Smrtícím virem proti rakovině. Vědci přizpůsobují ziku k ničení mozkových nádorů

Virus zika se stal velmi obávaným patogenem. Přestože se o něm ví od poloviny minulého století, teprve několik let „před covidem“ se začal masivněji šířit. Jeho nejhorší vlastnost teď ale vědci dokázali využít pro dobrý účel.

Ziku přenášejí komáři. Když nakazí těhotnou ženu, může se virus přenést na plod a poškodit ho. Rodí se pak děti, které mají těžké lebeční deformace. U dospělých zase může vzácně vyvolat Guillain-Barreho syndrom, což je závažné neurologické onemocnění, které může způsobit dlouhodobou svalovou slabost, a dokonce i život ohrožující ochrnutí.

Když vědci při epidemii v letech 2014–2017 zkoumali, co tyto stavy způsobuje, přišli na to, že virus umí infikovat a pak i zabít nervové kmenové buňky vyvíjejícího se plodu. Právě to pak vede k mikrocefalii a dalším zdravotním komplikacím. A to je schopnost, kterou se vědci rozhodli využít.

Dítě s mikrocefalií
Zdroj: Reuters/Paulo Whitaker

Buňky, které virus napadá, jsou totiž nečekaně podobné buňkách, jimiž jsou tvořené mozkové nádory. A to zaujalo vědce z americké Dukeovy univerzity a Singapurské národní univerzity. Napadlo je, že když zika napadá nervové kmenové buňky, dal by se virus oslabit podobně jako při vývoji vakcíny a pak využít, aby stejně, ale cíleně napadal špatně léčitelné nádory v mozku – hlavně ten nejčastější, tedy takzvaný multiformní glioblastom (GBM).

Mikrobiologové z obou výše zmíněných institucí tuto oslabenou verzi viru zika vytvořili. Laboratorní experimenty pak prokázaly, že tento „novovirus“ se opravdu zaměřuje pouze na nádorové buňky, které velmi účinně zabíjí.

Věda je na začátku slibné cesty

Účinnost je mimořádná, alespoň v laboratorních podmínkách – upravená zika totiž zabíjí pětašedesát až devadesát procent nádorových buněk, přičemž zdravé buňky sice často nakazí také, ale nijak jim neubližuje a nechává je žít dál.

To samozřejmě ještě vůbec nemusí znamenat, že by se toho dalo hned použít jako všemocného léku. Pokusy v „Petriho misce“ mají mnohdy jiné výsledky, než se nakonec ukáže ve složitém živém organismu, jakým je člověk.

Podle autorů je to ale už nyní přinejmenším slibná cesta, která otevírá nejen dveře poznání, ale také nové cesty k budoucí léčbě. Virus ziky totiž není jediným, který má podobný potenciál. Vědci takových patogenů pro obdobné využití zkoumají víc. Hledají, které jsou v napadání rakovinové tkáně nejúčinnější a současně mají nejméně vedlejších účinků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
Právě teď

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...