Pravěcí lidé dokázali vybrat místo pro ohniště v jeskyni lépe než moderní počítače

Vědci se věnovali výběru místa pro ohniště v jeskyni. Srovnali návrhy vyspělého počítačového modelu s tím, kam ho umisťovali pravěcí lidé. Zjistili, že lidé vybrali místa vhodnější.

Pravěcí lidé by bez úkrytu v jeskyních nebyli schopní přežít; využívali je desítky tisíc let a trávili v nich obrovské množství času. Právě tam zřejmě vznikaly základy lidského myšlení, tam se u ohňů vyprávěly první příběhy a zpívaly první písně, stěny jeskyní byly plátnem, na které se promítaly první obrazy. A také se tak formovaly základy náboženského uvažování.

Nová studie ukazuje, jak důvtipně, promyšleně a zkušeně naši prapředkové jeskyně využívali. Výzkum se týkal ohně. Právě ohniště totiž byla centrem společenského života, kde se lidé shromažďovali.

Dřívější studie ukazovaly něco divného: pravěcí lidé podle nich ohniště umísťovali nevýhodně. Hlavní autor nového výzkumu Yafit Kedar popisuje: „V mnoha jeskyních se našla vícevrstvá ohniště, což naznačuje, že ohně byly zapalovány na stejném místě po mnoho let. V předchozích studiích jsme pomocí softwarového modelu cirkulace vzduchu v jeskyních spolu se simulátorem rozptylu kouře v uzavřeném prostoru zjistili, že optimální místo pro minimální vystavení kouři v zimě je v zadní části jeskyně. Nejméně výhodným místem byl vchod do jeskyně.“

Uvnitř jeskyně Lazaret
Zdroj: Wikimedia Commons

Jenže reálně ohniště na žádném z těchto míst nebyla – nacházela se totiž nejčastěji uprostřed jeskyně. Proč by pravěcí lidé volili méně výhodnou variantu? Analýza se proto zaměřila na jednu z nejlépe prozkoumaných jeskyní světa – Lazaret v jihovýchodní Francii, kterou obývali lidé už přibližně před 170 až 150 tisíci lety.

Kedar říká: „Podle našeho modelu, založeného na předchozích studiích, by umístění ohniště v zadní části jeskyně snížilo hustotu kouře na minimum, což by umožnilo cirkulaci kouře ven z jeskyně těsně u stropu. Jenže ve vrstvách, které jsme prozkoumali, se ohniště nacházelo uprostřed jeskyně. Snažili jsme se pochopit, proč si lidé tehdy vybrali právě toto místo a jestli byl rozptyl kouře vůbec důležitý při rozdělení jeskyně.“

Aby jeho tým našel odpověděli na tyto otázky, provedl řadu simulací rozptylu kouře pro 16 hypotetických míst ohniště uvnitř jeskyně o rozloze 290 metrů čtverečních. Pro každé analyzovali hustotu kouře v celé jeskyni pomocí tisíců simulovaných čidel umístěných 50 centimetrů od podlahy do výšky 1,5 metru.

Pak výsledky porovnali s doporučeními Světové zdravotnické organizace, která říkají, jak nezdravé a nepříjemné je vystavení kouři. Když data spojili, vznikl z nich model, který rozdělil jeskyni na čtyři zóny:

  • červená zóna, která je kvůli vysoké hustotě kouře v podstatě nepřístupná,
  • žlutá zóna vhodná pro krátkodobé několikaminutové pobývání, ale pak už je to kvůli kouři nepříjemné,
  • zelená zóna vhodná pro dlouhodobé pobývání v délce několika hodin až dnů,
  • modrá zóna, která je v podstatě bez kouře.
Pět modelů umístění ohniště v jeskyni Lazaret
Zdroj: Scientific Reports


„Průměrná hustota kouře je nejmenší, když je ohniště umístěné v zadní části jeskyně – přesně tak, jak náš model předpovídal. Zjistili jsme ale také, že pokud se ohniště umístí v zadní části jeskyně, bude oblast s nízkou hustotou kouře, která je nejvhodnější pro dlouhodobou aktivitu, poměrně vzdálená od samotného ohniště,“ uvedli vědci.

Lidé žijící v jeskyních podle autorů potřebovali rovnováhu, tedy ohniště, v jehož blízkosti mohli pracovat, vařit, jíst, spát, scházet se, ohřívat se, ale zároveň aby tam byli vystaveni co nejmenšímu množství kouře. „Když se vezmou v úvahu všechny jejich potřeby, tak ve skutečnosti umístili obyvatelé jeskyň svá ohniště na optimální místo v jeskyni,“ uvedli archeologové.

Díky této analýze vytvořili model, který popsal asi pětadvacetimetrovou oblast, která by měla být pro umístění ohniště ideální. Kombinovala by totiž nejlépe všechny možné faktory. Když model porovnali s reálnými nálezy, hypotéza se potvrdila – v řadě odkrytých vrstev lidé skutečně umístili svá ohniště právě do této oblasti.

Reálná umístění ohnišť v jeskyni Lazaret
Zdroj: Scientific Reports

„Naše studie ukazuje, že už pravěcí lidé byli schopni bez senzorů nebo počítačových simulací vybrat ideální místo pro své ohniště a využívat skvěle prostor jeskyně již před 170 tisíci lety – tedy dlouho před příchodem moderních lidí do Evropy. Tato schopnost odráží jejich vynalézavost, zkušenost a plánovitost; navíc dokládá, že museli mít povědomí o zdravotních škodách způsobených kouřem,“ uzavírají autoři a dodávají: „Námi vyvinutý simulační model může pomoci archeologům provádějícím vykopávky na nových lokalitách a umožnit jim hledat ohniště a místa aktivit na jejich optimálních místech.“

V dalších studiích hodlají vědci pomocí svého modelu zkoumat vliv různých paliv na šíření kouře, využívání jeskyně s aktivním ohništěm v různých ročních obdobích, využívání několika ohnišť současně a další problémy, které s tím souvisejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 10 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
včera v 12:45

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
včera v 11:00

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
včera v 09:20

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
včera v 07:00
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
včera v 06:00

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...