Požáry ohrožují 4400 druhů rostlin a zvířat. Rychle jich přibývá a jsou stále silnější

Rychlé přibývání stále častějších a silnějších požárů ohrožuje více než 4,5 tisíce druhů na celém světě, uvádí nová studie vedená experty z Melbournské univerzity, do níž se zapojilo 27 výzkumníků z celého světa.

„Mezi tyto druhy patří 19 procent ptáků, 16 procent savců, 17 procent hmyzu a 19 procent rostlin, které jsou zařazeny mezi kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné,“ uvedl hlavní autor studie, ekolog Luke Kelly. „Množství rostlin a živočichů, kteří čelí hrozbám spojeným s ohněm, je obrovské,“ dodal.

Studie zveřejněná v odborném žurnálu Science popsala, že mezi druhy, které jsou zařazeny do kategorie ohrožených zvýšením frekvence nebo intenzity požárů, patří i tak ekologicky důležitá zvířata, jakou jsou například orangutani v Indonésii nebo australský ptáček pokřováček modrohrdlý.

„Nedávné požáry spálily ekosystémy, kde byly ohně historicky vzácné nebo se nevyskytovaly vůbec – od tropických lesů Queenslandu, jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky až po tundru polárního kruhu,“ řekl Kelly.

„Velmi rozsáhlé a vážné požáry byly také pozorovány v oblastech s dlouhou historií opakovaných požárů; to je v souladu s pozorováním delších období požárů a předpovědí zvýšené aktivity ohňů v lesích a křovinatých oblastech Austrálie, jižní Evropy a západních Spojených států,“ komentoval výsledky práce.

Výzkumný tým popsal hrozbu na příkladu z Austrálie: celková spálená plocha na východním pobřeží od srpna 2019 do března 2020 činila 12,6 milionu hektarů a neměla v historickém měřítku obdoby.

Složitost problému je třeba studovat

Fenomén požárů je ale nesmírně složitý – řada ekosystémů je potřebuje. Některé druhy a ekosystémy jsou totiž ohroženy i v situacích, pokud k ohňům nedochází. Časté požáry jsou například důležitou součástí ekosystémů africké savany a slabší aktivita přirozených požárů může vést k narušení křovin, což může způsobit problémy býložravcům, jako jsou pakoně, kteří dávají přednost otevřeným oblastem.

Pochopení toho, co způsobuje změny na různých místech, pomáhá expertům najít účinná řešení, která prospějí lidem i přírodě.

Vědci v této studii identifikovali tři hlavní skupiny příčin většího množství požárů – všechny mají jako původce člověka. Jsou to globální změna klimatu, intenzivní využívání půdy a  invazivní druhy. 

„Je opravdu čas na nové, odvážnější ochranářské iniciativy,“ řekl profesor Kelly. „Mezi nová opatření patří rozsáhlá obnova přírodních lokalit, návrat savců, kteří konzumují rostliny, které by jinak mohly fungovat jako palivo pro požáry, vytváření zelených ploch s nízkou hořlavostí a také ponechání přirozených požárů s kontrolní úlohou.“

Zásadní je podle něj také role člověka – správná správa požáry ohrožených oblastí může posílit biologickou rozmanitost a tím i život lidí v mnoha oblastech světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 2 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 4 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 5 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 8 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...