Riziko rakoviny způsobené pesticidy je někdy srovnatelné s kouřením, tvrdí studie

Moderní zemědělství se bez pesticidů obejde jen těžko. Jsou nutné pro dostatečně velké výnosy, které lidstvo potřebuje pro své nasycení – respektive ještě nikdo nepřišel s konkurenceschopným řešením. Tyto chemikálie ale mohou mít také negativní dopady na rostliny i živočichy, a tedy i lidi, kteří jsou jim vystaveni.

Vědci z USA popsali souvislost mezi používáním pesticidů a rizikem vzniku rakoviny v celonárodní populační studii. Snažili se míru této hrozby srovnat s jiným dobře známým a současně významným rizikem, jež může vést ke vzniku rakoviny – kouřením. Popsali to v odborném časopise Frontiers in Cancer Control and Society.

„Je obtížné vysvětlit rozsah problému bez uvedení jakýchkoliv souvislostí, proto jsme do studie zahrnuli údaje o kouření. Překvapilo nás, že odhady se pohybují v podobných mezích,“ uvedl hlavní autor studie Isain Zapata.

„V naší studii jsme zjistili, že u některých druhů rakoviny je vliv používání zemědělských pesticidů srovnatelný s vlivem kouření,“ doplnil Zapata. „I člověk, který není zemědělcem, ale žije v komunitě s intenzivní zemědělskou výrobou, je vystaven mnoha pesticidům používaným v okolí. Stávají se součástí jeho životního prostředí,“ popsal Zapata.

U některých typů nádorového bujení ve výše popsaném prostředí je podle vědců vliv pesticidů na výskyt rakoviny dokonce vyšší než dopad kouření. Nejsilnější souvislost byla u lymfomu jiného než Hopkinsova typu, leukémie a rakoviny močového měchýře. U všech těchto typů rakoviny byl vliv vystavení pesticidům na vznik nádorů výraznější.

„Uvádíme sice seznam hlavních původců některých konkrétních druhů rakoviny, ale současně zdůrazňujeme, že záleží na kombinaci všech pesticidů, a ne pouze na jednom,“ klade Zapata důraz na to nejdůležitější v jeho práci.

Koktejly pesticidů

Je to tím, že pesticidy se nepoužívají individuálně, ale v jakýchsi „koktejlech“, tedy se jich využije vždy více, vždy proti různým druhům biologických hrozeb. O některých pesticidech se sice mluví jako o hrozbě častěji než o jiných, nicméně vliv mohou mít všechny – a hlavně jejich kombinace.

Vědci proto do svého výzkumu zahrnuli 69 pesticidů, pro které jsou k dispozici dostatečné údaje. „V reálném světě zkrátka není pravděpodobné, že by lidé byli vystaveni působení jediného pesticidu, ale spíše koktejlu pesticidů v rámci svého regionu,“ řekl Zapata.

Pohled na širší souvislosti

Vědci uvedli, že jejich studie sice rozšiřuje poznatky o používání pesticidů v USA, ale rizikové faktory rakoviny jsou komplikované a hodnocení celkového obrazu nemusí odrážet individuální výsledky. Silný vliv má například geografická poloha. V regionech, kde se pěstuje více plodin, jako je například Středozápad, který je známý produkcí kukuřice, byly souvislosti mezi pesticidy a výskytem rakoviny výraznější.

„Pokaždé, když si jdu do supermarketu koupit jídlo, vzpomenu si na zemědělce, který se podílel na jeho výrobě. Tito lidé se často vystavují riziku pro mé pohodlí – a já si pak daného produktu víc vážím. Určitě to má vliv na to, jak se cítím, když se to zapomenuté rajče v lednici zkazí a já ho musím vyhodit do koše,“ dodal Zapata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 1 hhodinou

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 3 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 21 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
včera v 14:24

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánovčera v 13:12

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55
Načítání...