Smrtícím virem proti rakovině. Vědci přizpůsobují ziku k ničení mozkových nádorů

Virus zika se stal velmi obávaným patogenem. Přestože se o něm ví od poloviny minulého století, teprve několik let „před covidem“ se začal masivněji šířit. Jeho nejhorší vlastnost teď ale vědci dokázali využít pro dobrý účel.

Ziku přenášejí komáři. Když nakazí těhotnou ženu, může se virus přenést na plod a poškodit ho. Rodí se pak děti, které mají těžké lebeční deformace. U dospělých zase může vzácně vyvolat Guillain-Barreho syndrom, což je závažné neurologické onemocnění, které může způsobit dlouhodobou svalovou slabost, a dokonce i život ohrožující ochrnutí.

Když vědci při epidemii v letech 2014–2017 zkoumali, co tyto stavy způsobuje, přišli na to, že virus umí infikovat a pak i zabít nervové kmenové buňky vyvíjejícího se plodu. Právě to pak vede k mikrocefalii a dalším zdravotním komplikacím. A to je schopnost, kterou se vědci rozhodli využít.

Dítě s mikrocefalií
Zdroj: Reuters/Paulo Whitaker

Buňky, které virus napadá, jsou totiž nečekaně podobné buňkách, jimiž jsou tvořené mozkové nádory. A to zaujalo vědce z americké Dukeovy univerzity a Singapurské národní univerzity. Napadlo je, že když zika napadá nervové kmenové buňky, dal by se virus oslabit podobně jako při vývoji vakcíny a pak využít, aby stejně, ale cíleně napadal špatně léčitelné nádory v mozku – hlavně ten nejčastější, tedy takzvaný multiformní glioblastom (GBM).

Mikrobiologové z obou výše zmíněných institucí tuto oslabenou verzi viru zika vytvořili. Laboratorní experimenty pak prokázaly, že tento „novovirus“ se opravdu zaměřuje pouze na nádorové buňky, které velmi účinně zabíjí.

Věda je na začátku slibné cesty

Účinnost je mimořádná, alespoň v laboratorních podmínkách – upravená zika totiž zabíjí pětašedesát až devadesát procent nádorových buněk, přičemž zdravé buňky sice často nakazí také, ale nijak jim neubližuje a nechává je žít dál.

To samozřejmě ještě vůbec nemusí znamenat, že by se toho dalo hned použít jako všemocného léku. Pokusy v „Petriho misce“ mají mnohdy jiné výsledky, než se nakonec ukáže ve složitém živém organismu, jakým je člověk.

Podle autorů je to ale už nyní přinejmenším slibná cesta, která otevírá nejen dveře poznání, ale také nové cesty k budoucí léčbě. Virus ziky totiž není jediným, který má podobný potenciál. Vědci takových patogenů pro obdobné využití zkoumají víc. Hledají, které jsou v napadání rakovinové tkáně nejúčinnější a současně mají nejméně vedlejších účinků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 3 mminutami

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Načítání...