Brněnští vědci mapují s pomocí veřejnosti výskyt pijáka lužního. Parazit podobný klíštěti zabíjí psy

Nahrávám video
Piják lužní představuje hrozbu hlavně pro psy
Zdroj: ČT24

Výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně žádají lidi o pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního. Jde o krevního parazita, který je podobný klíštěti. Napadá ale jenom psy a těm může způsobit smrtelnou nemoc, takzvanou babeziózu.

Data o výskytu parazita sbírají výzkumníci prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Lidé posílají fotky s informacemi o přibližných souřadnicích nálezu. „Potěšil nás zájem veřejnosti. Lidé pijáka bez problémů rozlišují,“ uvedl David Modrý, vedoucí projektu, který univerzita spustila před necelými třemi týdny.

Za tu dobu nahlásili lidé přibližně sedmdesát případů, převážně z Břeclavska v okolí Dyje. Výzkumníkům se už ale ozvali i lidé z Chomutova, České Lípy nebo z Plzně. „Lidé můžou zaslat fotku anebo to klíště vezmou na obyčejný papír nebo do zkumavky a zašlou ho na univerzitu,“ přiblížila spoluautorka výzkumu Dominika Mažgůtová.

Piják lužní má pestrý štítek a je větší než klíště obecné
Zdroj: najdipijaka.cz

Od klíštěte obecného se piják liší pestrým štítkem, který má obvykle hnědočervenou barvu s bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. Piják je větší než klíště, nasátá samička může mít až centimetr.

Pijákům se daří na prosluněných trávnících, lužních porostech podél řek a na okrajích lesů. V lese nebo ve vysoké vegetaci obvykle nežije. Vrcholy pijákové sezony jsou v březnu, dubnu, září a říjnu.

Hrozba pro psy, ne pro člověka

Parazit přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná. Nakažený jedinec při sání přenáší do zvířete mikroskopického parazita, který napadá jeho červené krvinky. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením a horečkou.

„Dělá to psům docela nepříjemné příznaky ve smyslu chudokrevnosti. Ty vážné končí tím, že jim zežloutnou sliznice a kůže a můžou jim i selhat ledviny,“ vysvětlil veterinář Jaroslav Kučera. Na člověka se nemoc nepřenáší, piják jej navíc saje jen vzácně.

Rozšířené druhy klíšťat
Zdroj: Wikipedia.org/klistova-encefalitida.cz

Pro lidi naopak představuje ohrožení běžně rozšířené klíště obecné, které může přenášet klíšťovou encefalitidu. Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v Evropě. Nově na nebezpečné lokality zamořené klíšťaty upozorňuje i speciální mapa.

Zapojení veřejnosti prostřednictvím občanské vědy

Naopak lokality s výskytem pijáka lužního odborníci teprve zjišťují. „Znalost o výskytu pijáka je významná pro veterinární lékaře i majitele psů. Je třeba vědět, ve kterých regionech psí babezióza hrozí,“ uvedl Modrý s tím, že malý tým vědců nemá šanci zmapovat celé území Česka, proto zapojil veřejnost.

„Piják je pro takzvanou citizen science ideální model, neboť je to snadno odlišitelné klíště. Při mapování se využívá i jinde v západní Evropě,“ uvedl Modrý s tím, že území parazita se rychle zvětšuje v sousedních zemích, což vědce inspirovalo k aktuálnímu zjišťování stavu v tuzemsku. Piják se zde dosud vyskytoval jen na jihovýchodě Moravy v trojúhelníku mezi Dyjí a Moravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 18 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...