Riziko rakoviny způsobené pesticidy je někdy srovnatelné s kouřením, tvrdí studie

Moderní zemědělství se bez pesticidů obejde jen těžko. Jsou nutné pro dostatečně velké výnosy, které lidstvo potřebuje pro své nasycení – respektive ještě nikdo nepřišel s konkurenceschopným řešením. Tyto chemikálie ale mohou mít také negativní dopady na rostliny i živočichy, a tedy i lidi, kteří jsou jim vystaveni.

Vědci z USA popsali souvislost mezi používáním pesticidů a rizikem vzniku rakoviny v celonárodní populační studii. Snažili se míru této hrozby srovnat s jiným dobře známým a současně významným rizikem, jež může vést ke vzniku rakoviny – kouřením. Popsali to v odborném časopise Frontiers in Cancer Control and Society.

„Je obtížné vysvětlit rozsah problému bez uvedení jakýchkoliv souvislostí, proto jsme do studie zahrnuli údaje o kouření. Překvapilo nás, že odhady se pohybují v podobných mezích,“ uvedl hlavní autor studie Isain Zapata.

„V naší studii jsme zjistili, že u některých druhů rakoviny je vliv používání zemědělských pesticidů srovnatelný s vlivem kouření,“ doplnil Zapata. „I člověk, který není zemědělcem, ale žije v komunitě s intenzivní zemědělskou výrobou, je vystaven mnoha pesticidům používaným v okolí. Stávají se součástí jeho životního prostředí,“ popsal Zapata.

U některých typů nádorového bujení ve výše popsaném prostředí je podle vědců vliv pesticidů na výskyt rakoviny dokonce vyšší než dopad kouření. Nejsilnější souvislost byla u lymfomu jiného než Hopkinsova typu, leukémie a rakoviny močového měchýře. U všech těchto typů rakoviny byl vliv vystavení pesticidům na vznik nádorů výraznější.

„Uvádíme sice seznam hlavních původců některých konkrétních druhů rakoviny, ale současně zdůrazňujeme, že záleží na kombinaci všech pesticidů, a ne pouze na jednom,“ klade Zapata důraz na to nejdůležitější v jeho práci.

Koktejly pesticidů

Je to tím, že pesticidy se nepoužívají individuálně, ale v jakýchsi „koktejlech“, tedy se jich využije vždy více, vždy proti různým druhům biologických hrozeb. O některých pesticidech se sice mluví jako o hrozbě častěji než o jiných, nicméně vliv mohou mít všechny – a hlavně jejich kombinace.

Vědci proto do svého výzkumu zahrnuli 69 pesticidů, pro které jsou k dispozici dostatečné údaje. „V reálném světě zkrátka není pravděpodobné, že by lidé byli vystaveni působení jediného pesticidu, ale spíše koktejlu pesticidů v rámci svého regionu,“ řekl Zapata.

Pohled na širší souvislosti

Vědci uvedli, že jejich studie sice rozšiřuje poznatky o používání pesticidů v USA, ale rizikové faktory rakoviny jsou komplikované a hodnocení celkového obrazu nemusí odrážet individuální výsledky. Silný vliv má například geografická poloha. V regionech, kde se pěstuje více plodin, jako je například Středozápad, který je známý produkcí kukuřice, byly souvislosti mezi pesticidy a výskytem rakoviny výraznější.

„Pokaždé, když si jdu do supermarketu koupit jídlo, vzpomenu si na zemědělce, který se podílel na jeho výrobě. Tito lidé se často vystavují riziku pro mé pohodlí – a já si pak daného produktu víc vážím. Určitě to má vliv na to, jak se cítím, když se to zapomenuté rajče v lednici zkazí a já ho musím vyhodit do koše,“ dodal Zapata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 20 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...