Studie: Koronavirus je nejnakažlivější, než se objeví příznaky

Lidé infikovaní nemocí COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus, jsou nejvíce nakažliví předtím, než se u nich objeví příznaky a v prvním týdnu nemoci, tvrdí vědecká studie provedená na devíti nemocných v Německu. Zveřejnil ji web medRxiv.org.

V nose a krku pacientů vědci objevili tisíce, a někdy až miliony virů. To je tisíckrát více než u nemocných nákazou SARS, řekl ředitel oddělení pro infekční nemoci a tropickou medicínu v mnichovské klinice Schwabing Clemens Wendtner.

„Když jste tedy jen mírně nemocní nebo jste právě onemocněli, šíříte kolem sebe spoustu virů, což vysvětluje, proč jsme svědky tolika přenosů,“ říká výzkumník Ali Khan z medicínského centra univerzity v Nebrasce.

Náznak pozitivních zpráv

Ale jsou tu také povzbudivé zprávy. Poté, co tělo začne produkovat protilátky, počty přítomných virů začnou klesat. To znamená „že zhruba za deset dní pravděpodobně už zřejmě nemůžete nakazit jiné lidi,“ vysvětluje Khan.

Jiné studie také naznačují, že lidé s velmi mírným průběhem nemoci nebo bez příznaků tolik virů nešíří. Je tak méně pravděpodobné, že by infikovali jiné lidi jako v případě nemocných s vážnějším průběhem nákazy.

Podobné výsledky

Tato práce není jediná, která popisuje vlastnosti viru. K podobným údajům došli také vědci, kteří zkoumali nemoc COVID-19 v Singapuru a kontinentální Číně. Tam zjistili, že průměrně k nákaze docházelo v Číně po 3,95 dnech a v Singapuru po 5,2 dnech. V Singapuru přitom docházelo k přenosu viru u lidí v inkubační době ve 45 až 84 procentech případů. V kontinentální Číně to bylo mezi 65 a 87 procenty.

Podle autorů této práce to znamená, že rozhodně nestačí jen izolovat osoby, které již jsou nemocné nebo mají symptomy nemoci. „Je potřeba i dalších metod, například společenské izolace,“ uvedli vědci pro deník Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...