Archeologové znovu a tentokrát detailně prostudovali hromadný hrob v jeskyni na severu Španělska. Pozůstatků je tolik a mají taková zranění a artefakty zase poškození, že se podle vědců jednalo o první známou válku, která náš světadíl zasáhla.
Před pěti tisíci lety mohla v Evropě proběhnout první známá bitva v dějinách tohoto kontinentu. Naznačují to analýzy španělských vědců, kteří novými metodami analyzovali asi tři stovky koster. Pokud by se výsledky potvrdily, byla by tato bitva o více než tisíc let starší než ta považovaná ze nejstarší doposud.
Jak vypadaly evropské války a konflikty ve starověku před vznikem prvních civilizací s písmem, se prakticky neví. V neolitu (tedy před devíti až čtyřmi tisíci lety) určitě už takové velké boje probíhaly, informace o nich ale nejsou. Vědci zatím měli důkazy o menších potyčkách, které zahrnovaly skupiny maximálně tří desítek bojovníků. Většinou k nim docházelo během krátkých nájezdů nebo výpadů. Vědci předpokládali, že pro větší konflikty chyběla logistika: lidé neměli technologie, jak větší skupiny zásobovat jídlem nebo je dostatečně rychle přesunovat.
První konflikt, který by se dal nazvat válkou, tedy podle dosavadních poznatků mohl proběhnout někdy v době před čtyřmi až 2800 lety – v době bronzové. Jenže podle studie vydané v odborném žurnálu Scientific Reports mohl nově popsaný boj probíhat nejméně o tisíc let dříve.
Jak na to přišli
Primárním důkazem je, že ve zkoumané španělské lokalitě bylo velké množství poškozených ostatků – jednalo se celkem o 338 osob, převážně mužů.
Všechny ostatky pocházely z jediného hromadného pohřebiště v mělké jeskyni v oblasti Rioja Alavesa v severním Španělsku; radiokarbonová metoda je zařadila do doby před 5 400 až 5 000 lety.
Výzkum vedla Teresa Fernández-Crespová z Oxfordské univerzity. Na stejném místě bylo nalezeno také 52 křemenných hrotů šípů, přičemž předchozí výzkum zjistil, že 36 z nich mělo drobná poškození související se zásahem do cíle. Autoři zjistili, že 23,1 procenta koster mělo zranění na kostře, přičemž 10,1 procenta mělo nezhojená zranění, což je podstatně více než odhadovaná míra zranění v dané době, která činila asi 2 až 5 procent.
Zjistili také, že 74,1 procenta nezhojených zranění a 70,0 procenta zhojených zranění se vyskytlo u dospívajících nebo dospělých mužů, což je výrazně vyšší podíl než u žen a rozdíl, který nebyl pozorován na jiných evropských neolitických lokalitách, kde se našlo větší množství lidských ostatků. A také celkové množství zranění, více zranění u mužů a dříve zjištěné poškození hrotů šípů naznačují, že mnoho lidí na pohřebišti bylo vystaveno násilí – čili že se mohli stát obětí konfliktu.
Vědci také věří, že tento konflikt mohl trvat delší dobu, než je pro jedinou bitvu obvyklé. Relativně vysoká míra zhojených zranění podle autorů naznačuje, že střety zabraly několik měsíců – dá se tedy označit i z tohoto hlediska za válku. Bohužel, to je všechno, co jsou archeologové o „první evropské válce“ schopné říct. Důvody konfliktu jsou nejasné, ale autoři spekulují o několika možných příčinách, včetně napětí mezi různými kulturními skupinami v regionu během pozdního neolitu, kdy docházelo v Evropě k rozsáhlé migraci.
