studie také naznačují, že lidé s velmi mírným průběhem nemoci nebo bez příznaků tolik virů nešíří. Je tak méně pravděpodobné, že by infikovali jiné lidi jako v případě nemocných s vážnějším průběhem nákazy.

Podobné výsledky

Tato práce není jediná, která popisuje vlastnosti viru. K podobným údajům došli také vědci, kteří zkoumali nemoc COVID-19 v Singapuru a kontinentální Číně. Tam zjistili, že průměrně k nákaze docházelo v Číně po 3,95 dnech a v Singapuru po 5,2 dnech. V Singapuru přitom docházelo k přenosu viru u lidí v inkubační době ve 45 až 84 procentech případů. V kontinentální Číně to bylo mezi 65 a 87 procenty.

Podle autorů této práce to znamená, že rozhodně nestačí jen izolovat osoby, které již jsou nemocné nebo mají symptomy nemoci. „Je potřeba i dalších metod, například společenské izolace,“ uvedli vědci pro deník Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled