Požáry ohrožují 4400 druhů rostlin a zvířat. Rychle jich přibývá a jsou stále silnější

Rychlé přibývání stále častějších a silnějších požárů ohrožuje více než 4,5 tisíce druhů na celém světě, uvádí nová studie vedená experty z Melbournské univerzity, do níž se zapojilo 27 výzkumníků z celého světa.

„Mezi tyto druhy patří 19 procent ptáků, 16 procent savců, 17 procent hmyzu a 19 procent rostlin, které jsou zařazeny mezi kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné,“ uvedl hlavní autor studie, ekolog Luke Kelly. „Množství rostlin a živočichů, kteří čelí hrozbám spojeným s ohněm, je obrovské,“ dodal.

Studie zveřejněná v odborném žurnálu Science popsala, že mezi druhy, které jsou zařazeny do kategorie ohrožených zvýšením frekvence nebo intenzity požárů, patří i tak ekologicky důležitá zvířata, jakou jsou například orangutani v Indonésii nebo australský ptáček pokřováček modrohrdlý.

„Nedávné požáry spálily ekosystémy, kde byly ohně historicky vzácné nebo se nevyskytovaly vůbec – od tropických lesů Queenslandu, jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky až po tundru polárního kruhu,“ řekl Kelly.

„Velmi rozsáhlé a vážné požáry byly také pozorovány v oblastech s dlouhou historií opakovaných požárů; to je v souladu s pozorováním delších období požárů a předpovědí zvýšené aktivity ohňů v lesích a křovinatých oblastech Austrálie, jižní Evropy a západních Spojených států,“ komentoval výsledky práce.

Výzkumný tým popsal hrozbu na příkladu z Austrálie: celková spálená plocha na východním pobřeží od srpna 2019 do března 2020 činila 12,6 milionu hektarů a neměla v historickém měřítku obdoby.

Složitost problému je třeba studovat

Fenomén požárů je ale nesmírně složitý – řada ekosystémů je potřebuje. Některé druhy a ekosystémy jsou totiž ohroženy i v situacích, pokud k ohňům nedochází. Časté požáry jsou například důležitou součástí ekosystémů africké savany a slabší aktivita přirozených požárů může vést k narušení křovin, což může způsobit problémy býložravcům, jako jsou pakoně, kteří dávají přednost otevřeným oblastem.

Pochopení toho, co způsobuje změny na různých místech, pomáhá expertům najít účinná řešení, která prospějí lidem i přírodě.

Vědci v této studii identifikovali tři hlavní skupiny příčin většího množství požárů – všechny mají jako původce člověka. Jsou to globální změna klimatu, intenzivní využívání půdy a  invazivní druhy. 

„Je opravdu čas na nové, odvážnější ochranářské iniciativy,“ řekl profesor Kelly. „Mezi nová opatření patří rozsáhlá obnova přírodních lokalit, návrat savců, kteří konzumují rostliny, které by jinak mohly fungovat jako palivo pro požáry, vytváření zelených ploch s nízkou hořlavostí a také ponechání přirozených požárů s kontrolní úlohou.“

Zásadní je podle něj také role člověka – správná správa požáry ohrožených oblastí může posílit biologickou rozmanitost a tím i život lidí v mnoha oblastech světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 4 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 6 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...