Portugalské galéry požahaly o víkendu v Austrálii přes 3500 lidí. Pomáhají jim klimatické změny

Nahrávám video
Portugalské galéry požahaly v Austrálii přes 3500 lidí
Zdroj: ČT24

Úřady v australském státě Queensland na severovýchodě země uzavřely několik pláží. V předchozím týdnu se tam objevilo velké množství měchýřovek portugalských, které o víkendu požahaly přes 3500 lidí. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Žahnutí tohoto živočicha, který vypadá jako medúza, je jedovaté a slabším jedincům může způsobit vážné problémy.

Podle queenslandské pobočky organizace záchranářů Surf Life Saving Australia bylo o víkendu požaháno 3595 lidí. Celkem se zdravotníci v minulém týdnu zabývali více než 13 tisíci případy žahnutí. Většina incidentů se stala v hustě obydlených oblastech Gold Coast a Sunshine Coast na jihu Queenslandu.

Podle serveru The Telegraph bylo v oblasti od začátku prosince požaháno přes 18 tisíc lidí, což je až třikrát více než za stejnou dobu v předešlém roce.

Nebezpečná kráska

Měchýřovka portugalská, nazývaná též portugalská galéra, je zástupcem žahavců. Její tělo se skládá ze vzduchového měchýře a dlouhých chapadel, která dosahují až deseti metrů. Nejčastěji se vyskytuje v teplých a tropických mořích Atlantiku, v Indickém oceánu, Karibském moři a Pacifiku.

Měchýřovka je ve skutečnosti kolonie mnoha propojených jedinců. Skládá se z měchýře, který funguje jako plachta na hladině a z jednotlivých polypů, kteří plní ostatní funkce pro život. Žahavá ramena vystřelují na oběti celé salvy nematocyst, vejčitých útvarů se žahavými buňkami. Pro člověka jsou velice nebezpečné nejen ve vodě. Moře je totiž často zanese na břeh, kde uvíznou v písku na pláži.

Pro člověka je žahnutí měchýřovky portugalské bolestivé, avšak málokdy smrtelné. U někoho může její jed vyvolat alergickou reakci. Podle médií vyplavily na pobřeží kolonie měchýřovek nebývale silné proudy. Agentura AFP uvedla, že uzavřeno v pondělí zůstalo nejméně pět pláží.

Svět patří medúzám

Medúzy jsou jedni z mála tvorů, jimž prospívají změny klimatu, které se projevují stále teplejšími oceány. Tyto podmínky jim vyhovují, daří se jim v nich a rychle se v nich množí. Jednak se medúzám v teplejších a kyselejších oceánech lépe daří, ale současně vymírají jejich přirození predátoři. V posledních letech se objevilo mnoho situací, kdy se kvůli přemnoženým medúzám musely uzavírat pláže, letos to potkalo například Polsko. 

Přemnožené medúzy představují značný problém nejen pro ekosystémy, ale už i pro člověka a jeho civilizaci. Už několikrát došlo k vyřazení jaderné elektrárny z provozu. Medúzy snadno ucpou vodní filtry, které propouštějí mořskou vodu k chladicím věžím.

V roce 2011 například muselo své dva bloky načas odstavit izraelské zařízení Hadera. „Zablokují chladicí systém, naruší celý proces a v těch nejvážnějších případech může kvůli obavám z přehřátí dojít i k přerušení výroby elektřiny,“ postěžoval si tehdy Nachum Plaumbau, pracovník elektrárny. Něco podobného se odehrálo v roce 2013 ve Švédsku, kde kvůli tomu museli odstavit celý jaderný reaktor.

Donedávna takové invaze hrozily jen ve vodách teplejších moří, poslední dobou ale medúzy pořád častěji pronikají i na sever. Nucenou pauzu kvůli želatinovým živočichům si musela dát třeba skotská elektrárna. Energetické společnosti proto najímají vědce, kteří pravidelně kontrolují počty medúz u pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 3 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 6 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...