Stoupá počet případů boreliózy a encefalitidy. Kvůli mírné zimě přežila i loňská klíšťata

V Česku meziročně přibylo případů nákazy lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data krajských hygienických stanic (KHS). Podle odborníků je důvodem především klima, kvůli kterému přibývá klíšťat. Ta se v současnosti vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, kde se jim dříve kvůli chladnějším teplotám nedařilo. Onemocnění mohou vést až k úmrtí, lidé by se proto podle lékařů měli před klíšťaty co nejúčinněji chránit.

„Od začátku roku bylo nahlášeno 20 případů lymeské borreliózy a 3 případy klíšťové encefalitidy,“ uvedla Veronika Šponiar Ovesná z protiepidemického odboru KHS Jihomoravského kraje. „Pro srovnání, v roce 2022 byl první případ klíšťové encefalitidy hlášen v druhé polovině května,“ doplnila.

Ve většině krajů se podle hygienických stanic počet nakažených těmito onemocněními, za stejné období v loňském a letošním roce, zvýšil. „V průběhu posledních několika let byl ve Zlínském kraji zaznamenán významný vzestup počtu onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou,“ sdělila Vendula Ševčíková z KHS Zlínského kraje.

Je tomu tak i v dalších regionech – například v Jihočeském kraji zaznamenali letos o 29 případů lymské boreliózy více než v roce minulém.

Teplé zimy klíšťata nevyhubí

Důvodem vyššího počtu onemocnění je vyšší výskyt klíšťat. „Klíšťat přibývá i kvůli mírnějším zimám, tolik jich nezahyne následkem mrazu a přežívají do další sezóny,“ vysvětlila mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Doplnila také, že se díky klimatu klíšťata nyní dostanou i do míst, kde se jim dříve tolik nedařilo – například do vyšších nadmořských výšek.

Onemocnění mohou být pro pacienty závažná. „Klíšťová encefalitis postihuje centrální nervovou soustavu, kdy nejhorším důsledkem je úmrtí, ale i v případě, že se pacient uzdraví, může mít doživotní následky v podobě obrn končetin,“ vysvětlila jedno z onemocnění ředitelka protidepidemického odboru KHS Středočeského kraje Lilian Rumlová.

„Lymská borelióza může postihovat více systémů, mimo jiné i centrální nervový systém nebo kardiovaskulární systém, pohybový aparát, kůži,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...