Rychle přibývá prachových a písečných bouří. Postižené země hledají účinnou ochranu

Písečné a prachové bouře způsobují v některých částech Asie a Afriky v současné době velké škody. Jsou totiž stále častější; podle nové zprávy OSN jich přibývá dokonce dramaticky.

Ve zprávě zveřejněné OSN se uvádí, že do atmosféry se každoročně dostanou dvě miliardy tun písku a prachu. Tato hmotnost odpovídá asi 350 velkým pyramidám v Gíze. A má to velké negativní dopady na řadu míst světa.

Tento jev postihuje hlavně severní a střední Asii, ale také subsaharskou Afriku. Hodně se toho ví o jeho ekonomických dopadech, kdy písek a prach ničí půdu, ale mnohem méně je toho známo o dopadech na lidské zdraví. 

Přirozený jev, nepřirozeně často

Písečné a prachové bouře jsou přirozený jev, který se vyskytoval vždy. Jejich množství se zvyšuje během sušších období, kdy se písek a prach hromadí. Podle odborníků z Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) se ale jejich četnost zvyšuje také v důsledku špatného hospodaření s půdou a vodou, sucha a změny klimatu.

Zpráva uvádí, že více než 25 procent problému je důsledkem lidské činnosti, přičemž posunující se písek způsobuje každoroční ztrátu více než jednoho milionu kilometrů čtverečních obdělávatelné půdy. 

V oblastech, kam prach unášený větrem dopadá, to má negativní dopad na rostliny, zdraví hospodářských zvířat a také na kvalitu vrchní vrstvy půdy. Pokud je písku a prachu příliš, může se stát půda zcela neúrodnou – tohle postihlo před sto lety Spojené státy. A když se prach dostává do atmosféry, pak to zejména v oblastech, kde je už tak špatný vzduch, zhoršuje respirační onemocnění. Patogeny se totiž mohou na znečištění vázat a lépe tak pronikají ochrannými bariérami lidské imunity.

Některé země v nejhůře postižených regionech už přijímají opatření na ochranu před těmito bouřemi. Patří mezi ně Velká zelená zeď v Číně, což je projekt výsadby bariéry ze stromů, která má zachytit písek a prach z pouště Gobi dříve, než se dostane do velkých měst, a také zastavit rozšiřování pouště. Podobný projekt v Africe je méně úspěšný, vázne totiž na špatné spolupráci mnoha států, které jsou do něj zapojené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 10 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 12 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...