Portugalské galéry požahaly o víkendu v Austrálii přes 3500 lidí. Pomáhají jim klimatické změny

1 minuta
Portugalské galéry požahaly v Austrálii přes 3500 lidí
Zdroj: ČT24

Úřady v australském státě Queensland na severovýchodě země uzavřely několik pláží. V předchozím týdnu se tam objevilo velké množství měchýřovek portugalských, které o víkendu požahaly přes 3500 lidí. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Žahnutí tohoto živočicha, který vypadá jako medúza, je jedovaté a slabším jedincům může způsobit vážné problémy.

Podle queenslandské pobočky organizace záchranářů Surf Life Saving Australia bylo o víkendu požaháno 3595 lidí. Celkem se zdravotníci v minulém týdnu zabývali více než 13 tisíci případy žahnutí. Většina incidentů se stala v hustě obydlených oblastech Gold Coast a Sunshine Coast na jihu Queenslandu.

Podle serveru The Telegraph bylo v oblasti od začátku prosince požaháno přes 18 tisíc lidí, což je až třikrát více než za stejnou dobu v předešlém roce.

Nebezpečná kráska

Měchýřovka portugalská, nazývaná též portugalská galéra, je zástupcem žahavců. Její tělo se skládá ze vzduchového měchýře a dlouhých chapadel, která dosahují až deseti metrů. Nejčastěji se vyskytuje v teplých a tropických mořích Atlantiku, v Indickém oceánu, Karibském moři a Pacifiku.

Měchýřovka je ve skutečnosti kolonie mnoha propojených jedinců. Skládá se z měchýře, který funguje jako plachta na hladině a z jednotlivých polypů, kteří plní ostatní funkce pro život. Žahavá ramena vystřelují na oběti celé salvy nematocyst, vejčitých útvarů se žahavými buňkami. Pro člověka jsou velice nebezpečné nejen ve vodě. Moře je totiž často zanese na břeh, kde uvíznou v písku na pláži.

Pro člověka je žahnutí měchýřovky portugalské bolestivé, avšak málokdy smrtelné. U někoho může její jed vyvolat alergickou reakci. Podle médií vyplavily na pobřeží kolonie měchýřovek nebývale silné proudy. Agentura AFP uvedla, že uzavřeno v pondělí zůstalo nejméně pět pláží.

Svět patří medúzám

Medúzy jsou jedni z mála tvorů, jimž prospívají změny klimatu, které se projevují stále teplejšími oceány. Tyto podmínky jim vyhovují, daří se jim v nich a rychle se v nich množí. Jednak se medúzám v teplejších a kyselejších oceánech lépe daří, ale současně vymírají jejich přirození predátoři. V posledních letech se objevilo mnoho situací, kdy se kvůli přemnoženým medúzám musely uzavírat pláže, letos to potkalo například Polsko. 

Přemnožené medúzy představují značný problém nejen pro ekosystémy, ale už i pro člověka a jeho civilizaci. Už několikrát došlo k vyřazení jaderné elektrárny z provozu. Medúzy snadno ucpou vodní filtry, které propouštějí mořskou vodu k chladicím věžím.

V roce 2011 například muselo své dva bloky načas odstavit izraelské zařízení Hadera. „Zablokují chladicí systém, naruší celý proces a v těch nejvážnějších případech může kvůli obavám z přehřátí dojít i k přerušení výroby elektřiny,“ postěžoval si tehdy Nachum Plaumbau, pracovník elektrárny. Něco podobného se odehrálo v roce 2013 ve Švédsku, kde kvůli tomu museli odstavit celý jaderný reaktor.

Donedávna takové invaze hrozily jen ve vodách teplejších moří, poslední dobou ale medúzy pořád častěji pronikají i na sever. Nucenou pauzu kvůli želatinovým živočichům si musela dát třeba skotská elektrárna. Energetické společnosti proto najímají vědce, kteří pravidelně kontrolují počty medúz u pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...