Argentina v posledních desetiletích bojuje s nečekaným problémem. Na jihu země, v souostroví Ohňové země, došlo k extrémnímu přemnožení bobrů. Jejich šíření se nedaří zabránit, příroda nemá proti rychle se množícímu škůdci žádné obranné mechanismy – a vzácné lesy mizí.
Přemnožení bobři likvidují lesy Ohňové země. Ovládli už území větší než Česká republika
Ještě v roce 1945 nežil v Argentině ani jeden bobr. Teprve o rok později dopravila argentinská armáda prvních deset párů těchto savců do Ohňové země, nejjižnější oblasti Argentiny těsně u hranic s Chile. Cílem bylo obohatit patagonskou přírodu a pomoci tamní ekonomice.
Z bobrů se dá totiž získávat kvalitní, tehdy poptávaná a drahá kožešina. Ohňová země patří mezi nejchudší části Argentiny, takže vysazení zvířat na březích jezera Fagnano bylo místními očekáváno s velkou nadějí, že jim zvířata přinesou bohatství. Experti se ale tehdy obávali selhání experimentu: bobři totiž žijí jen na severní polokouli a jsou navíc monogamní – to znamená, že i smrt jediného zvířete by způsobila projektu velké problémy.
Invazivní druh
Jenže se stalo něco neočekávaného. Boom bobřích kožešin se sice nikdy nedostavil, ale bobrům se v Ohňové zemi začalo nezvykle dobře dařit. Ukázalo se totiž, že populace těchto tvířat se díky neexistenci přirozených predátorů nezadržitelně zvětšuje. Na severu si stromy proti bobrům během milionů let evoluce vyvinuly rafinované obranné mechanismy, jimiž s nimi dokáží vést vyrovnaný souboj: vrby, buky nebo olše se udrží i ve vlhké krajině, kterou bobři svým působením vytvářejí.
Ale jihoamerické stromy takové obranné mechanismy nemají, a tak po okusu umírají. Už v šedesátých letech bobři překonali hranici s Chile. „Oni státní hranici nerozeznávají. Ve skutečnosti nám ji sežrali,“ uvedl pro National Geographic Felipe Guerra Díaz, úředník, který má na starost zvládání této katastrofy. Bobři se ale šířili dál, už v devadesátých letech se dostali na kontinent – přírodovědci je objevili na Brunšvickém poloostrově. A to znamená, že bobři museli nějakým neuvěřitelným způsobem překonat bouřlivé vody Magalhãesova průlivu.
A všude, kam pronikli, za sebou zanechávali zkázu. Zničené a umírající lesy ukazovaly biologům zcela přesně, kam se podařilo bobří invazi postoupit.
Člověk vs. bobr
Přírodovědci sice varovali před vpádem bobrů už od sedmdesátých let, ale vlády obou dotčených zemí problém podceňovaly – první větší reakce přišla až v druhé polovině let devadesátých. Úřady začaly podporovat lov těchto zvířat, ale nízké výkupní ceny kůží (dvacet dolarů za kus) kombinované s náročností pohybu v bobry ovládané krajině lovce příliš nelákaly.
Současný stav je podle ekologů tristní: v Ohňové zemi a Patagonii žije zřejmě až 110 tisíc bobrů, všechno potomci původní dvacítky. Kolonizovali oblast o rozloze nejméně 70 tisíc kilometrů čtverečních – tedy velkou asi jako celá Česká republika. Podařilo se jim přitom zničit asi 31 tisíc hektarů lesů, bažin a planin. Podle deset let staré vědecké studie jde o nejrozsáhlejší změnu krajiny v subantarktických lesích od poslední doby ledové.
Problém je ještě větší, než se na první pohled zdá: způsob, jakým bobři mění krajinu, totiž vyhovuje dalším dvěma druhům invazivních původně kožešinových zvířat – ondatrám a norkům. Ondatry si libují v místech se stojatou vodou, jakou vytvářejí slavné bobří přehrady. A norci zase ondatry loví; ale nejen je, ale také řadu místních druhů.
Bobři však škodí nejen přírodě, ale i věcem vyrobeným lidmi. Svými přehradami zavodňují krajinu a několikrát poškodili i dálnice a zemědělskou půdu. Před dvěma lety dokonce překousali optické kabely a tím odřízli největší město v Ohňové zemi od internetu. Roční ztráty způsobené těmito zvířaty se odhadují na 66 milionů dolarů.
Agresivní reakce
Roku 2008 se Argentina a Chile dohodly na společném, velmi agresivním postupu vůči invazivnímu druhu. A dospěly k radikálnímu řešení: nebudou se snažit populaci bobrů kontrolovat, ale zlikvidují ji.
GALERIE
Bobři osidlují západ Čech
Týž rok si vlády nechaly vytvořit studii založenou na zkušenostech s podobnými programy z USA a Nového Zélandu. Její autoři dospěli k závěru, že úplné vymýcení bobrů je možné a současně nákladné: stálo by 33 milionů dolarů. Od roku 2016, kdy se podařilo sehnat finance na tento projekt, začaly obě země s pilotním projektem. Probíhal v argentinské oblasti Esmeralda-Lasifashaj na přelomu let 2016 a 2017.
První výsledky byly zveřejněné na začátku letošního roku. Deset lovců, jimž se říká „obnovovači“, v té době kladlo pasti a současně po bobrech střílelo. Dokázali chytit 197 zvířat a dalších sedm zastřelili. Dospěli k názoru, že celou oblast bobrů zcela zbavili. Jenže už o pár týdnů později fotopasti ukázaly, že v Esmeralda-Lasifashaj bobři dále žijí. Zatím není jasné, zda se některá zvířata před lovci jen ukryla, anebo do opuštěné oblasti rychle pronikla odjinud.
To potvrdilo nejhorší obavy biologů: likvidace bobrů bude možná, ale současně nesmírně složitá. Tito savci jsou schopní se ve vhodném prostředí rychle množit, takže stačí jen jeden malý zapomenutý ostrůvek s pár zvířaty a bobři mohou znovu oblast ovládnout – a Ohňová země je tvořená stovkami špatně dostupných ostrovů. Vědci připomínají, že celá jihoamerická populace vznikla jen z deseti párů zvířat, což jen dokazuje, jak odolní bobři jsou.