Před deseti lety zasáhlo USA nejhorší rojení tornád. 360 rotujících vírů zabilo stovky lidí

V těchto dnech je to přesně 10 let, co rozsáhlé části Spojených států amerických zasáhla největší série tornád, která se vyskytla v rámci jedné povětrnostní situace. V USA se takovéto série tornád označují jako outbreak – volně přeloženo jako „rojení“ tornád. V případě konce dubna 2011 šlo dokonce o „super outbreak“.

Šlo o nejničivější sérii tornád v historii s celkovými škodami přesahujícími 10 miliard amerických dolarů. Během pouhých čtyř dnů, od 25. do 28. dubna 2021, se v 21 státech od Texasu po New York a jižní Kanadu vyskytlo 360 potvrzených tornád.

Nahrávám video

Tato série si  také připsala jeden z největších počtů obětí – celkem se udává nejméně 324 životů, které vyhasly kvůli zuřícím bouřím. To je nejvíc od série z 18. března 1925, kdy si tornáda vyžádala nejméně 747 obětí. Nešlo přitom o první sérii ničivých tornád v tomto roce, už v polovině dubna 2011 bylo hlášeno 177 tornád během tří dnů.

Přehled tornád série na konci dubna 2011 (nejsilnější tornáda o intenzitě EF4 a EF5 zvýrazněna)
Zdroj: Wikimedia Commons

Co vlastně stálo za touto výjimečnou sérií tornád z konce dubna 2011? Z meteorologického hlediska připravila vhodné podmínky hluboká brázda nízkého tlaku vzduchu vyjádřená především ve vyšších vrstvách atmosféry, která do oblasti jižních Plání dorazila 25. dubna 2011. Na její přední straně se udržovalo zvlněné teplotní rozhraní mezi teplým a vlhkým vzduchem proudícím z Mexického zálivu, v týlu pak přicházel chladný a suchý vzduch od severozápadu až severu, z Kanady.

Právě v oblasti zvlněného frontálního rozhraní pak panovaly ideální podmínky pro vývoj silných konvektivních bouří doprovázených tvorbou i dlouho přetrvávajících supercel a rozsáhlých systémů bouřkové oblačnosti. Situace gradovala 27. dubna, kdy oblast údolí řek Ohia a Tennessee zasáhlo silné tryskové proudění ve středních hladinách vedoucí ke značnému střihu větru – příznivé právě pro vznik až silných tornád. Napomohl i značný rozdíl teplot přesahující 15 °C nad jihovýchodními oblastmi USA.

Právě 27. dubna se vyskytlo nejvíc tornád této série – 216, což je mimochodem i absolutní rekord počtu tornád za jediný den. Současně si právě tento den tornáda připsala drtivou většinu (316) obětí celé série. Tomu napomohl zejména fakt, že 27. dubna se vyskytla vůbec nejsilnější tornáda této epizody, mimo jiné čtyři tornáda o intenzitě EF5, která představuje nejvyšší možný stupeň znamenající totální zkázu zasaženého území. Nejhůř zasaženy byly státy Alabama (ta zaznamenala i největší počet obětí – nejméně 226), Mississippi a Tennessee.

Nejdestruktivnější zkázu přineslo Hackleburgské tornádo, které si na severu Alabamy a jihu Tennessee vyžádalo 72 obětí a téměř 150 zraněných. Škody se vyšplhaly na 1,3 miliardy dolarů. Maximální šířka tornáda (respektive zasaženého pásu) dosáhla dvou kilometrů a rychlost nejsilnějšího větru se odhaduje na 340 km/h. Tornádo přitom existovalo více než dvě hodiny, proto i zasažená oblast je rozsáhlá a škody tak mimořádné.

Dráha nejničivějšího (Hackleburgského) tornáda na konci dubna 2011. Znázorněna je i intenzita podél jeho dráhy
Zdroj: Weather.com


Kromě tornád přinesly silné bouře i ničivý vítr a taky silné přívalové deště následované rychlými povodněmi. Hlášena byla taky četná krupobití. Bouře připravily o dodávky proudu miliony lidí v zasažené oblasti, přičemž s problémy se musela potýkat i jaderná elektrárna v Browns Ferry.

Kvůli výpadku elektřiny zvnějšku musely být krátkodobě spuštěny naftové generátory, aby mohlo fungovat nouzové ovládání reaktoru, nicméně k žádnému úniku radioaktivity do okolí nedošlo. Rozsáhlé poškození přenosové sítě v okolí elektrárny však vyvolalo nucené omezení výroby elektřiny touto elektrárnou a přispělo k blackoutu na jihovýchodě USA.

Dopady byly tragické

Tato mimořádná série tornád sice skončila 28. dubna 2011, nicméně Spojené státy americké čekala to jaro ještě jedna katastrofa v podobě další ničivé série. Přihnala se asi za čtyři týdny, od 22. do 27. května 2011 a přinesla 180 potvrzených tornád. Bohužel i jedno z nejsmrtelnějších tornád v historii USA. V Joplinu ve státě Missouri si 22. května extrémně silné tornádo kategorie EF5 vyžádalo na 158 obětí a asi 1150 zraněných. Škody ve výši tří miliard dolarů z něj navíc učinily nejničivější tornádo ve světové historii.

Fujitova stupnice intenzity tornád
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled