Rychle přibývá prachových a písečných bouří. Postižené země hledají účinnou ochranu

Písečné a prachové bouře způsobují v některých částech Asie a Afriky v současné době velké škody. Jsou totiž stále častější; podle nové zprávy OSN jich přibývá dokonce dramaticky.

Ve zprávě zveřejněné OSN se uvádí, že do atmosféry se každoročně dostanou dvě miliardy tun písku a prachu. Tato hmotnost odpovídá asi 350 velkým pyramidám v Gíze. A má to velké negativní dopady na řadu míst světa.

Tento jev postihuje hlavně severní a střední Asii, ale také subsaharskou Afriku. Hodně se toho ví o jeho ekonomických dopadech, kdy písek a prach ničí půdu, ale mnohem méně je toho známo o dopadech na lidské zdraví. 

Přirozený jev, nepřirozeně často

Písečné a prachové bouře jsou přirozený jev, který se vyskytoval vždy. Jejich množství se zvyšuje během sušších období, kdy se písek a prach hromadí. Podle odborníků z Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) se ale jejich četnost zvyšuje také v důsledku špatného hospodaření s půdou a vodou, sucha a změny klimatu.

Zpráva uvádí, že více než 25 procent problému je důsledkem lidské činnosti, přičemž posunující se písek způsobuje každoroční ztrátu více než jednoho milionu kilometrů čtverečních obdělávatelné půdy. 

V oblastech, kam prach unášený větrem dopadá, to má negativní dopad na rostliny, zdraví hospodářských zvířat a také na kvalitu vrchní vrstvy půdy. Pokud je písku a prachu příliš, může se stát půda zcela neúrodnou – tohle postihlo před sto lety Spojené státy. A když se prach dostává do atmosféry, pak to zejména v oblastech, kde je už tak špatný vzduch, zhoršuje respirační onemocnění. Patogeny se totiž mohou na znečištění vázat a lépe tak pronikají ochrannými bariérami lidské imunity.

Některé země v nejhůře postižených regionech už přijímají opatření na ochranu před těmito bouřemi. Patří mezi ně Velká zelená zeď v Číně, což je projekt výsadby bariéry ze stromů, která má zachytit písek a prach z pouště Gobi dříve, než se dostane do velkých měst, a také zastavit rozšiřování pouště. Podobný projekt v Africe je méně úspěšný, vázne totiž na špatné spolupráci mnoha států, které jsou do něj zapojené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 2 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 12 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...