První studie popsala, jak účinné jsou vakcíny proti variantě delta

Podle prvních údajů mají očkování schválená v Evropě účinnost devadesát procent i více při prevenci úmrtí na delta variantu covidu-19. Popsal to rozsáhlý výzkum, který analyzoval informace ze Skotska; výsledky vyšly v renomovaném odborném časopise New England Journal of Medicine.

Podle výzkumu je vakcína společnosti Pfizer/BioNTech účinná z devadesáti procent a vakcína společnosti Oxford AstraZeneca z jednadevadesáti procent v prevenci úmrtí u osob, které dostaly obě dávky očkování, ale přesto se virem SARS-CoV-2 nakazily.

Lékaři zatím sledovali výsledky očkování proti covidu obecně, účinnost se doposud odhadovala především z menších studií nebo laboratorních experimentů. Studie, která analyzovala data ze Skotska, ale sledovala reálná data z opravdového života. Varianta delta (a její subvarianty) je v současné době dominantní nejen ve Skotsku, ale i v České republice a mnoha dalších zemích celého světa. Některé práce už od jara naznačují, že delta má vlastnosti, které jí mohou částečně pomáhat odolávat protilátkám.

Proto je tato práce důležitá - potvrzuje účinnost vakcín i proti této nakažlivější variantě. Výzkumníci v ní analyzovali údaje od 5,4 milionů lidí ve Skotsku v období od 1. dubna do 27. září 2021. V tomto období prokázaly PCR testy celkem 115 tisíc nakažených lidí variantou delta a 201 úmrtí na ni. 

Vědci v této studii uvádějí, že pro zvýšení důvěry v tyto výsledky je zapotřebí výzkum zopakovat v dalších zemích a prostředích a s delší dobou sledování po úplném očkování. Tým zdůrazňuje, že vzhledem k observační povaze studie je třeba údaje o účinnosti vakcíny vykládat velmi opatrně a rozhodně by výsledky neměly být použité pro srovnávání obou vakcín.

Ve Skotsku je k dispozici také vakcína Moderna - ale výsledky očkování touto látkou vědci nechtějí hodnotit. V době studie totiž po dvou dávkách tohoto očkování totiž nezemřel jediný člověk, takže se data jen těžko srovnávají.

Očkování a vysoká ochrana

Profesor Aziz Sheikh, který výzkum vedl, výsledky komentoval: „Vzhledem k tomu, že varianta delta je nyní na mnoha místech světa dominantním kmenem a představuje vyšší riziko hospitalizace než předchozí varianty, je uklidňující, že očkování poskytuje tak vysokou ochranu před úmrtím velmi krátce po druhé dávce. Pokud jste stále nevyužili nabídky nechat se očkovat, doporučuji vám, abyste tak učinili na základě jasných výhod, které očkování nabízí.“ 

Studie má několik omezení, tím hlavním je, že nemohla sledovat slábnutí imunity po očkování, v době výzkumu totiž drtivé většině lidí neuplynulo šest měsíců od druhé dávky - což je doba, která se považuje za hranici, kde imunita začíná oslabovat.

„Naše zjištění jsou povzbudivá, protože ukazují, že očkování zůstává účinným opatřením, které chrání nás i ostatní před úmrtím na nejdominantnější variantu covidu-19. Je velmi důležité ověřit tyto první výsledky v jiných podmínkách a pomocí dlouhodobější následné studie,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 5 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.