Nová zpráva vědců z University of York varuje, že znečištění světových řek léky a farmaceutickými výrobky představuje „hrozbu pro životní prostředí i globální zdraví“. Ve své studii totiž ve vodních tocích našli vysoké koncentrace paracetamolu, nikotinu, kofeinu, ale i léky proti epilepsii a cukrovce.
Řeky po celém světě jsou plné léků a kofeinu. Vědci se bojí dopadů na přírodu i mutací mikrobů
Tento výzkum patří k nejrozsáhlejším, jaké kdy byly provedeny. Zkoumal řeky prakticky po celém světě. Mezi nejvíc znečištěné patřily ty v Pákistánu, Bolívii a Etiopii. Naopak nejlépe dopadly řeky na Islandu, v Norsku a v amazonském deštném pralese.
Vědci v této studii prozkoumali zatím jen koncentrace a druhy léčiv, které se v řekách nacházejí, ale neanalyzovali v ní dopad těchto farmaceutických sloučenin na rostliny a živočichy. Nicméně řada těchto důsledků už známá je – například se už desítky let ví, že když se do vody ve volné přírodě dostane lidská antikoncepce, může to ovlivnit vývoj a reprodukci ryb.
Výzkumníci se současně obávají, že zvýšené množství antibiotik v řekách by mohlo v budoucnu omezit jejich léčivou účinnost – čím častěji se budou mikroorganismy s antibiotiky setkávat, tím snadněji a rychleji se naučí vybudovat si proti nim nějakou formu odolnosti. A tím hůře pak budou antibiotika v důsledku léčit lidi.
Řeky celého světa trpí
Vědci v této studii odebírali vzorky vody z více než tisícovky testovacích míst v asi stovce zemí po celém světě, včetně České republiky. Ukázalo se přitom, že více než čtvrtina z 258 odebraných vzorků řek obsahovala takzvané aktivní farmaceutické látky v množství, které je považováno za nebezpečné pro vodní organismy.
„Obvykle se děje to, že tyto chemické látky užíváme, mají na nás určité žádoucí účinky a pak naše tělo opustí,“ komentoval pro stanici BBC News výsledky hlavní autor výzkumu John Wilkinson. „Teď víme, že ani ty nejmodernější účinné čistírny odpadních vod nejsou schopny tyto sloučeniny zcela odbourat dřív, než se dostanou do řek nebo jezer,“ dodal.
Řeky s nabídkou jako lékárna
Dvěma nejčastěji nacházenými léky byly karbamazepin, který se používá k léčbě epilepsie a nervových bolestí, a metformin, používaný k léčbě cukrovky.
Vysoké koncentrace byly zjištěny také u chemických látek, které se používají při odpočinkových aktivitách – dominantní byl kofein, který je obsažený například v kávě, a nikotin, jenž je základem cigaret. Velmi často se objevoval také paracetamol, tedy látka využívaná v řadě léků proti bolesti. A v Africe byl ve vysokých koncentracích nalezen také artemisinin, který se používá v lécích proti malárii.
„Můžeme říci, že dopad těchto léčiv v řekách je pravděpodobně negativní, ale je třeba provést individuální testy s každým z nich – a studií je poměrně málo,“ upozorňuje ekoložka Veronica Edmondsová-Brownová z britské University of Hertfordshire. „Situace se bude jen zhoršovat, protože stále častěji používáme farmakologická řešení jakýchkoli nemocí, ať už fyzických nebo duševních.“
Hrozba pro všechny
Zpráva uvádí, že zvýšený výskyt antibiotik v řekách by mohl vést také k rozvoji rezistentních bakterií, což by poškodilo účinnost léků a v konečném důsledku představovalo „globální hrozbu pro životní prostředí a zdraví všech na planetě“.
Nejvíce znečištěná místa se nacházela převážně v zemích s nízkými až středními příjmy a v oblastech, kde dochází k vypouštění odpadních vod, špatnému nakládání s odpadními vodami a výrobě léčiv.
„V Nigérii a v Jihoafrické republice jsme zaznamenali kontaminované řeky s velmi vysokou koncentrací léčiv, což je způsobeno nedostatečnou infrastrukturou v oblasti čištění odpadních vod,“ uvedl další z autorů studie Mohamed Abdallah. „Je to opravdu znepokojující, protože těm látkám jsou vystaveni nejzranitelnější lidé s nejmenším přístupem ke zdravotní péči.“
Česká republika se umístila v řebříčku nejvíce znečištěných řek přesně v průměru – je na tom velmi podobně jako sousední státy, jako třeba Maďarsko nebo Německo. Vědci ve studii analyzovali vodu v Berounce a Vltavě.
Srovnání znečištění řek
Těžká cesta k nápravě
Hlavní autor zprávy, profesor Wilkinson, se obává, že jakékoliv řešení bude nejen těžké, ale dokonce spíše nemožné. „K řešení problému bude zapotřebí mnoha lidí, kteří jsou mnohem chytřejší než já,“ řekl. „Jednou z mála věcí, které by mohly mít vliv již nyní, je správné užívání léků.“
To by znamenalo ztížit dostupnost léků, jako jsou antibiotika, a zpřísnit omezení dávek. Celá zpráva vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.