Brněnští vědci mapují s pomocí veřejnosti výskyt pijáka lužního. Parazit podobný klíštěti zabíjí psy

Nahrávám video

Výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně žádají lidi o pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního. Jde o krevního parazita, který je podobný klíštěti. Napadá ale jenom psy a těm může způsobit smrtelnou nemoc, takzvanou babeziózu.

Data o výskytu parazita sbírají výzkumníci prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Lidé posílají fotky s informacemi o přibližných souřadnicích nálezu. „Potěšil nás zájem veřejnosti. Lidé pijáka bez problémů rozlišují,“ uvedl David Modrý, vedoucí projektu, který univerzita spustila před necelými třemi týdny.

Za tu dobu nahlásili lidé přibližně sedmdesát případů, převážně z Břeclavska v okolí Dyje. Výzkumníkům se už ale ozvali i lidé z Chomutova, České Lípy nebo z Plzně. „Lidé můžou zaslat fotku anebo to klíště vezmou na obyčejný papír nebo do zkumavky a zašlou ho na univerzitu,“ přiblížila spoluautorka výzkumu Dominika Mažgůtová.

Piják lužní má pestrý štítek a je větší než klíště obecné
Zdroj: najdipijaka.cz

Od klíštěte obecného se piják liší pestrým štítkem, který má obvykle hnědočervenou barvu s bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. Piják je větší než klíště, nasátá samička může mít až centimetr.

Pijákům se daří na prosluněných trávnících, lužních porostech podél řek a na okrajích lesů. V lese nebo ve vysoké vegetaci obvykle nežije. Vrcholy pijákové sezony jsou v březnu, dubnu, září a říjnu.

Hrozba pro psy, ne pro člověka

Parazit přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná. Nakažený jedinec při sání přenáší do zvířete mikroskopického parazita, který napadá jeho červené krvinky. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením a horečkou.

„Dělá to psům docela nepříjemné příznaky ve smyslu chudokrevnosti. Ty vážné končí tím, že jim zežloutnou sliznice a kůže a můžou jim i selhat ledviny,“ vysvětlil veterinář Jaroslav Kučera. Na člověka se nemoc nepřenáší, piják jej navíc saje jen vzácně.

Rozšířené druhy klíšťat
Zdroj: Wikipedia.org/klistova-encefalitida.cz

Pro lidi naopak představuje ohrožení běžně rozšířené klíště obecné, které může přenášet klíšťovou encefalitidu. Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v Evropě. Nově na nebezpečné lokality zamořené klíšťaty upozorňuje i speciální mapa.

Zapojení veřejnosti prostřednictvím občanské vědy

Naopak lokality s výskytem pijáka lužního odborníci teprve zjišťují. „Znalost o výskytu pijáka je významná pro veterinární lékaře i majitele psů. Je třeba vědět, ve kterých regionech psí babezióza hrozí,“ uvedl Modrý s tím, že malý tým vědců nemá šanci zmapovat celé území Česka, proto zapojil veřejnost.

„Piják je pro takzvanou citizen science ideální model, neboť je to snadno odlišitelné klíště. Při mapování se využívá i jinde v západní Evropě,“ uvedl Modrý s tím, že území parazita se rychle zvětšuje v sousedních zemích, což vědce inspirovalo k aktuálnímu zjišťování stavu v tuzemsku. Piják se zde dosud vyskytoval jen na jihovýchodě Moravy v trojúhelníku mezi Dyjí a Moravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 7 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 8 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 9 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 9 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.