Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
Údolím smrti se ve vědeckém výzkumu označuje fáze mezi zajímavým objevem a tím, že se výsledek dostane do praxe. Čeští vědci s tím často mají problém, spousta akademických nápadů se k lidem nikdy nedostane nebo přijde příliš pozdě. Akademie věd se to novým projektem pokouší změnit a pomoci vědcům, aby se na cestu Údolím smrti vůbec nemuseli vydat a aby se výsledky jejich výzkumů využívaly v praxi. Má na tom podle nich vydělat celá společnost.
„Výzkum je fundamentálním základem pro budoucí růst Česka a naší povinností je připravit podmínky pro podnikatele, ale i výzkumníky,“ řekl na tiskové konferenci vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který je současně předsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Společnost povede Martin Smekal, který je vedoucím Centra transferu AV ČR.
Dostat se k soukromým penězům
Výhodou nové společnosti je, že Akademie a její ústavy by se díky této změně mohly dostat k více penězům ze soukromých zdrojů. „Akademie věd má omezené finanční prostředky na podporu transferu vědy do praxe, které na větší testy, rozjezd firem, zkrátka pokročilejší fázi transferu nestačí,“ připouští Ilona Müllerová, místopředsedkyně AV ČR, která se právě transferům věnuje.
Akademie věd má v návrhu rozpočtu na rok 2026 navýšené příjmy o 1,5 procenta, takže by měla získat více prostředků než dříve. Inflace se ale pohybuje kolem 2,1 procenta, takže ve skutečnosti musí instituce šetřit. Podle analýzy Daniela Münicha v časopise Věda výzkum letos porostou mzdy o 6,2 procenta, což znamená, že s ohledem na vysoký růst mezd v ekonomice bude pokles platové atraktivnosti výzkumného sektoru ještě horší. Ve vědě je navíc podle Münicha problém v tom, že dominantní podíl financí jde právě na platy.
Akademie věd v posledních deseti letech založila deset spin-offů, dvanáct start-upů a další jsou ve fázi přípravy. Ústavy prodaly řadu licencí ve fyzikálních, technických, biomedicínských či chemických oborech. Příjem z aplikovaného výzkumu a spolupráce tvoří čím dál tím větší část rozpočtu řady pracovišť Akademie věd.
