Před deseti lety zasáhlo USA nejhorší rojení tornád. 360 rotujících vírů zabilo stovky lidí

V těchto dnech je to přesně 10 let, co rozsáhlé části Spojených států amerických zasáhla největší série tornád, která se vyskytla v rámci jedné povětrnostní situace. V USA se takovéto série tornád označují jako outbreak – volně přeloženo jako „rojení“ tornád. V případě konce dubna 2011 šlo dokonce o „super outbreak“.

Šlo o nejničivější sérii tornád v historii s celkovými škodami přesahujícími 10 miliard amerických dolarů. Během pouhých čtyř dnů, od 25. do 28. dubna 2021, se v 21 státech od Texasu po New York a jižní Kanadu vyskytlo 360 potvrzených tornád.

Nahrávám video
Tornáda na americkém Středozápadě zabila desítky lidí
Zdroj: ČT24

Tato série si  také připsala jeden z největších počtů obětí – celkem se udává nejméně 324 životů, které vyhasly kvůli zuřícím bouřím. To je nejvíc od série z 18. března 1925, kdy si tornáda vyžádala nejméně 747 obětí. Nešlo přitom o první sérii ničivých tornád v tomto roce, už v polovině dubna 2011 bylo hlášeno 177 tornád během tří dnů.

Přehled tornád série na konci dubna 2011 (nejsilnější tornáda o intenzitě EF4 a EF5 zvýrazněna)
Zdroj: Wikimedia Commons

Co vlastně stálo za touto výjimečnou sérií tornád z konce dubna 2011? Z meteorologického hlediska připravila vhodné podmínky hluboká brázda nízkého tlaku vzduchu vyjádřená především ve vyšších vrstvách atmosféry, která do oblasti jižních Plání dorazila 25. dubna 2011. Na její přední straně se udržovalo zvlněné teplotní rozhraní mezi teplým a vlhkým vzduchem proudícím z Mexického zálivu, v týlu pak přicházel chladný a suchý vzduch od severozápadu až severu, z Kanady.

Právě v oblasti zvlněného frontálního rozhraní pak panovaly ideální podmínky pro vývoj silných konvektivních bouří doprovázených tvorbou i dlouho přetrvávajících supercel a rozsáhlých systémů bouřkové oblačnosti. Situace gradovala 27. dubna, kdy oblast údolí řek Ohia a Tennessee zasáhlo silné tryskové proudění ve středních hladinách vedoucí ke značnému střihu větru – příznivé právě pro vznik až silných tornád. Napomohl i značný rozdíl teplot přesahující 15 °C nad jihovýchodními oblastmi USA.

Právě 27. dubna se vyskytlo nejvíc tornád této série – 216, což je mimochodem i absolutní rekord počtu tornád za jediný den. Současně si právě tento den tornáda připsala drtivou většinu (316) obětí celé série. Tomu napomohl zejména fakt, že 27. dubna se vyskytla vůbec nejsilnější tornáda této epizody, mimo jiné čtyři tornáda o intenzitě EF5, která představuje nejvyšší možný stupeň znamenající totální zkázu zasaženého území. Nejhůř zasaženy byly státy Alabama (ta zaznamenala i největší počet obětí – nejméně 226), Mississippi a Tennessee.

Nejdestruktivnější zkázu přineslo Hackleburgské tornádo, které si na severu Alabamy a jihu Tennessee vyžádalo 72 obětí a téměř 150 zraněných. Škody se vyšplhaly na 1,3 miliardy dolarů. Maximální šířka tornáda (respektive zasaženého pásu) dosáhla dvou kilometrů a rychlost nejsilnějšího větru se odhaduje na 340 km/h. Tornádo přitom existovalo více než dvě hodiny, proto i zasažená oblast je rozsáhlá a škody tak mimořádné.

Dráha nejničivějšího (Hackleburgského) tornáda na konci dubna 2011. Znázorněna je i intenzita podél jeho dráhy
Zdroj: Weather.com


Kromě tornád přinesly silné bouře i ničivý vítr a taky silné přívalové deště následované rychlými povodněmi. Hlášena byla taky četná krupobití. Bouře připravily o dodávky proudu miliony lidí v zasažené oblasti, přičemž s problémy se musela potýkat i jaderná elektrárna v Browns Ferry.

Kvůli výpadku elektřiny zvnějšku musely být krátkodobě spuštěny naftové generátory, aby mohlo fungovat nouzové ovládání reaktoru, nicméně k žádnému úniku radioaktivity do okolí nedošlo. Rozsáhlé poškození přenosové sítě v okolí elektrárny však vyvolalo nucené omezení výroby elektřiny touto elektrárnou a přispělo k blackoutu na jihovýchodě USA.

Dopady byly tragické

Tato mimořádná série tornád sice skončila 28. dubna 2011, nicméně Spojené státy americké čekala to jaro ještě jedna katastrofa v podobě další ničivé série. Přihnala se asi za čtyři týdny, od 22. do 27. května 2011 a přinesla 180 potvrzených tornád. Bohužel i jedno z nejsmrtelnějších tornád v historii USA. V Joplinu ve státě Missouri si 22. května extrémně silné tornádo kategorie EF5 vyžádalo na 158 obětí a asi 1150 zraněných. Škody ve výši tří miliard dolarů z něj navíc učinily nejničivější tornádo ve světové historii.

Fujitova stupnice intenzity tornád
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 20 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...