Smrtícím virem proti rakovině. Vědci přizpůsobují ziku k ničení mozkových nádorů

Virus zika se stal velmi obávaným patogenem. Přestože se o něm ví od poloviny minulého století, teprve několik let „před covidem“ se začal masivněji šířit. Jeho nejhorší vlastnost teď ale vědci dokázali využít pro dobrý účel.

Ziku přenášejí komáři. Když nakazí těhotnou ženu, může se virus přenést na plod a poškodit ho. Rodí se pak děti, které mají těžké lebeční deformace. U dospělých zase může vzácně vyvolat Guillain-Barreho syndrom, což je závažné neurologické onemocnění, které může způsobit dlouhodobou svalovou slabost, a dokonce i život ohrožující ochrnutí.

Když vědci při epidemii v letech 2014–2017 zkoumali, co tyto stavy způsobuje, přišli na to, že virus umí infikovat a pak i zabít nervové kmenové buňky vyvíjejícího se plodu. Právě to pak vede k mikrocefalii a dalším zdravotním komplikacím. A to je schopnost, kterou se vědci rozhodli využít.

Dítě s mikrocefalií
Zdroj: Reuters/Paulo Whitaker

Buňky, které virus napadá, jsou totiž nečekaně podobné buňkách, jimiž jsou tvořené mozkové nádory. A to zaujalo vědce z americké Dukeovy univerzity a Singapurské národní univerzity. Napadlo je, že když zika napadá nervové kmenové buňky, dal by se virus oslabit podobně jako při vývoji vakcíny a pak využít, aby stejně, ale cíleně napadal špatně léčitelné nádory v mozku – hlavně ten nejčastější, tedy takzvaný multiformní glioblastom (GBM).

Mikrobiologové z obou výše zmíněných institucí tuto oslabenou verzi viru zika vytvořili. Laboratorní experimenty pak prokázaly, že tento „novovirus“ se opravdu zaměřuje pouze na nádorové buňky, které velmi účinně zabíjí.

Věda je na začátku slibné cesty

Účinnost je mimořádná, alespoň v laboratorních podmínkách – upravená zika totiž zabíjí pětašedesát až devadesát procent nádorových buněk, přičemž zdravé buňky sice často nakazí také, ale nijak jim neubližuje a nechává je žít dál.

To samozřejmě ještě vůbec nemusí znamenat, že by se toho dalo hned použít jako všemocného léku. Pokusy v „Petriho misce“ mají mnohdy jiné výsledky, než se nakonec ukáže ve složitém živém organismu, jakým je člověk.

Podle autorů je to ale už nyní přinejmenším slibná cesta, která otevírá nejen dveře poznání, ale také nové cesty k budoucí léčbě. Virus ziky totiž není jediným, který má podobný potenciál. Vědci takových patogenů pro obdobné využití zkoumají víc. Hledají, které jsou v napadání rakovinové tkáně nejúčinnější a současně mají nejméně vedlejších účinků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 2 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 23 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026
Načítání...