Pravěcí lidé dokázali vybrat místo pro ohniště v jeskyni lépe než moderní počítače

Vědci se věnovali výběru místa pro ohniště v jeskyni. Srovnali návrhy vyspělého počítačového modelu s tím, kam ho umisťovali pravěcí lidé. Zjistili, že lidé vybrali místa vhodnější.

Pravěcí lidé by bez úkrytu v jeskyních nebyli schopní přežít; využívali je desítky tisíc let a trávili v nich obrovské množství času. Právě tam zřejmě vznikaly základy lidského myšlení, tam se u ohňů vyprávěly první příběhy a zpívaly první písně, stěny jeskyní byly plátnem, na které se promítaly první obrazy. A také se tak formovaly základy náboženského uvažování.

Nová studie ukazuje, jak důvtipně, promyšleně a zkušeně naši prapředkové jeskyně využívali. Výzkum se týkal ohně. Právě ohniště totiž byla centrem společenského života, kde se lidé shromažďovali.

Dřívější studie ukazovaly něco divného: pravěcí lidé podle nich ohniště umísťovali nevýhodně. Hlavní autor nového výzkumu Yafit Kedar popisuje: „V mnoha jeskyních se našla vícevrstvá ohniště, což naznačuje, že ohně byly zapalovány na stejném místě po mnoho let. V předchozích studiích jsme pomocí softwarového modelu cirkulace vzduchu v jeskyních spolu se simulátorem rozptylu kouře v uzavřeném prostoru zjistili, že optimální místo pro minimální vystavení kouři v zimě je v zadní části jeskyně. Nejméně výhodným místem byl vchod do jeskyně.“

Uvnitř jeskyně Lazaret
Zdroj: Wikimedia Commons

Jenže reálně ohniště na žádném z těchto míst nebyla – nacházela se totiž nejčastěji uprostřed jeskyně. Proč by pravěcí lidé volili méně výhodnou variantu? Analýza se proto zaměřila na jednu z nejlépe prozkoumaných jeskyní světa – Lazaret v jihovýchodní Francii, kterou obývali lidé už přibližně před 170 až 150 tisíci lety.

Kedar říká: „Podle našeho modelu, založeného na předchozích studiích, by umístění ohniště v zadní části jeskyně snížilo hustotu kouře na minimum, což by umožnilo cirkulaci kouře ven z jeskyně těsně u stropu. Jenže ve vrstvách, které jsme prozkoumali, se ohniště nacházelo uprostřed jeskyně. Snažili jsme se pochopit, proč si lidé tehdy vybrali právě toto místo a jestli byl rozptyl kouře vůbec důležitý při rozdělení jeskyně.“

Aby jeho tým našel odpověděli na tyto otázky, provedl řadu simulací rozptylu kouře pro 16 hypotetických míst ohniště uvnitř jeskyně o rozloze 290 metrů čtverečních. Pro každé analyzovali hustotu kouře v celé jeskyni pomocí tisíců simulovaných čidel umístěných 50 centimetrů od podlahy do výšky 1,5 metru.

Pak výsledky porovnali s doporučeními Světové zdravotnické organizace, která říkají, jak nezdravé a nepříjemné je vystavení kouři. Když data spojili, vznikl z nich model, který rozdělil jeskyni na čtyři zóny:

  • červená zóna, která je kvůli vysoké hustotě kouře v podstatě nepřístupná,
  • žlutá zóna vhodná pro krátkodobé několikaminutové pobývání, ale pak už je to kvůli kouři nepříjemné,
  • zelená zóna vhodná pro dlouhodobé pobývání v délce několika hodin až dnů,
  • modrá zóna, která je v podstatě bez kouře.
Pět modelů umístění ohniště v jeskyni Lazaret
Zdroj: Scientific Reports


„Průměrná hustota kouře je nejmenší, když je ohniště umístěné v zadní části jeskyně – přesně tak, jak náš model předpovídal. Zjistili jsme ale také, že pokud se ohniště umístí v zadní části jeskyně, bude oblast s nízkou hustotou kouře, která je nejvhodnější pro dlouhodobou aktivitu, poměrně vzdálená od samotného ohniště,“ uvedli vědci.

Lidé žijící v jeskyních podle autorů potřebovali rovnováhu, tedy ohniště, v jehož blízkosti mohli pracovat, vařit, jíst, spát, scházet se, ohřívat se, ale zároveň aby tam byli vystaveni co nejmenšímu množství kouře. „Když se vezmou v úvahu všechny jejich potřeby, tak ve skutečnosti umístili obyvatelé jeskyň svá ohniště na optimální místo v jeskyni,“ uvedli archeologové.

Díky této analýze vytvořili model, který popsal asi pětadvacetimetrovou oblast, která by měla být pro umístění ohniště ideální. Kombinovala by totiž nejlépe všechny možné faktory. Když model porovnali s reálnými nálezy, hypotéza se potvrdila – v řadě odkrytých vrstev lidé skutečně umístili svá ohniště právě do této oblasti.

Reálná umístění ohnišť v jeskyni Lazaret
Zdroj: Scientific Reports

„Naše studie ukazuje, že už pravěcí lidé byli schopni bez senzorů nebo počítačových simulací vybrat ideální místo pro své ohniště a využívat skvěle prostor jeskyně již před 170 tisíci lety – tedy dlouho před příchodem moderních lidí do Evropy. Tato schopnost odráží jejich vynalézavost, zkušenost a plánovitost; navíc dokládá, že museli mít povědomí o zdravotních škodách způsobených kouřem,“ uzavírají autoři a dodávají: „Námi vyvinutý simulační model může pomoci archeologům provádějícím vykopávky na nových lokalitách a umožnit jim hledat ohniště a místa aktivit na jejich optimálních místech.“

V dalších studiích hodlají vědci pomocí svého modelu zkoumat vliv různých paliv na šíření kouře, využívání jeskyně s aktivním ohništěm v různých ročních obdobích, využívání několika ohnišť současně a další problémy, které s tím souvisejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
před 1 hhodinou

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 2 hhodinami

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
před 20 hhodinami

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 22 hhodinami

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
před 22 hhodinami

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
včera v 09:24

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
včeraAktualizovánovčera v 07:22

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
7. 4. 2025
Načítání...