Rusko zaregistrovalo vakcínu Sputnik Light, podává se v jedné dávce

Ruské ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo vakcínu Sputnik Light proti covidu-19, která se podává v jedné dávce. Ruský fond přímých investic (RDIF), který o tom informoval, uvedl, že očkovací látka má účinnost 79,4 procenta a při jejím podání nebyly zaznamenány vážné vedlejší účinky. Třetí fáze klinických testů s účastí 7000 lidí ale ještě není u konce, vyplývá ze zveřejněného prohlášení.

Sputnik Light ve skutečnosti není žádná originální očkovací látka –⁠ jde vlastně jen o první složku vakcíny Sputnik V, která se podává ve dvou dávkách a byla v Rusku schválena již loni v létě.

Efektivita Sputniku Light byla stanovena na základě dat od Rusů, kteří se nechali očkovat pouze jednou dávkou Sputniku V při hromadném očkování od prosince do dubna. Třetí fáze klinických testů nové vakcíny se účastní 7000 dobrovolníků v Rusku, Spojených arabských emirátech, Ghaně a dalších zemích. Předběžné výsledky z této fáze budou známy ještě tento měsíc.

Cena jedné dávky je přibližně deset dolarů (215 Kč), stojí v tiskové zprávě. Standardní teplota požadovaná pro uskladnění preparátu se pohybuje od plus dvou do plus osmi stupňů Celsia, což znamená snadnou distribuci vakcíny. Očkovací látky některých jiných firem musejí být uskladněny při velmi nízkých teplotách. Výhodou je podle RDIF také fakt, že se vakcína podává v jedné dávce, což může pomoci rychlejšímu očkování populace.

Sputnikem Light se budou očkovat lidé ve věku od 18 do 60 let, sdělila podle agentury Interfax vicepremiérka Taťjana Golikovová. Před začátkem očkování obyvatel musí být kromě toho, že bude preparát zaregistrován, také stanovena jeho cena, upřesnila Golikovová.

Ruské vakcíny

V Rusku jde již o čtvrtou zaregistrovanou vakcínu proti covidu-19: po Sputniku V, EpiVakKoroně a KoviVaku. Když ruské zdravotnické úřady loni schválily první ruskou vakcínu, tedy Sputnik V, snesla se na ně kritika světové odborné veřejnosti kvůli skutečnosti, že daly souhlas s nasazením preparátu ještě před ukončením testů na dostatečně reprezentativním vzorku dobrovolníků.

Vědci také kritizovali malou transparentnost vývoje této očkovací látky. Pochyby částečně rozptýlila studie uveřejněná v únoru v odborném časopise Lancet. Ta stanovila účinnost Sputniku V na 91,6 procenta.

Brazílie a Slovensko nedávno vakcínu Sputnik V neschválily kvůli nedostatečné dokumentaci. Nesplňovala požadavky lékových agentur těchto zemí potřebné pro schválení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled