Brněnští vědci mapují s pomocí veřejnosti výskyt pijáka lužního. Parazit podobný klíštěti zabíjí psy

Nahrávám video

Výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně žádají lidi o pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního. Jde o krevního parazita, který je podobný klíštěti. Napadá ale jenom psy a těm může způsobit smrtelnou nemoc, takzvanou babeziózu.

Data o výskytu parazita sbírají výzkumníci prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Lidé posílají fotky s informacemi o přibližných souřadnicích nálezu. „Potěšil nás zájem veřejnosti. Lidé pijáka bez problémů rozlišují,“ uvedl David Modrý, vedoucí projektu, který univerzita spustila před necelými třemi týdny.

Za tu dobu nahlásili lidé přibližně sedmdesát případů, převážně z Břeclavska v okolí Dyje. Výzkumníkům se už ale ozvali i lidé z Chomutova, České Lípy nebo z Plzně. „Lidé můžou zaslat fotku anebo to klíště vezmou na obyčejný papír nebo do zkumavky a zašlou ho na univerzitu,“ přiblížila spoluautorka výzkumu Dominika Mažgůtová.

Piják lužní má pestrý štítek a je větší než klíště obecné
Zdroj: najdipijaka.cz

Od klíštěte obecného se piják liší pestrým štítkem, který má obvykle hnědočervenou barvu s bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. Piják je větší než klíště, nasátá samička může mít až centimetr.

Pijákům se daří na prosluněných trávnících, lužních porostech podél řek a na okrajích lesů. V lese nebo ve vysoké vegetaci obvykle nežije. Vrcholy pijákové sezony jsou v březnu, dubnu, září a říjnu.

Hrozba pro psy, ne pro člověka

Parazit přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná. Nakažený jedinec při sání přenáší do zvířete mikroskopického parazita, který napadá jeho červené krvinky. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením a horečkou.

„Dělá to psům docela nepříjemné příznaky ve smyslu chudokrevnosti. Ty vážné končí tím, že jim zežloutnou sliznice a kůže a můžou jim i selhat ledviny,“ vysvětlil veterinář Jaroslav Kučera. Na člověka se nemoc nepřenáší, piják jej navíc saje jen vzácně.

Rozšířené druhy klíšťat
Zdroj: Wikipedia.org/klistova-encefalitida.cz

Pro lidi naopak představuje ohrožení běžně rozšířené klíště obecné, které může přenášet klíšťovou encefalitidu. Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v Evropě. Nově na nebezpečné lokality zamořené klíšťaty upozorňuje i speciální mapa.

Zapojení veřejnosti prostřednictvím občanské vědy

Naopak lokality s výskytem pijáka lužního odborníci teprve zjišťují. „Znalost o výskytu pijáka je významná pro veterinární lékaře i majitele psů. Je třeba vědět, ve kterých regionech psí babezióza hrozí,“ uvedl Modrý s tím, že malý tým vědců nemá šanci zmapovat celé území Česka, proto zapojil veřejnost.

„Piják je pro takzvanou citizen science ideální model, neboť je to snadno odlišitelné klíště. Při mapování se využívá i jinde v západní Evropě,“ uvedl Modrý s tím, že území parazita se rychle zvětšuje v sousedních zemích, což vědce inspirovalo k aktuálnímu zjišťování stavu v tuzemsku. Piják se zde dosud vyskytoval jen na jihovýchodě Moravy v trojúhelníku mezi Dyjí a Moravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 4 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 6 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 7 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 8 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.