Protilátkový koktejl funguje nejen jako lék, ale i jako prevence proti covidu, říká výrobce

Společnost Eli Lilly ve čtvrtek oznámila, že její doposud experimentální monoklonální protilátka zabránila infekcím covid-19 u obyvatel pečovatelských domů i personálu. Zjistila to v klinickém výzkumu, na který nyní upozornila. Je to poprvé, co nějaký výzkum prokazuje, že tato léčba zabraňuje infekci.

Americká farmaceutická společnost zatím zveřejnila výsledky tohoto výzkumu jen v tiskové zprávě, ale uvedla, že údaje už brzy publikuje také ve formě klasické vědecké studie v odborném časopise.

Už v listopadu byla tato protilátka, pojmenovaná bamlanivimab, schválena v USA pro akutní použití Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv pro léčbu covidových pacientů, kteří jsou ohroženi závažnější formou onemocnění.

Vedle ní byl ve Spojených státech povolen další podobný přípravek –⁠ protilátkový koktejl vyrobený biotechnologickou firmou Regeneron. Ten je založený na stejném principu a užíval ho americký prezident Donald Trump, když byl hospitalizovaný s covidem. Trump později tuto experimentální terapii ocenil a uvedl, že mu pomohla se z nemoci zotavit. Jestli tomu tak bylo skutečně, není jasné, napsal server BBC News. Šéf Bílého domu patřil k několika málo lidem, kteří lék dostali mimo klinické testy.

Experti Eli Lilly se na základě výzkumu této látky domnívají, že by mohla být použita nejen k léčbě covidu-19, ale dokonce i k jeho prevenci –⁠ tedy podobně jako očkování, jen s krátkodobějším účinkem. Používání léku by mohlo pomoci lidem, kteří žijí ve velmi zasažených oblastech, aby se nenakazili.

„Samozřejmě si myslím, že vakcíny jsou účinnější než profylaxe a pravděpodobně i jejich ochranný efekt déle vydrží,“ uvedl v rozhovoru pro odborný web STAT Daniel Skovronsky, vedoucí výzkumu Eli Lilly. „V žádném případě by to tedy nemělo být vnímáno jako konkurence vakcínám. Náš přípravek by se měl používat v době, kdy už je na očkování pozdě –⁠ tedy když vypukne epidemie a bude pozdě na to, aby vakcína včas zabrala.“

Velmi mobilní výzkum

Studie, zahájená 3. srpna, byla provedena ve spolupráci s americkým Národním ústavem pro alergie a infekční nemoci. Eli Lilly použila neobvyklou strategii: připravila si několik upravených obytných vozů, ve kterých se daly připravovat léky, provádět testy a další laboratorní práce –⁠ když se za ně připojily přívěsy s dalším vybavením, sloužily jako jakési mobilní kliniky.

Daly se tak použít velice rychle přímo na místě, kde propukla epidemie covidu –⁠ v tomto případě šlo o domovy důchodců a další podobná zařízení pro seniory.

Díky tomu se podařilo zapojit do studie 1097 účastníků, 132 z nich bylo pozitivně otestováno na covid-19, další tři stovky byli senioři ze zařízení dlouhodobé péče a zbytek tvořili zaměstnanci těchto zařízení, včetně zdravotníků.

Celkem se množství případů s vážnějšími projevy snížilo o 57 procent, u tří set seniorů byl pokles ještě výraznější –⁠ tam ubylo takových symptomatických případů dokonce o 80 procent. V obou případech byl podle vědců společnosti výsledek statisticky významný.

Mezi 965 pacienty došlo ke čtyřem úmrtím, všichni ale byli ve skupině s placebem. Po zahrnutí 132 pacientů, kteří byli už na začátku studie pozitivní, došlo k dalším čtyřem úmrtím – ale opět pouze u pacientů, kteří dostávali placebo. Všechna tato úmrtí se týkala seniorů, nikoliv zaměstnanců.

V amerických domovech důchodců se už začaly vakcíny distribuovat, přesto má podle Skovronskyho smysl pracovat i s protilátkami. Mohou být podle něj stále užitečné, pokud se například objeví ohniska v místech, kam se zatím vakcíny nedostaly. Eli Lilly bude jednat s FDA o tom, zda je nové mimořádné povolení oprávněné. Také společnost Regeneron, která vyrábí konkurenční přípravek, ho teď klinicky testuje i pro preventivní použití –⁠ ta ale zkouší jeho účinnost v domácnostech, kde už byl některý člen rodiny novým koronavirem infikován.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...