Požáry ohrožují 4400 druhů rostlin a zvířat. Rychle jich přibývá a jsou stále silnější

Rychlé přibývání stále častějších a silnějších požárů ohrožuje více než 4,5 tisíce druhů na celém světě, uvádí nová studie vedená experty z Melbournské univerzity, do níž se zapojilo 27 výzkumníků z celého světa.

„Mezi tyto druhy patří 19 procent ptáků, 16 procent savců, 17 procent hmyzu a 19 procent rostlin, které jsou zařazeny mezi kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné,“ uvedl hlavní autor studie, ekolog Luke Kelly. „Množství rostlin a živočichů, kteří čelí hrozbám spojeným s ohněm, je obrovské,“ dodal.

Studie zveřejněná v odborném žurnálu Science popsala, že mezi druhy, které jsou zařazeny do kategorie ohrožených zvýšením frekvence nebo intenzity požárů, patří i tak ekologicky důležitá zvířata, jakou jsou například orangutani v Indonésii nebo australský ptáček pokřováček modrohrdlý.

„Nedávné požáry spálily ekosystémy, kde byly ohně historicky vzácné nebo se nevyskytovaly vůbec – od tropických lesů Queenslandu, jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky až po tundru polárního kruhu,“ řekl Kelly.

„Velmi rozsáhlé a vážné požáry byly také pozorovány v oblastech s dlouhou historií opakovaných požárů; to je v souladu s pozorováním delších období požárů a předpovědí zvýšené aktivity ohňů v lesích a křovinatých oblastech Austrálie, jižní Evropy a západních Spojených států,“ komentoval výsledky práce.

Výzkumný tým popsal hrozbu na příkladu z Austrálie: celková spálená plocha na východním pobřeží od srpna 2019 do března 2020 činila 12,6 milionu hektarů a neměla v historickém měřítku obdoby.

Složitost problému je třeba studovat

Fenomén požárů je ale nesmírně složitý – řada ekosystémů je potřebuje. Některé druhy a ekosystémy jsou totiž ohroženy i v situacích, pokud k ohňům nedochází. Časté požáry jsou například důležitou součástí ekosystémů africké savany a slabší aktivita přirozených požárů může vést k narušení křovin, což může způsobit problémy býložravcům, jako jsou pakoně, kteří dávají přednost otevřeným oblastem.

Pochopení toho, co způsobuje změny na různých místech, pomáhá expertům najít účinná řešení, která prospějí lidem i přírodě.

Vědci v této studii identifikovali tři hlavní skupiny příčin většího množství požárů – všechny mají jako původce člověka. Jsou to globální změna klimatu, intenzivní využívání půdy a  invazivní druhy. 

„Je opravdu čas na nové, odvážnější ochranářské iniciativy,“ řekl profesor Kelly. „Mezi nová opatření patří rozsáhlá obnova přírodních lokalit, návrat savců, kteří konzumují rostliny, které by jinak mohly fungovat jako palivo pro požáry, vytváření zelených ploch s nízkou hořlavostí a také ponechání přirozených požárů s kontrolní úlohou.“

Zásadní je podle něj také role člověka – správná správa požáry ohrožených oblastí může posílit biologickou rozmanitost a tím i život lidí v mnoha oblastech světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 4 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 5 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 6 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 22 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
včera v 10:03
Načítání...