Remdesivir útočí na enzym, jehož prostřednictvím se viry množí. Lékař popsal použití u těžkého případu

Američtí vědci popsali, jaké byly výsledky použití experimentálního léku remdesivir na pacientku v kritickém stavu v souvislosti s nákazou koronavirem. Výsledek ukázal, že přinejmenším v tomto případě léčivo zafungovalo bez vedlejších účinků.

První případ komunitního přenosu nemocí COVID-19 v USA potvrdili 26. února – trvalo ale sedm dní, než byly laboratoře tyto výsledky schopné pro nedostatek testů prokázat. Jednalo se o starší ženu z Kalifornie, jejíž stav se rychle zhoršoval.

Lékaři se proto obrátili na společnost Gilead Sciences a požádali ji o takzvaný „compassionate use permission“, což je zvláštní druh povolení k použití ještě neschváleného léčiva. 

Toto povolení se týkalo léku remdesivir, o němž se mluví jako o jednom z nejnadějnějších léčiv, zejména pro kritické případy.

George Thompson, který se staral právě o kalifornskou pacientku, popsal pro odborný web Science Insider, jak látka zabrala u ní.

Uvedl, že od diagnózy k začátku léčby to trvalo jen 36 hodin, což je výjimečně krátká doba pro tak nový lék. Pacientka byla při začátku léčby ve velmi špatném stavu. „Mysleli jsme si, že zemře,“ poznamenal Thompson. Nacházela se ve stavu těsně před nasazením takzvané extrakorporální membránové oxygenace, což je vlastně plné nahrazení funkce srdce a plic.

Její stav se zlepšil již den poté, co byla léčba nasazena. Vědci ale nemohli otestovat, zda to bylo způsobeno právě remdesivirem – neměli totiž k dispozici žádné PCR testy, které by to byly schopné zjistit. U makaků, kde se remdesivir také testoval, ale tato korelace byla vysledovaná velmi dobře – po zavedení léku se množství viru v jejich krvi začalo rychle snižovat.

  • Polymerázová řetězová reakce (PCR, anglicky Polymerase Chain Reaction) je metoda rychlého a snadného zmnožení úseku DNA založená na principu replikace nukleových kyselin. Úseky DNA, které se mají namnožit (amplifikovat), musí být ohraničeny na začátku a na konci tzv. primery (krátkými oligonukleotidy DNA). PCR slouží k vytvoření až mnoha milionů exaktních kopií vzorového fragmentu DNA o maximální délce 10 tisíc nukleotidů, což umožňuje provést analýzu DNA i z velmi malého vzorku.
  • Zdroj: Wikipedia

Lékař odmítl uvést o pacientce další údaje, ale podle něj „je na tom dobře“. Protože ostatní nakažení, které léčil, měli jen mírný průběh nemocí, nemohl lék u nich zatím zkusit.

Zatím je tak podle Thompsona nejsložitější úvaha, kdy vlastně remdesivir nasadit – ideální by bylo použít ho co nejdříve, pak má totiž nejvyšší účinnost. Ale současně v takovém případě hrozí, že člověk, který by se mohl uzdravit sám, by mohl trpět zatím neznámými vedlejšími účinky, například poškozením jater.

Co je remdesivir?

Látka, která se podává vnitrožilně ve vysokém množství a po dobu asi 10 dnů, se nyní testuje ve Spojených státech, Číně a Německu – podle náměstka tuzemského ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly bude o tento lék usilovat také Česká republika.

Zatím jsou zprávy o jeho účinnosti rozporuplné, například na základě jedné americké studie odhadují analytici pravděpodobnost, že bude vůbec schválen, jen na padesát procent. Právě některé případy ze Spojených států ovšem zase naznačují, že v určitých případech by remdesivir fungovat mohl.

Remdesivir útočí na enzym jménem RNA polymeráza, který mnoho virů využívá k tomu, aby se kopírovaly. Necílí tedy vyloženě na virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19. Fungoval jak na pokusných zvířatech i laboratorně na jiných lidských koronavirech. RNA virem je i ebola, ale na ni remdesivir při testech v Africe nezabral – což se může stát i u nového koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 17 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 33 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...