Stoupá počet případů boreliózy a encefalitidy. Kvůli mírné zimě přežila i loňská klíšťata

V Česku meziročně přibylo případů nákazy lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data krajských hygienických stanic (KHS). Podle odborníků je důvodem především klima, kvůli kterému přibývá klíšťat. Ta se v současnosti vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, kde se jim dříve kvůli chladnějším teplotám nedařilo. Onemocnění mohou vést až k úmrtí, lidé by se proto podle lékařů měli před klíšťaty co nejúčinněji chránit.

„Od začátku roku bylo nahlášeno 20 případů lymeské borreliózy a 3 případy klíšťové encefalitidy,“ uvedla Veronika Šponiar Ovesná z protiepidemického odboru KHS Jihomoravského kraje. „Pro srovnání, v roce 2022 byl první případ klíšťové encefalitidy hlášen v druhé polovině května,“ doplnila.

Ve většině krajů se podle hygienických stanic počet nakažených těmito onemocněními, za stejné období v loňském a letošním roce, zvýšil. „V průběhu posledních několika let byl ve Zlínském kraji zaznamenán významný vzestup počtu onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou,“ sdělila Vendula Ševčíková z KHS Zlínského kraje.

Je tomu tak i v dalších regionech – například v Jihočeském kraji zaznamenali letos o 29 případů lymské boreliózy více než v roce minulém.

Teplé zimy klíšťata nevyhubí

Důvodem vyššího počtu onemocnění je vyšší výskyt klíšťat. „Klíšťat přibývá i kvůli mírnějším zimám, tolik jich nezahyne následkem mrazu a přežívají do další sezóny,“ vysvětlila mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Doplnila také, že se díky klimatu klíšťata nyní dostanou i do míst, kde se jim dříve tolik nedařilo – například do vyšších nadmořských výšek.

Onemocnění mohou být pro pacienty závažná. „Klíšťová encefalitis postihuje centrální nervovou soustavu, kdy nejhorším důsledkem je úmrtí, ale i v případě, že se pacient uzdraví, může mít doživotní následky v podobě obrn končetin,“ vysvětlila jedno z onemocnění ředitelka protidepidemického odboru KHS Středočeského kraje Lilian Rumlová.

„Lymská borelióza může postihovat více systémů, mimo jiné i centrální nervový systém nebo kardiovaskulární systém, pohybový aparát, kůži,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025
Načítání...