Rusko spustilo do Bajkalu podvodní dalekohled. Má hledat neutrina a poznat historii vesmíru

Vědci spustili o víkendu do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.

Teleskop s názvem Bajkal-GVD (zkratka pro Gigaton Volume Detector), jehož konstrukce začala v roce 2015, byl umístěn do hloubky v rozmezí 750 metrů až 1,3 kilometru ve vzdálenosti asi čtyři kilometry od břehu Bajkalského jezera. „Neutrinový teleskop o velikosti půl krychlového kilometru se nachází přímo pod námi,“ sdělil na místě podle agentury AFP Dmitrij Naumov z ruského institutu jaderného výzkumu. 

Neutrina jsou těžko detekovatelná a voda je pro jejich zaznamenání příhodným médiem. Jsou to částice s velmi malou hmotností, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla.

Svědkové o minulosti vesmíru

Úkolem teleskopu Bajkal-GVD bude zaznamenávat proudy neutrin, které se na Zemi dostávají z vesmíru, z rodících se nebo umírajících galaxií a z různých hvězdných objektů, napsala agentura TASS. Vědci se domnívají, že neutrina jsou schopna se v zásadě neměnné formě dostat na Zemi, a představují tak cenný zdroj informací o tom, co se dělo ve vesmíru před několika miliardami let, a také o objektech, z nichž částice vznikly.

„Můžeme očekávat, že objevy, které zde učiníme, a informace, které budou zpracovány, umožní vyřešit mnoho vědeckých úkolů. Zejména očekáváme, že naši kolegové přispějí k tomu, že všichni pochopíme, jak vesmír funguje, přečteme si historii vesmíru, například to, jak se rodily galaxie,“ řekl ministr vědy a vysokého školství Valerij Falkov.

Teleskop v jezeře Bajkal je svého druhu největší na severní polokouli a bude konkurencí zařízení Ice Cube, obří neutrinové observatoři na Antarktidě. Maxim Libanov, ředitel Ústavu pro jaderný výzkum Ruské akademie věd, novinářům řekl, že projekt stál asi 2,5 miliardy rublů. Plánuje se i jeho další rozvoj a doplnění. Do roku 2030, pokud nebudou na světě postaveny nové velké teleskopy, se Bajkal-GVD stane největším na Zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 3 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 5 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 6 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...