Proti spalničkám se v Česku očkuje už padesát let. Přesto se nemoc v posledních letech znovu šíří

Přesně před 50 lety bylo v Československu zavedeno plošné očkování proti spalničkám. Od 80. let se nemoc v zemi prakticky nevyskytovala, v posledních letech ale případů přibývá, letos jich už je téměř šest set. Světová zdravotnická organizace proto tento týden odebrala Česku statut země, kde se spalničky nevyskytují. Důvodem je klesající proočkovanost, import ze zahraničí a slábnutí ochrany u očkovaných dospělých. Nemoc se nejčastěji projevuje horečkou a vyrážkou, mohou ji ale doprovázet i vážné komplikace.

Před půlstoletím byly spalničky široce rozšířenou nemocí. „Měli jsme 50 až 80 tisíc nemocných každý rok a nebezpečné byly komplikace. Byl postižen respirační trakt, nervový systém, velmi časté byly i záněty středouší,“ vysvětluje epidemioložka Jitka Částková.

Povinné očkování se zavedlo v roce 1969. „Očkováno bylo celkem 140 tisíc dětí ve věku od 11 měsíců do 3 let,“ zní v dobové reportáži. 

Výsledky očkování se projevily o dva až tři roky později. Zatímco v roce 1971 bylo nemocných téměř 68 tisíc, o rok později už jen 7700. Druhou dávku začali lékaři aplikovat v roce 1975. Od roku 1981 nepřekročil počet nemocných na 100 tisíc lidí desítku. Od roku 1980 nebylo v Česku zaznamenáno na tuto nemoc úmrtí.

Spalničky
Zdroj: ČT24

Tento týden ale Světová zdravotnická organizace (WHO) zrušila České republice (a také Británii, Řecku a Albánii) status země, kde byly spalničky vymýceny. 

Zatímco v roce 2010 nebylo v Česku hlášeno žádné onemocnění touto chorobou, letos za prvních pět měsíců přibylo podle informací ministerstva zdravotnictví více než pět stovek nemocných.

Podle WHO za to může hlavně šíření dezinformací o očkování. „První článek, který vyšel na toto téma v renomovaném časopise, se časem ukázal jako lživý a podvodný, ale mezitím již nabral na síle,“ uvedla Alena Šteflová, která působila v české kanceláři WHO. 

Problematické očkování?

Očkování proti spalničkám bylo považováno za bezproblémové až do roku 1998, kdy vyšla  studie spojující MMR očkování (očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) s autismem. S podezřením tehdy přišel gastroenterolog Andrew Wakefield.

Jeho teorie ale byla později mnohokrát vyvrácena, žádný výzkum totiž nenašel příčinnou souvislost. Podle vědců, kteří tento fenomén analyzovali, jde jen o náhodu, protože očkování probíhá právě v době, kdy se u dětí mohou začít projevovat symptomy autismu – tedy mezi 12. a 15. měsícem věku. Wakefieldův článek byl nakonec z prestižního časopisu Lancet, kde původně vyšel, stažen.

Wakefieldova práce sice nebyla v pořádku, měla ale nesmírný dopad. Na jejím základě se stále diskutuje o bezpečnosti očkování, debaty se  přesunuly hlavně na webové stránky. Jsou sice pochopitelné, protože každý rodič se obává o zdraví svého dítěte, ale vycházejí z chybných předpokladů o rizikovosti vakcín a současně výrazně podceňují nebezpečnost samotných nemocí.

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 10 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...