Rackové se naučili létat do škol těsně před přestávkou. Pochopili, že tak dostanou nejvíc jídla

Rackové se ve Velké Británii naučili přizpůsobovat své chování školnímu rozvrhu. Těsně před přestávkami se snášejí na školní hřiště a dvorky, aby tam sezobali zbytky po dětech. Podobně si osvojili rozlišování víkendů, kdy zase míří na skládky. Právě o víkendech se tam totiž sváží čerstvý odpad.

Jak ví asi každý, kdo byl někdy v Británii, rackové se tam stali jakýmisi létajícími krysami. Jsou tak drzí, že lidem ukradnou jídlo mnohdy i přímo z rukou a jsou u toho někdy i dost agresivní.

Nový výzkum britských ornitologů zveřejněný v odborném časopise Ibis ale ukazuje, že racci jsou ještě chytřejší. Prokázal, že v době, kdy děti svačí, je na školách přítomno asi třikrát tolik racků než v jiné době.

Jejich nové chování vědci studovali v Bristolu, ale bylo pozorováno i na jiných místech planety, například ve Španělsku nebo v Japonsku. Podle autorů studie ukazuje na fascinující schopnost racků adaptovat se na lidmi ovládaný svět. Díky tomu dokázali v posledním půlstoletí prosperovat, přestože jiné druhy ptáků vymírají.

V Bristolu vědci sledovali dva druhy tamních racků – racky stříbřité a větší racky mořské. Několika z nich připevnili na těla neinvazivním způsobem miniaturní GPS lokátory, díky nimž je mohli sledovat doslova na každém kroku. Výzkum probíhal v létě roku 2018, tedy při „běžném fungování společnosti“ ještě před pandemií.

„Jsou opravdu super chytří,“ uvedla Anouk Speltová z bristolské univerzity, která se na studii podílela. „Na školách racci téměř nebyli až do doby velké přestávky. A pak jsme je najednou viděli sedět všude na okolních střechách. Jakmile zaznělo zvonění, všichni vzlétli a začali hledat zbytky jídla,“ dodala.

Ornitoložka nebyla těmito schopnostmi racků příliš překvapená. Vědci už totiž slyšeli od lidí řadu podobných historek – například o raccích, kteří v šest večer pravidelně klepou zobákem na okna, aby tak „vyžebrali“ zbytky po večeři. „Všichni jsme slyšeli tyhle příběhy, ale teď můžeme konečně potvrdit, že jsou pravdivé,“ řekla.

Tento výzkum je zatím nejdetailnějším, který se adaptaci racků na městský život věnoval. Menší práce například popsaly, jak španělští rackové středomořští o víkendech navštěvují skládky a japonští rackové zase navštěvují rybí trhy v dobu, kdy je tam nejvíc odpadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 20 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.