Snímek psů brodících se vodou upozornil na masivní tání ledu v Grónsku

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství.

Fotografii pořídil Steffen Olsen z Centra pro výzkum oceánu a ledu při Dánském meteorologickém ústavu 13. června. Na snímku se zdá, jako by psi táhnoucí sáně s vybavením meteorologů a oceánografů běželi po vodní hladině.

Psí spřežení je podle vědců v tuto roční dobu stále nejpraktičtějším způsobem, jak se v daném regionu pohybovat. Olsen uvedl, že vědecký tým při cestě přes asi 1,2 metru tlustou ledovou masu spoléhal na tradiční znalosti místních lovců a jejich psů. K plánování cesty vědci rovněž využili satelitní snímky.

Podle Olsena jsou jeho fotografie „spíše symbolické než vědecké“ a svědčí o tom, že výprava zažila „neobvyklý den“.

Horko nad Arktidou

„Minulý týden jsme byli jak v Grónsku, tak i ve zbývající části Arktidy svědky velmi teplého počasí, které přinesl teplý vzduch z jihu,“ uvedla pak klimatoložka Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu. „Letošní výprava zaměřená na vyzvednutí přístrojů ze stanice se tak setkala s množstvím stojaté vody na povrchu mořského ledu.“

Podle Dánského meteorologického institutu bylo na nedalekém letišti ve městě Qaanaaq naměřeno minulou středu 17,3 stupně Celsia a ve čtvrtek 15 stupňů Celsia, což jsou v severním Grónsku i v létě velmi vysoké teploty. Tání ledu, které je v oblasti typické spíše pro červenec, tak přišlo dřív.

V jiných oblastech Grónska navíc voda z rozehřátého ledu zpravidla odtéká puklinami v ledové mase, takže se nedrží na povrchu. V Inglefieldově fjordu se ale led každou zimu formuje poměrně spolehlivě a je velmi silný, což znamená, že je v něm málo prasklin, kudy by voda mohla odtéci, dovysvětlila Mottramová.

Podle Mottramové je zatím příliš brzy na to říci, jakou roli v nynějším extrémně teplém počasí v severním Grónsku hraje globální oteplování. „Přestože tyto teploty jsou neobvyklé, jedná se o jednotlivý případ spojený s extrémním výkyvem počasí, takže je těžké přičítat ho pouze klimatickým změnám,“ podotkla Mottramová.

Teplé počasí v Grónsku ještě nejméně několik dní přetrvá, takže vědecké týmy se psími spřeženími čekají pravděpodobně ještě krušné chvíle, dodala Mottramová.

Led mizí, ukazují satelitní data

Americké Národní centrum pro zkoumání sněhu a ledu (NSIDC) souběžně uvedlo, že v květnu pokrýval mořský led v Arktidě plochu 12 milionů kilometrů čtverečních, což bylo o 1,13 milionu kilometrů čtverečních méně, než je průměr z let 1981 až 2010.

Teplota vzduchu při západním pobřeží Grónska byla na konci května o sedm stupňů Celsia vyšší než teplotní průměr pro tento měsíc z let 1981 až 2010. Teplota Severního ledového oceánu přesahovala průměr o dva až čtyři stupně Celsia, napsal list The Guardian s odvoláním na NSIDC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 5 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 21 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 23 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...