Požáry ohrožují 4400 druhů rostlin a zvířat. Rychle jich přibývá a jsou stále silnější

Rychlé přibývání stále častějších a silnějších požárů ohrožuje více než 4,5 tisíce druhů na celém světě, uvádí nová studie vedená experty z Melbournské univerzity, do níž se zapojilo 27 výzkumníků z celého světa.

„Mezi tyto druhy patří 19 procent ptáků, 16 procent savců, 17 procent hmyzu a 19 procent rostlin, které jsou zařazeny mezi kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné,“ uvedl hlavní autor studie, ekolog Luke Kelly. „Množství rostlin a živočichů, kteří čelí hrozbám spojeným s ohněm, je obrovské,“ dodal.

Studie zveřejněná v odborném žurnálu Science popsala, že mezi druhy, které jsou zařazeny do kategorie ohrožených zvýšením frekvence nebo intenzity požárů, patří i tak ekologicky důležitá zvířata, jakou jsou například orangutani v Indonésii nebo australský ptáček pokřováček modrohrdlý.

„Nedávné požáry spálily ekosystémy, kde byly ohně historicky vzácné nebo se nevyskytovaly vůbec – od tropických lesů Queenslandu, jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky až po tundru polárního kruhu,“ řekl Kelly.

„Velmi rozsáhlé a vážné požáry byly také pozorovány v oblastech s dlouhou historií opakovaných požárů; to je v souladu s pozorováním delších období požárů a předpovědí zvýšené aktivity ohňů v lesích a křovinatých oblastech Austrálie, jižní Evropy a západních Spojených států,“ komentoval výsledky práce.

Výzkumný tým popsal hrozbu na příkladu z Austrálie: celková spálená plocha na východním pobřeží od srpna 2019 do března 2020 činila 12,6 milionu hektarů a neměla v historickém měřítku obdoby.

Složitost problému je třeba studovat

Fenomén požárů je ale nesmírně složitý – řada ekosystémů je potřebuje. Některé druhy a ekosystémy jsou totiž ohroženy i v situacích, pokud k ohňům nedochází. Časté požáry jsou například důležitou součástí ekosystémů africké savany a slabší aktivita přirozených požárů může vést k narušení křovin, což může způsobit problémy býložravcům, jako jsou pakoně, kteří dávají přednost otevřeným oblastem.

Pochopení toho, co způsobuje změny na různých místech, pomáhá expertům najít účinná řešení, která prospějí lidem i přírodě.

Vědci v této studii identifikovali tři hlavní skupiny příčin většího množství požárů – všechny mají jako původce člověka. Jsou to globální změna klimatu, intenzivní využívání půdy a  invazivní druhy. 

„Je opravdu čas na nové, odvážnější ochranářské iniciativy,“ řekl profesor Kelly. „Mezi nová opatření patří rozsáhlá obnova přírodních lokalit, návrat savců, kteří konzumují rostliny, které by jinak mohly fungovat jako palivo pro požáry, vytváření zelených ploch s nízkou hořlavostí a také ponechání přirozených požárů s kontrolní úlohou.“

Zásadní je podle něj také role člověka – správná správa požáry ohrožených oblastí může posílit biologickou rozmanitost a tím i život lidí v mnoha oblastech světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 9 mminutami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 16 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
před 21 hhodinami

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
8. 2. 2026
Načítání...