Posilující dávka vakcíny proti covidu funguje skvěle, ukázala studie na statisících lidech

První rozsáhlá reálná studie účinnosti posilovacích očkování proti covidu-19 ukázala, že tato chrání aproti hospitalizaci ž z 93 %, a to i proti deltě. Výsledek je podle autorů přesvědčivým důkazem, že variantu lze kontrolovat pomocí současné generace vakcín, aniž by bylo třeba složitě testovat a schvalovat nové.

Studie vznikla v Izraeli, který začal jako první s posilovacími dávkami, nejprve u seniorů. Už první data naznačovala, že účinky třetí injekce jsou vynikající – ale výsledky pocházely jen z omezeného počtu osob.

Izrael začal očkovat posilovací vakcínou, protože se tam v červenci začala masivně šířit varianta delta, která dokázala zejména u seniorů částečně obejít imunitní ochranu i u očkovaných oběma dávkami. Země pak několik měsíců musela epidemii krotit – počty nakažených překonaly všechny předchozí rekordy, nicméně úmrtnost díky očkování přes vyšší agresivitu varianty delta zůstala méně než poloviční.

Proto Izrael 13. července zahájil posilovací očkování, dlouho před ostatními, a shromáždil od té doby obrovské množství údajů. Časopis Lancet teď vydal analýzu, která z tohoto zdroje informací vychází.

Studie vychází z období od 30. července do 23. září letošního roku, které se shoduje s většinou čtvrté izraelské vlny – ta vyvrcholila počátkem září s přibližně deseti tisíci novými případy a třiceti úmrtími denně. Téměř všechny se týkaly varianty delta.

Jak vypadala studie

Autoři porovnávali 728 321 osob, které dostaly třetí dávku vakcíny Pfizer, se stejným počtem osob, které dostaly „jen“ dvě injekce stejné očkovací látky. Druhá skupina byla pečlivě vybrána tak, aby se co nejvíce shodovala s první skupinou, a to podle všech myslitelných sociodemografických charakteristik – včetně věku, pohlaví, místa bydliště, zdravotního stavu a známého rizikového chování a naopak chování, které se vyhýbá riziku.

Zásadním zjištěním této práce je, že už týden po podání posilující dávky bylo riziko hospitalizace s covidem o 93 % nižší než u lidí, kteří dostali dvě dávky. Třetí dávka také velmi silně chránila proti tomu, aby byl člověk hospitalizován s těžkým průběhem – tam byla účinnost vyšší o 92 procent. Nečekaně vysoká byla účinnost i proti nákaze (o 88 procent vyšší) a nákaze s příznaky (91 procent). Tyto výsledky jsou dost podobné jako v předchozí studii, ta ale byla méně rozsáhlá a nekontrolovala sociodemografické ukazatele.

Ochrana před úmrtím, která byla „jen“ o 81 procent vyšší, by mohla vypadat ve srovnání s předchozími čísly jako zklamání, ale autoři práce to vyvrací. Už druhá dávka totiž chrání natolik spolehlivě, že úmrtí bylo naprosté minimum; data jsou tedy v tomto ohledu velmi omezená – po třetí dávce totiž zemřelo za celou dobu studie na covid jen pouhých sedm osob.

Studie uvádí, že účinnost boosteru byla konzistentní napříč všemi demografickými skupinami, včetně osob starších 70 let; právě tato skupina je přitom covidem nejvíce zasažená a nejvíc plní nemocnice a také nejčastěji umírá.

„Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že třetí dávka vakcíny je vysoce účinná proti závažným následkům spojeným s covidem-19 v různých věkových skupinách a populačních podskupinách, a to týden po třetí dávce,“ uvedl hlavní autor studie profesor Ran Balicer z výzkumného ústavu Clalit Research Institute ve svém prohlášení.

Velkou otázkou, na kterou studie nedokáže odpovědět, je, zda je ochrana po posilovací dávce trvalejší než po původních dvou dávkách, o které je známo, že přibližně po šesti měsících slábne. To budou izraelští vědci studovat v dalších měsících a letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...