Smrtícím virem proti rakovině. Vědci přizpůsobují ziku k ničení mozkových nádorů

Virus zika se stal velmi obávaným patogenem. Přestože se o něm ví od poloviny minulého století, teprve několik let „před covidem“ se začal masivněji šířit. Jeho nejhorší vlastnost teď ale vědci dokázali využít pro dobrý účel.

Ziku přenášejí komáři. Když nakazí těhotnou ženu, může se virus přenést na plod a poškodit ho. Rodí se pak děti, které mají těžké lebeční deformace. U dospělých zase může vzácně vyvolat Guillain-Barreho syndrom, což je závažné neurologické onemocnění, které může způsobit dlouhodobou svalovou slabost, a dokonce i život ohrožující ochrnutí.

Když vědci při epidemii v letech 2014–2017 zkoumali, co tyto stavy způsobuje, přišli na to, že virus umí infikovat a pak i zabít nervové kmenové buňky vyvíjejícího se plodu. Právě to pak vede k mikrocefalii a dalším zdravotním komplikacím. A to je schopnost, kterou se vědci rozhodli využít.

Dítě s mikrocefalií
Zdroj: Reuters/Paulo Whitaker

Buňky, které virus napadá, jsou totiž nečekaně podobné buňkách, jimiž jsou tvořené mozkové nádory. A to zaujalo vědce z americké Dukeovy univerzity a Singapurské národní univerzity. Napadlo je, že když zika napadá nervové kmenové buňky, dal by se virus oslabit podobně jako při vývoji vakcíny a pak využít, aby stejně, ale cíleně napadal špatně léčitelné nádory v mozku – hlavně ten nejčastější, tedy takzvaný multiformní glioblastom (GBM).

Mikrobiologové z obou výše zmíněných institucí tuto oslabenou verzi viru zika vytvořili. Laboratorní experimenty pak prokázaly, že tento „novovirus“ se opravdu zaměřuje pouze na nádorové buňky, které velmi účinně zabíjí.

Věda je na začátku slibné cesty

Účinnost je mimořádná, alespoň v laboratorních podmínkách – upravená zika totiž zabíjí pětašedesát až devadesát procent nádorových buněk, přičemž zdravé buňky sice často nakazí také, ale nijak jim neubližuje a nechává je žít dál.

To samozřejmě ještě vůbec nemusí znamenat, že by se toho dalo hned použít jako všemocného léku. Pokusy v „Petriho misce“ mají mnohdy jiné výsledky, než se nakonec ukáže ve složitém živém organismu, jakým je člověk.

Podle autorů je to ale už nyní přinejmenším slibná cesta, která otevírá nejen dveře poznání, ale také nové cesty k budoucí léčbě. Virus ziky totiž není jediným, který má podobný potenciál. Vědci takových patogenů pro obdobné využití zkoumají víc. Hledají, které jsou v napadání rakovinové tkáně nejúčinnější a současně mají nejméně vedlejších účinků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 13 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 17 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 18 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 20 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.