Stoupá počet případů boreliózy a encefalitidy. Kvůli mírné zimě přežila i loňská klíšťata

V Česku meziročně přibylo případů nákazy lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data krajských hygienických stanic (KHS). Podle odborníků je důvodem především klima, kvůli kterému přibývá klíšťat. Ta se v současnosti vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, kde se jim dříve kvůli chladnějším teplotám nedařilo. Onemocnění mohou vést až k úmrtí, lidé by se proto podle lékařů měli před klíšťaty co nejúčinněji chránit.

„Od začátku roku bylo nahlášeno 20 případů lymeské borreliózy a 3 případy klíšťové encefalitidy,“ uvedla Veronika Šponiar Ovesná z protiepidemického odboru KHS Jihomoravského kraje. „Pro srovnání, v roce 2022 byl první případ klíšťové encefalitidy hlášen v druhé polovině května,“ doplnila.

Ve většině krajů se podle hygienických stanic počet nakažených těmito onemocněními, za stejné období v loňském a letošním roce, zvýšil. „V průběhu posledních několika let byl ve Zlínském kraji zaznamenán významný vzestup počtu onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou,“ sdělila Vendula Ševčíková z KHS Zlínského kraje.

Je tomu tak i v dalších regionech – například v Jihočeském kraji zaznamenali letos o 29 případů lymské boreliózy více než v roce minulém.

Teplé zimy klíšťata nevyhubí

Důvodem vyššího počtu onemocnění je vyšší výskyt klíšťat. „Klíšťat přibývá i kvůli mírnějším zimám, tolik jich nezahyne následkem mrazu a přežívají do další sezóny,“ vysvětlila mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Doplnila také, že se díky klimatu klíšťata nyní dostanou i do míst, kde se jim dříve tolik nedařilo – například do vyšších nadmořských výšek.

Onemocnění mohou být pro pacienty závažná. „Klíšťová encefalitis postihuje centrální nervovou soustavu, kdy nejhorším důsledkem je úmrtí, ale i v případě, že se pacient uzdraví, může mít doživotní následky v podobě obrn končetin,“ vysvětlila jedno z onemocnění ředitelka protidepidemického odboru KHS Středočeského kraje Lilian Rumlová.

„Lymská borelióza může postihovat více systémů, mimo jiné i centrální nervový systém nebo kardiovaskulární systém, pohybový aparát, kůži,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.