Remdesivir útočí na enzym, jehož prostřednictvím se viry množí. Lékař popsal použití u těžkého případu

Američtí vědci popsali, jaké byly výsledky použití experimentálního léku remdesivir na pacientku v kritickém stavu v souvislosti s nákazou koronavirem. Výsledek ukázal, že přinejmenším v tomto případě léčivo zafungovalo bez vedlejších účinků.

První případ komunitního přenosu nemocí COVID-19 v USA potvrdili 26. února – trvalo ale sedm dní, než byly laboratoře tyto výsledky schopné pro nedostatek testů prokázat. Jednalo se o starší ženu z Kalifornie, jejíž stav se rychle zhoršoval.

Lékaři se proto obrátili na společnost Gilead Sciences a požádali ji o takzvaný „compassionate use permission“, což je zvláštní druh povolení k použití ještě neschváleného léčiva. 

Toto povolení se týkalo léku remdesivir, o němž se mluví jako o jednom z nejnadějnějších léčiv, zejména pro kritické případy.

George Thompson, který se staral právě o kalifornskou pacientku, popsal pro odborný web Science Insider, jak látka zabrala u ní.

Uvedl, že od diagnózy k začátku léčby to trvalo jen 36 hodin, což je výjimečně krátká doba pro tak nový lék. Pacientka byla při začátku léčby ve velmi špatném stavu. „Mysleli jsme si, že zemře,“ poznamenal Thompson. Nacházela se ve stavu těsně před nasazením takzvané extrakorporální membránové oxygenace, což je vlastně plné nahrazení funkce srdce a plic.

Její stav se zlepšil již den poté, co byla léčba nasazena. Vědci ale nemohli otestovat, zda to bylo způsobeno právě remdesivirem – neměli totiž k dispozici žádné PCR testy, které by to byly schopné zjistit. U makaků, kde se remdesivir také testoval, ale tato korelace byla vysledovaná velmi dobře – po zavedení léku se množství viru v jejich krvi začalo rychle snižovat.

  • Polymerázová řetězová reakce (PCR, anglicky Polymerase Chain Reaction) je metoda rychlého a snadného zmnožení úseku DNA založená na principu replikace nukleových kyselin. Úseky DNA, které se mají namnožit (amplifikovat), musí být ohraničeny na začátku a na konci tzv. primery (krátkými oligonukleotidy DNA). PCR slouží k vytvoření až mnoha milionů exaktních kopií vzorového fragmentu DNA o maximální délce 10 tisíc nukleotidů, což umožňuje provést analýzu DNA i z velmi malého vzorku.
  • Zdroj: Wikipedia

Lékař odmítl uvést o pacientce další údaje, ale podle něj „je na tom dobře“. Protože ostatní nakažení, které léčil, měli jen mírný průběh nemocí, nemohl lék u nich zatím zkusit.

Zatím je tak podle Thompsona nejsložitější úvaha, kdy vlastně remdesivir nasadit – ideální by bylo použít ho co nejdříve, pak má totiž nejvyšší účinnost. Ale současně v takovém případě hrozí, že člověk, který by se mohl uzdravit sám, by mohl trpět zatím neznámými vedlejšími účinky, například poškozením jater.

Co je remdesivir?

Látka, která se podává vnitrožilně ve vysokém množství a po dobu asi 10 dnů, se nyní testuje ve Spojených státech, Číně a Německu – podle náměstka tuzemského ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly bude o tento lék usilovat také Česká republika.

Zatím jsou zprávy o jeho účinnosti rozporuplné, například na základě jedné americké studie odhadují analytici pravděpodobnost, že bude vůbec schválen, jen na padesát procent. Právě některé případy ze Spojených států ovšem zase naznačují, že v určitých případech by remdesivir fungovat mohl.

Remdesivir útočí na enzym jménem RNA polymeráza, který mnoho virů využívá k tomu, aby se kopírovaly. Necílí tedy vyloženě na virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19. Fungoval jak na pokusných zvířatech i laboratorně na jiných lidských koronavirech. RNA virem je i ebola, ale na ni remdesivir při testech v Africe nezabral – což se může stát i u nového koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 2 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 23 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026
Načítání...