První studie popsala, jak účinné jsou vakcíny proti variantě delta

Podle prvních údajů mají očkování schválená v Evropě účinnost devadesát procent i více při prevenci úmrtí na delta variantu covidu-19. Popsal to rozsáhlý výzkum, který analyzoval informace ze Skotska; výsledky vyšly v renomovaném odborném časopise New England Journal of Medicine.

Podle výzkumu je vakcína společnosti Pfizer/BioNTech účinná z devadesáti procent a vakcína společnosti Oxford AstraZeneca z jednadevadesáti procent v prevenci úmrtí u osob, které dostaly obě dávky očkování, ale přesto se virem SARS-CoV-2 nakazily.

Lékaři zatím sledovali výsledky očkování proti covidu obecně, účinnost se doposud odhadovala především z menších studií nebo laboratorních experimentů. Studie, která analyzovala data ze Skotska, ale sledovala reálná data z opravdového života. Varianta delta (a její subvarianty) je v současné době dominantní nejen ve Skotsku, ale i v České republice a mnoha dalších zemích celého světa. Některé práce už od jara naznačují, že delta má vlastnosti, které jí mohou částečně pomáhat odolávat protilátkám.

Proto je tato práce důležitá - potvrzuje účinnost vakcín i proti této nakažlivější variantě. Výzkumníci v ní analyzovali údaje od 5,4 milionů lidí ve Skotsku v období od 1. dubna do 27. září 2021. V tomto období prokázaly PCR testy celkem 115 tisíc nakažených lidí variantou delta a 201 úmrtí na ni. 

Vědci v této studii uvádějí, že pro zvýšení důvěry v tyto výsledky je zapotřebí výzkum zopakovat v dalších zemích a prostředích a s delší dobou sledování po úplném očkování. Tým zdůrazňuje, že vzhledem k observační povaze studie je třeba údaje o účinnosti vakcíny vykládat velmi opatrně a rozhodně by výsledky neměly být použité pro srovnávání obou vakcín.

Ve Skotsku je k dispozici také vakcína Moderna - ale výsledky očkování touto látkou vědci nechtějí hodnotit. V době studie totiž po dvou dávkách tohoto očkování totiž nezemřel jediný člověk, takže se data jen těžko srovnávají.

Očkování a vysoká ochrana

Profesor Aziz Sheikh, který výzkum vedl, výsledky komentoval: „Vzhledem k tomu, že varianta delta je nyní na mnoha místech světa dominantním kmenem a představuje vyšší riziko hospitalizace než předchozí varianty, je uklidňující, že očkování poskytuje tak vysokou ochranu před úmrtím velmi krátce po druhé dávce. Pokud jste stále nevyužili nabídky nechat se očkovat, doporučuji vám, abyste tak učinili na základě jasných výhod, které očkování nabízí.“ 

Studie má několik omezení, tím hlavním je, že nemohla sledovat slábnutí imunity po očkování, v době výzkumu totiž drtivé většině lidí neuplynulo šest měsíců od druhé dávky - což je doba, která se považuje za hranici, kde imunita začíná oslabovat.

„Naše zjištění jsou povzbudivá, protože ukazují, že očkování zůstává účinným opatřením, které chrání nás i ostatní před úmrtím na nejdominantnější variantu covidu-19. Je velmi důležité ověřit tyto první výsledky v jiných podmínkách a pomocí dlouhodobější následné studie,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skupina vědců zpochybňuje výzkumy o množství mikroplastů v lidském těle

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 38 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 19 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...