Rusko spustilo do Bajkalu podvodní dalekohled. Má hledat neutrina a poznat historii vesmíru

Vědci spustili o víkendu do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.

Teleskop s názvem Bajkal-GVD (zkratka pro Gigaton Volume Detector), jehož konstrukce začala v roce 2015, byl umístěn do hloubky v rozmezí 750 metrů až 1,3 kilometru ve vzdálenosti asi čtyři kilometry od břehu Bajkalského jezera. „Neutrinový teleskop o velikosti půl krychlového kilometru se nachází přímo pod námi,“ sdělil na místě podle agentury AFP Dmitrij Naumov z ruského institutu jaderného výzkumu. 

Neutrina jsou těžko detekovatelná a voda je pro jejich zaznamenání příhodným médiem. Jsou to částice s velmi malou hmotností, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla.

Svědkové o minulosti vesmíru

Úkolem teleskopu Bajkal-GVD bude zaznamenávat proudy neutrin, které se na Zemi dostávají z vesmíru, z rodících se nebo umírajících galaxií a z různých hvězdných objektů, napsala agentura TASS. Vědci se domnívají, že neutrina jsou schopna se v zásadě neměnné formě dostat na Zemi, a představují tak cenný zdroj informací o tom, co se dělo ve vesmíru před několika miliardami let, a také o objektech, z nichž částice vznikly.

„Můžeme očekávat, že objevy, které zde učiníme, a informace, které budou zpracovány, umožní vyřešit mnoho vědeckých úkolů. Zejména očekáváme, že naši kolegové přispějí k tomu, že všichni pochopíme, jak vesmír funguje, přečteme si historii vesmíru, například to, jak se rodily galaxie,“ řekl ministr vědy a vysokého školství Valerij Falkov.

Teleskop v jezeře Bajkal je svého druhu největší na severní polokouli a bude konkurencí zařízení Ice Cube, obří neutrinové observatoři na Antarktidě. Maxim Libanov, ředitel Ústavu pro jaderný výzkum Ruské akademie věd, novinářům řekl, že projekt stál asi 2,5 miliardy rublů. Plánuje se i jeho další rozvoj a doplnění. Do roku 2030, pokud nebudou na světě postaveny nové velké teleskopy, se Bajkal-GVD stane největším na Zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 5 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 11 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 11 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 12 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...