Rusko spustilo do Bajkalu podvodní dalekohled. Má hledat neutrina a poznat historii vesmíru

Vědci spustili o víkendu do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.

Teleskop s názvem Bajkal-GVD (zkratka pro Gigaton Volume Detector), jehož konstrukce začala v roce 2015, byl umístěn do hloubky v rozmezí 750 metrů až 1,3 kilometru ve vzdálenosti asi čtyři kilometry od břehu Bajkalského jezera. „Neutrinový teleskop o velikosti půl krychlového kilometru se nachází přímo pod námi,“ sdělil na místě podle agentury AFP Dmitrij Naumov z ruského institutu jaderného výzkumu. 

Neutrina jsou těžko detekovatelná a voda je pro jejich zaznamenání příhodným médiem. Jsou to částice s velmi malou hmotností, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla.

Svědkové o minulosti vesmíru

Úkolem teleskopu Bajkal-GVD bude zaznamenávat proudy neutrin, které se na Zemi dostávají z vesmíru, z rodících se nebo umírajících galaxií a z různých hvězdných objektů, napsala agentura TASS. Vědci se domnívají, že neutrina jsou schopna se v zásadě neměnné formě dostat na Zemi, a představují tak cenný zdroj informací o tom, co se dělo ve vesmíru před několika miliardami let, a také o objektech, z nichž částice vznikly.

„Můžeme očekávat, že objevy, které zde učiníme, a informace, které budou zpracovány, umožní vyřešit mnoho vědeckých úkolů. Zejména očekáváme, že naši kolegové přispějí k tomu, že všichni pochopíme, jak vesmír funguje, přečteme si historii vesmíru, například to, jak se rodily galaxie,“ řekl ministr vědy a vysokého školství Valerij Falkov.

Teleskop v jezeře Bajkal je svého druhu největší na severní polokouli a bude konkurencí zařízení Ice Cube, obří neutrinové observatoři na Antarktidě. Maxim Libanov, ředitel Ústavu pro jaderný výzkum Ruské akademie věd, novinářům řekl, že projekt stál asi 2,5 miliardy rublů. Plánuje se i jeho další rozvoj a doplnění. Do roku 2030, pokud nebudou na světě postaveny nové velké teleskopy, se Bajkal-GVD stane největším na Zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 9 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 10 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 13 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 14 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 15 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...