Virus zika se stal velmi obávaným patogenem. Přestože se o něm ví od poloviny minulého století, teprve několik let „před covidem“ se začal masivněji šířit. Jeho nejhorší vlastnost teď ale vědci dokázali využít pro dobrý účel.
Smrtícím virem proti rakovině. Vědci přizpůsobují ziku k ničení mozkových nádorů
Ziku přenášejí komáři. Když nakazí těhotnou ženu, může se virus přenést na plod a poškodit ho. Rodí se pak děti, které mají těžké lebeční deformace. U dospělých zase může vzácně vyvolat Guillain-Barreho syndrom, což je závažné neurologické onemocnění, které může způsobit dlouhodobou svalovou slabost, a dokonce i život ohrožující ochrnutí.
Když vědci při epidemii v letech 2014–2017 zkoumali, co tyto stavy způsobuje, přišli na to, že virus umí infikovat a pak i zabít nervové kmenové buňky vyvíjejícího se plodu. Právě to pak vede k mikrocefalii a dalším zdravotním komplikacím. A to je schopnost, kterou se vědci rozhodli využít.
Dítě s mikrocefalií
Buňky, které virus napadá, jsou totiž nečekaně podobné buňkách, jimiž jsou tvořené mozkové nádory. A to zaujalo vědce z americké Dukeovy univerzity a Singapurské národní univerzity. Napadlo je, že když zika napadá nervové kmenové buňky, dal by se virus oslabit podobně jako při vývoji vakcíny a pak využít, aby stejně, ale cíleně napadal špatně léčitelné nádory v mozku – hlavně ten nejčastější, tedy takzvaný multiformní glioblastom (GBM).
Mikrobiologové z obou výše zmíněných institucí tuto oslabenou verzi viru zika vytvořili. Laboratorní experimenty pak prokázaly, že tento „novovirus“ se opravdu zaměřuje pouze na nádorové buňky, které velmi účinně zabíjí.
Věda je na začátku slibné cesty
Účinnost je mimořádná, alespoň v laboratorních podmínkách – upravená zika totiž zabíjí pětašedesát až devadesát procent nádorových buněk, přičemž zdravé buňky sice často nakazí také, ale nijak jim neubližuje a nechává je žít dál.
To samozřejmě ještě vůbec nemusí znamenat, že by se toho dalo hned použít jako všemocného léku. Pokusy v „Petriho misce“ mají mnohdy jiné výsledky, než se nakonec ukáže ve složitém živém organismu, jakým je člověk.
Podle autorů je to ale už nyní přinejmenším slibná cesta, která otevírá nejen dveře poznání, ale také nové cesty k budoucí léčbě. Virus ziky totiž není jediným, který má podobný potenciál. Vědci takových patogenů pro obdobné využití zkoumají víc. Hledají, které jsou v napadání rakovinové tkáně nejúčinnější a současně mají nejméně vedlejších účinků.
