Ve Spojených státech schválili pohotovostní užívání přípravku firmy Regeneron, při léčbě covidu ho dostal i Trump

Americké úřady schválily pro pohotovostní užívání při léčbě nemoci covid-19 preparát americké společnosti Regeneron, který byl podán prezidentovi Donaldu Trumpovi poté, co se nakazil koronavirem. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) uvedl, že experimentální přípravek REGN-COV2 bude moci být podán pacientům, v jejichž případě je s ohledem na věk či jiné zdravotní problémy vysoké riziko, že u nich nemoc bude mít vážný průběh. Lék by jim měl být podán ve chvíli, kdy mají mírné příznaky, s cílem předejít zhoršení symptomů a hospitalizaci.

Preparát není určen pro pacienty mladší 12 let nebo vážící méně než 40 kilogramů ani pro pacienty, kteří jsou hospitalizováni nebo kteří vyžadují napojení na kyslík. Podle firmy Regeneron studie ukazují, že její lék je účinný, pokud je podán krátce po stanovení diagnózy.

Preparát od Regeneronu je směsí dvou silných protilátek, o kterých se předpokládá, že posilují imunitní reakci organismu při napadení koronavirem.

Lék až pro 300 tisíc pacientů

Firma Regeneron očekává, že do konce měsíce bude mít dostatek dávek pro zhruba 80 tisíc pacientů a do konce ledna celkově pro 300 tisíc lidí. Lék bude vybraným pacientům poskytnut zdarma, je ale možné, že budou muset zaplatit za jeho podání. Lék bude aplikován jednorázově nitrožilně.

Schválení pro experimentální užívání umožňuje lék podávat ještě předtím, než byly dokončeny studie, které mají rozhodnout, zda je přípravek bezpečný a účinný. Tento měsíc americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv rovněž schválil pro pohotovostní užívání podobný experimentální lék americké farmaceutické firmy Eli Lilly, připomněl server BBC News.

REGN-COV2 byl jedním z přípravků, které byly podány prezidentu Trumpovi poté, co měl v říjnu pozitivní test na koronavirus. Trump později tuto experimentální terapii ocenil a uvedl, že mu pomohla se z nemoci zotavit. Jestli tomu tak bylo skutečně, není jasné, napsal server BBC News. Šéf Bílého domu patřil k několika málo lidem, kteří lék dostali mimo klinické testy.

Podobně pochvalně se o preparátu vyjádřil i americký ministr bytové výstavby a rozvoje měst Ben Carson, který se tento měsíc rovněž virem SARS-CoV-2 infikoval. Původním vzděláním neurochirurg Carson prohlásil, že byl „velmi nemocný“, ale po podání léku „byl z nejhoršího venku“.

Ve Spojených státech se od začátku epidemie koronavirem nakazilo již více než 12 milionů lidí a více než čtvrt milionu jich s nemocí covid-19 zemřelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 43 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 1 hhodinou

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 3 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 4 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 4 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...