Riziko rakoviny způsobené pesticidy je někdy srovnatelné s kouřením, tvrdí studie

Moderní zemědělství se bez pesticidů obejde jen těžko. Jsou nutné pro dostatečně velké výnosy, které lidstvo potřebuje pro své nasycení – respektive ještě nikdo nepřišel s konkurenceschopným řešením. Tyto chemikálie ale mohou mít také negativní dopady na rostliny i živočichy, a tedy i lidi, kteří jsou jim vystaveni.

Vědci z USA popsali souvislost mezi používáním pesticidů a rizikem vzniku rakoviny v celonárodní populační studii. Snažili se míru této hrozby srovnat s jiným dobře známým a současně významným rizikem, jež může vést ke vzniku rakoviny – kouřením. Popsali to v odborném časopise Frontiers in Cancer Control and Society.

„Je obtížné vysvětlit rozsah problému bez uvedení jakýchkoliv souvislostí, proto jsme do studie zahrnuli údaje o kouření. Překvapilo nás, že odhady se pohybují v podobných mezích,“ uvedl hlavní autor studie Isain Zapata.

„V naší studii jsme zjistili, že u některých druhů rakoviny je vliv používání zemědělských pesticidů srovnatelný s vlivem kouření,“ doplnil Zapata. „I člověk, který není zemědělcem, ale žije v komunitě s intenzivní zemědělskou výrobou, je vystaven mnoha pesticidům používaným v okolí. Stávají se součástí jeho životního prostředí,“ popsal Zapata.

U některých typů nádorového bujení ve výše popsaném prostředí je podle vědců vliv pesticidů na výskyt rakoviny dokonce vyšší než dopad kouření. Nejsilnější souvislost byla u lymfomu jiného než Hopkinsova typu, leukémie a rakoviny močového měchýře. U všech těchto typů rakoviny byl vliv vystavení pesticidům na vznik nádorů výraznější.

„Uvádíme sice seznam hlavních původců některých konkrétních druhů rakoviny, ale současně zdůrazňujeme, že záleží na kombinaci všech pesticidů, a ne pouze na jednom,“ klade Zapata důraz na to nejdůležitější v jeho práci.

Koktejly pesticidů

Je to tím, že pesticidy se nepoužívají individuálně, ale v jakýchsi „koktejlech“, tedy se jich využije vždy více, vždy proti různým druhům biologických hrozeb. O některých pesticidech se sice mluví jako o hrozbě častěji než o jiných, nicméně vliv mohou mít všechny – a hlavně jejich kombinace.

Vědci proto do svého výzkumu zahrnuli 69 pesticidů, pro které jsou k dispozici dostatečné údaje. „V reálném světě zkrátka není pravděpodobné, že by lidé byli vystaveni působení jediného pesticidu, ale spíše koktejlu pesticidů v rámci svého regionu,“ řekl Zapata.

Pohled na širší souvislosti

Vědci uvedli, že jejich studie sice rozšiřuje poznatky o používání pesticidů v USA, ale rizikové faktory rakoviny jsou komplikované a hodnocení celkového obrazu nemusí odrážet individuální výsledky. Silný vliv má například geografická poloha. V regionech, kde se pěstuje více plodin, jako je například Středozápad, který je známý produkcí kukuřice, byly souvislosti mezi pesticidy a výskytem rakoviny výraznější.

„Pokaždé, když si jdu do supermarketu koupit jídlo, vzpomenu si na zemědělce, který se podílel na jeho výrobě. Tito lidé se často vystavují riziku pro mé pohodlí – a já si pak daného produktu víc vážím. Určitě to má vliv na to, jak se cítím, když se to zapomenuté rajče v lednici zkazí a já ho musím vyhodit do koše,“ dodal Zapata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...