Portugalské galéry požahaly o víkendu v Austrálii přes 3500 lidí. Pomáhají jim klimatické změny

Nahrávám video
Portugalské galéry požahaly v Austrálii přes 3500 lidí
Zdroj: ČT24

Úřady v australském státě Queensland na severovýchodě země uzavřely několik pláží. V předchozím týdnu se tam objevilo velké množství měchýřovek portugalských, které o víkendu požahaly přes 3500 lidí. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Žahnutí tohoto živočicha, který vypadá jako medúza, je jedovaté a slabším jedincům může způsobit vážné problémy.

Podle queenslandské pobočky organizace záchranářů Surf Life Saving Australia bylo o víkendu požaháno 3595 lidí. Celkem se zdravotníci v minulém týdnu zabývali více než 13 tisíci případy žahnutí. Většina incidentů se stala v hustě obydlených oblastech Gold Coast a Sunshine Coast na jihu Queenslandu.

Podle serveru The Telegraph bylo v oblasti od začátku prosince požaháno přes 18 tisíc lidí, což je až třikrát více než za stejnou dobu v předešlém roce.

Nebezpečná kráska

Měchýřovka portugalská, nazývaná též portugalská galéra, je zástupcem žahavců. Její tělo se skládá ze vzduchového měchýře a dlouhých chapadel, která dosahují až deseti metrů. Nejčastěji se vyskytuje v teplých a tropických mořích Atlantiku, v Indickém oceánu, Karibském moři a Pacifiku.

Měchýřovka je ve skutečnosti kolonie mnoha propojených jedinců. Skládá se z měchýře, který funguje jako plachta na hladině a z jednotlivých polypů, kteří plní ostatní funkce pro život. Žahavá ramena vystřelují na oběti celé salvy nematocyst, vejčitých útvarů se žahavými buňkami. Pro člověka jsou velice nebezpečné nejen ve vodě. Moře je totiž často zanese na břeh, kde uvíznou v písku na pláži.

Pro člověka je žahnutí měchýřovky portugalské bolestivé, avšak málokdy smrtelné. U někoho může její jed vyvolat alergickou reakci. Podle médií vyplavily na pobřeží kolonie měchýřovek nebývale silné proudy. Agentura AFP uvedla, že uzavřeno v pondělí zůstalo nejméně pět pláží.

Svět patří medúzám

Medúzy jsou jedni z mála tvorů, jimž prospívají změny klimatu, které se projevují stále teplejšími oceány. Tyto podmínky jim vyhovují, daří se jim v nich a rychle se v nich množí. Jednak se medúzám v teplejších a kyselejších oceánech lépe daří, ale současně vymírají jejich přirození predátoři. V posledních letech se objevilo mnoho situací, kdy se kvůli přemnoženým medúzám musely uzavírat pláže, letos to potkalo například Polsko. 

Přemnožené medúzy představují značný problém nejen pro ekosystémy, ale už i pro člověka a jeho civilizaci. Už několikrát došlo k vyřazení jaderné elektrárny z provozu. Medúzy snadno ucpou vodní filtry, které propouštějí mořskou vodu k chladicím věžím.

V roce 2011 například muselo své dva bloky načas odstavit izraelské zařízení Hadera. „Zablokují chladicí systém, naruší celý proces a v těch nejvážnějších případech může kvůli obavám z přehřátí dojít i k přerušení výroby elektřiny,“ postěžoval si tehdy Nachum Plaumbau, pracovník elektrárny. Něco podobného se odehrálo v roce 2013 ve Švédsku, kde kvůli tomu museli odstavit celý jaderný reaktor.

Donedávna takové invaze hrozily jen ve vodách teplejších moří, poslední dobou ale medúzy pořád častěji pronikají i na sever. Nucenou pauzu kvůli želatinovým živočichům si musela dát třeba skotská elektrárna. Energetické společnosti proto najímají vědce, kteří pravidelně kontrolují počty medúz u pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 1 hhodinou

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 6 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 20 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
včera v 12:52
Načítání...