Brněnští vědci mapují s pomocí veřejnosti výskyt pijáka lužního. Parazit podobný klíštěti zabíjí psy

Nahrávám video
Piják lužní představuje hrozbu hlavně pro psy
Zdroj: ČT24

Výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně žádají lidi o pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního. Jde o krevního parazita, který je podobný klíštěti. Napadá ale jenom psy a těm může způsobit smrtelnou nemoc, takzvanou babeziózu.

Data o výskytu parazita sbírají výzkumníci prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Lidé posílají fotky s informacemi o přibližných souřadnicích nálezu. „Potěšil nás zájem veřejnosti. Lidé pijáka bez problémů rozlišují,“ uvedl David Modrý, vedoucí projektu, který univerzita spustila před necelými třemi týdny.

Za tu dobu nahlásili lidé přibližně sedmdesát případů, převážně z Břeclavska v okolí Dyje. Výzkumníkům se už ale ozvali i lidé z Chomutova, České Lípy nebo z Plzně. „Lidé můžou zaslat fotku anebo to klíště vezmou na obyčejný papír nebo do zkumavky a zašlou ho na univerzitu,“ přiblížila spoluautorka výzkumu Dominika Mažgůtová.

Piják lužní má pestrý štítek a je větší než klíště obecné
Zdroj: najdipijaka.cz

Od klíštěte obecného se piják liší pestrým štítkem, který má obvykle hnědočervenou barvu s bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. Piják je větší než klíště, nasátá samička může mít až centimetr.

Pijákům se daří na prosluněných trávnících, lužních porostech podél řek a na okrajích lesů. V lese nebo ve vysoké vegetaci obvykle nežije. Vrcholy pijákové sezony jsou v březnu, dubnu, září a říjnu.

Hrozba pro psy, ne pro člověka

Parazit přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná. Nakažený jedinec při sání přenáší do zvířete mikroskopického parazita, který napadá jeho červené krvinky. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením a horečkou.

„Dělá to psům docela nepříjemné příznaky ve smyslu chudokrevnosti. Ty vážné končí tím, že jim zežloutnou sliznice a kůže a můžou jim i selhat ledviny,“ vysvětlil veterinář Jaroslav Kučera. Na člověka se nemoc nepřenáší, piják jej navíc saje jen vzácně.

Rozšířené druhy klíšťat
Zdroj: Wikipedia.org/klistova-encefalitida.cz

Pro lidi naopak představuje ohrožení běžně rozšířené klíště obecné, které může přenášet klíšťovou encefalitidu. Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v Evropě. Nově na nebezpečné lokality zamořené klíšťaty upozorňuje i speciální mapa.

Zapojení veřejnosti prostřednictvím občanské vědy

Naopak lokality s výskytem pijáka lužního odborníci teprve zjišťují. „Znalost o výskytu pijáka je významná pro veterinární lékaře i majitele psů. Je třeba vědět, ve kterých regionech psí babezióza hrozí,“ uvedl Modrý s tím, že malý tým vědců nemá šanci zmapovat celé území Česka, proto zapojil veřejnost.

„Piják je pro takzvanou citizen science ideální model, neboť je to snadno odlišitelné klíště. Při mapování se využívá i jinde v západní Evropě,“ uvedl Modrý s tím, že území parazita se rychle zvětšuje v sousedních zemích, což vědce inspirovalo k aktuálnímu zjišťování stavu v tuzemsku. Piják se zde dosud vyskytoval jen na jihovýchodě Moravy v trojúhelníku mezi Dyjí a Moravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 16 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 20 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 22 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 23 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...