Rychle přibývá prachových a písečných bouří. Postižené země hledají účinnou ochranu

Písečné a prachové bouře způsobují v některých částech Asie a Afriky v současné době velké škody. Jsou totiž stále častější; podle nové zprávy OSN jich přibývá dokonce dramaticky.

Ve zprávě zveřejněné OSN se uvádí, že do atmosféry se každoročně dostanou dvě miliardy tun písku a prachu. Tato hmotnost odpovídá asi 350 velkým pyramidám v Gíze. A má to velké negativní dopady na řadu míst světa.

Tento jev postihuje hlavně severní a střední Asii, ale také subsaharskou Afriku. Hodně se toho ví o jeho ekonomických dopadech, kdy písek a prach ničí půdu, ale mnohem méně je toho známo o dopadech na lidské zdraví. 

Přirozený jev, nepřirozeně často

Písečné a prachové bouře jsou přirozený jev, který se vyskytoval vždy. Jejich množství se zvyšuje během sušších období, kdy se písek a prach hromadí. Podle odborníků z Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) se ale jejich četnost zvyšuje také v důsledku špatného hospodaření s půdou a vodou, sucha a změny klimatu.

Zpráva uvádí, že více než 25 procent problému je důsledkem lidské činnosti, přičemž posunující se písek způsobuje každoroční ztrátu více než jednoho milionu kilometrů čtverečních obdělávatelné půdy. 

V oblastech, kam prach unášený větrem dopadá, to má negativní dopad na rostliny, zdraví hospodářských zvířat a také na kvalitu vrchní vrstvy půdy. Pokud je písku a prachu příliš, může se stát půda zcela neúrodnou – tohle postihlo před sto lety Spojené státy. A když se prach dostává do atmosféry, pak to zejména v oblastech, kde je už tak špatný vzduch, zhoršuje respirační onemocnění. Patogeny se totiž mohou na znečištění vázat a lépe tak pronikají ochrannými bariérami lidské imunity.

Některé země v nejhůře postižených regionech už přijímají opatření na ochranu před těmito bouřemi. Patří mezi ně Velká zelená zeď v Číně, což je projekt výsadby bariéry ze stromů, která má zachytit písek a prach z pouště Gobi dříve, než se dostane do velkých měst, a také zastavit rozšiřování pouště. Podobný projekt v Africe je méně úspěšný, vázne totiž na špatné spolupráci mnoha států, které jsou do něj zapojené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 1 hhodinou

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 7 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 8 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 10 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 11 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...