Rychle přibývá prachových a písečných bouří. Postižené země hledají účinnou ochranu

Písečné a prachové bouře způsobují v některých částech Asie a Afriky v současné době velké škody. Jsou totiž stále častější; podle nové zprávy OSN jich přibývá dokonce dramaticky.

Ve zprávě zveřejněné OSN se uvádí, že do atmosféry se každoročně dostanou dvě miliardy tun písku a prachu. Tato hmotnost odpovídá asi 350 velkým pyramidám v Gíze. A má to velké negativní dopady na řadu míst světa.

Tento jev postihuje hlavně severní a střední Asii, ale také subsaharskou Afriku. Hodně se toho ví o jeho ekonomických dopadech, kdy písek a prach ničí půdu, ale mnohem méně je toho známo o dopadech na lidské zdraví. 

Přirozený jev, nepřirozeně často

Písečné a prachové bouře jsou přirozený jev, který se vyskytoval vždy. Jejich množství se zvyšuje během sušších období, kdy se písek a prach hromadí. Podle odborníků z Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) se ale jejich četnost zvyšuje také v důsledku špatného hospodaření s půdou a vodou, sucha a změny klimatu.

Zpráva uvádí, že více než 25 procent problému je důsledkem lidské činnosti, přičemž posunující se písek způsobuje každoroční ztrátu více než jednoho milionu kilometrů čtverečních obdělávatelné půdy. 

V oblastech, kam prach unášený větrem dopadá, to má negativní dopad na rostliny, zdraví hospodářských zvířat a také na kvalitu vrchní vrstvy půdy. Pokud je písku a prachu příliš, může se stát půda zcela neúrodnou – tohle postihlo před sto lety Spojené státy. A když se prach dostává do atmosféry, pak to zejména v oblastech, kde je už tak špatný vzduch, zhoršuje respirační onemocnění. Patogeny se totiž mohou na znečištění vázat a lépe tak pronikají ochrannými bariérami lidské imunity.

Některé země v nejhůře postižených regionech už přijímají opatření na ochranu před těmito bouřemi. Patří mezi ně Velká zelená zeď v Číně, což je projekt výsadby bariéry ze stromů, která má zachytit písek a prach z pouště Gobi dříve, než se dostane do velkých měst, a také zastavit rozšiřování pouště. Podobný projekt v Africe je méně úspěšný, vázne totiž na špatné spolupráci mnoha států, které jsou do něj zapojené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled