Rychle přibývá prachových a písečných bouří. Postižené země hledají účinnou ochranu

Písečné a prachové bouře způsobují v některých částech Asie a Afriky v současné době velké škody. Jsou totiž stále častější; podle nové zprávy OSN jich přibývá dokonce dramaticky.

Ve zprávě zveřejněné OSN se uvádí, že do atmosféry se každoročně dostanou dvě miliardy tun písku a prachu. Tato hmotnost odpovídá asi 350 velkým pyramidám v Gíze. A má to velké negativní dopady na řadu míst světa.

Tento jev postihuje hlavně severní a střední Asii, ale také subsaharskou Afriku. Hodně se toho ví o jeho ekonomických dopadech, kdy písek a prach ničí půdu, ale mnohem méně je toho známo o dopadech na lidské zdraví. 

Přirozený jev, nepřirozeně často

Písečné a prachové bouře jsou přirozený jev, který se vyskytoval vždy. Jejich množství se zvyšuje během sušších období, kdy se písek a prach hromadí. Podle odborníků z Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) se ale jejich četnost zvyšuje také v důsledku špatného hospodaření s půdou a vodou, sucha a změny klimatu.

Zpráva uvádí, že více než 25 procent problému je důsledkem lidské činnosti, přičemž posunující se písek způsobuje každoroční ztrátu více než jednoho milionu kilometrů čtverečních obdělávatelné půdy. 

V oblastech, kam prach unášený větrem dopadá, to má negativní dopad na rostliny, zdraví hospodářských zvířat a také na kvalitu vrchní vrstvy půdy. Pokud je písku a prachu příliš, může se stát půda zcela neúrodnou – tohle postihlo před sto lety Spojené státy. A když se prach dostává do atmosféry, pak to zejména v oblastech, kde je už tak špatný vzduch, zhoršuje respirační onemocnění. Patogeny se totiž mohou na znečištění vázat a lépe tak pronikají ochrannými bariérami lidské imunity.

Některé země v nejhůře postižených regionech už přijímají opatření na ochranu před těmito bouřemi. Patří mezi ně Velká zelená zeď v Číně, což je projekt výsadby bariéry ze stromů, která má zachytit písek a prach z pouště Gobi dříve, než se dostane do velkých měst, a také zastavit rozšiřování pouště. Podobný projekt v Africe je méně úspěšný, vázne totiž na špatné spolupráci mnoha států, které jsou do něj zapojené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 13 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...