Rackové se naučili létat do škol těsně před přestávkou. Pochopili, že tak dostanou nejvíc jídla

Rackové se ve Velké Británii naučili přizpůsobovat své chování školnímu rozvrhu. Těsně před přestávkami se snášejí na školní hřiště a dvorky, aby tam sezobali zbytky po dětech. Podobně si osvojili rozlišování víkendů, kdy zase míří na skládky. Právě o víkendech se tam totiž sváží čerstvý odpad.

Jak ví asi každý, kdo byl někdy v Británii, rackové se tam stali jakýmisi létajícími krysami. Jsou tak drzí, že lidem ukradnou jídlo mnohdy i přímo z rukou a jsou u toho někdy i dost agresivní.

Nový výzkum britských ornitologů zveřejněný v odborném časopise Ibis ale ukazuje, že racci jsou ještě chytřejší. Prokázal, že v době, kdy děti svačí, je na školách přítomno asi třikrát tolik racků než v jiné době.

Jejich nové chování vědci studovali v Bristolu, ale bylo pozorováno i na jiných místech planety, například ve Španělsku nebo v Japonsku. Podle autorů studie ukazuje na fascinující schopnost racků adaptovat se na lidmi ovládaný svět. Díky tomu dokázali v posledním půlstoletí prosperovat, přestože jiné druhy ptáků vymírají.

V Bristolu vědci sledovali dva druhy tamních racků – racky stříbřité a větší racky mořské. Několika z nich připevnili na těla neinvazivním způsobem miniaturní GPS lokátory, díky nimž je mohli sledovat doslova na každém kroku. Výzkum probíhal v létě roku 2018, tedy při „běžném fungování společnosti“ ještě před pandemií.

„Jsou opravdu super chytří,“ uvedla Anouk Speltová z bristolské univerzity, která se na studii podílela. „Na školách racci téměř nebyli až do doby velké přestávky. A pak jsme je najednou viděli sedět všude na okolních střechách. Jakmile zaznělo zvonění, všichni vzlétli a začali hledat zbytky jídla,“ dodala.

Ornitoložka nebyla těmito schopnostmi racků příliš překvapená. Vědci už totiž slyšeli od lidí řadu podobných historek – například o raccích, kteří v šest večer pravidelně klepou zobákem na okna, aby tak „vyžebrali“ zbytky po večeři. „Všichni jsme slyšeli tyhle příběhy, ale teď můžeme konečně potvrdit, že jsou pravdivé,“ řekla.

Tento výzkum je zatím nejdetailnějším, který se adaptaci racků na městský život věnoval. Menší práce například popsaly, jak španělští rackové středomořští o víkendech navštěvují skládky a japonští rackové zase navštěvují rybí trhy v dobu, kdy je tam nejvíc odpadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 16 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...