Portugalské galéry požahaly o víkendu v Austrálii přes 3500 lidí. Pomáhají jim klimatické změny

Nahrávám video
Portugalské galéry požahaly v Austrálii přes 3500 lidí
Zdroj: ČT24

Úřady v australském státě Queensland na severovýchodě země uzavřely několik pláží. V předchozím týdnu se tam objevilo velké množství měchýřovek portugalských, které o víkendu požahaly přes 3500 lidí. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Žahnutí tohoto živočicha, který vypadá jako medúza, je jedovaté a slabším jedincům může způsobit vážné problémy.

Podle queenslandské pobočky organizace záchranářů Surf Life Saving Australia bylo o víkendu požaháno 3595 lidí. Celkem se zdravotníci v minulém týdnu zabývali více než 13 tisíci případy žahnutí. Většina incidentů se stala v hustě obydlených oblastech Gold Coast a Sunshine Coast na jihu Queenslandu.

Podle serveru The Telegraph bylo v oblasti od začátku prosince požaháno přes 18 tisíc lidí, což je až třikrát více než za stejnou dobu v předešlém roce.

Nebezpečná kráska

Měchýřovka portugalská, nazývaná též portugalská galéra, je zástupcem žahavců. Její tělo se skládá ze vzduchového měchýře a dlouhých chapadel, která dosahují až deseti metrů. Nejčastěji se vyskytuje v teplých a tropických mořích Atlantiku, v Indickém oceánu, Karibském moři a Pacifiku.

Měchýřovka je ve skutečnosti kolonie mnoha propojených jedinců. Skládá se z měchýře, který funguje jako plachta na hladině a z jednotlivých polypů, kteří plní ostatní funkce pro život. Žahavá ramena vystřelují na oběti celé salvy nematocyst, vejčitých útvarů se žahavými buňkami. Pro člověka jsou velice nebezpečné nejen ve vodě. Moře je totiž často zanese na břeh, kde uvíznou v písku na pláži.

Pro člověka je žahnutí měchýřovky portugalské bolestivé, avšak málokdy smrtelné. U někoho může její jed vyvolat alergickou reakci. Podle médií vyplavily na pobřeží kolonie měchýřovek nebývale silné proudy. Agentura AFP uvedla, že uzavřeno v pondělí zůstalo nejméně pět pláží.

Svět patří medúzám

Medúzy jsou jedni z mála tvorů, jimž prospívají změny klimatu, které se projevují stále teplejšími oceány. Tyto podmínky jim vyhovují, daří se jim v nich a rychle se v nich množí. Jednak se medúzám v teplejších a kyselejších oceánech lépe daří, ale současně vymírají jejich přirození predátoři. V posledních letech se objevilo mnoho situací, kdy se kvůli přemnoženým medúzám musely uzavírat pláže, letos to potkalo například Polsko. 

Přemnožené medúzy představují značný problém nejen pro ekosystémy, ale už i pro člověka a jeho civilizaci. Už několikrát došlo k vyřazení jaderné elektrárny z provozu. Medúzy snadno ucpou vodní filtry, které propouštějí mořskou vodu k chladicím věžím.

V roce 2011 například muselo své dva bloky načas odstavit izraelské zařízení Hadera. „Zablokují chladicí systém, naruší celý proces a v těch nejvážnějších případech může kvůli obavám z přehřátí dojít i k přerušení výroby elektřiny,“ postěžoval si tehdy Nachum Plaumbau, pracovník elektrárny. Něco podobného se odehrálo v roce 2013 ve Švédsku, kde kvůli tomu museli odstavit celý jaderný reaktor.

Donedávna takové invaze hrozily jen ve vodách teplejších moří, poslední dobou ale medúzy pořád častěji pronikají i na sever. Nucenou pauzu kvůli želatinovým živočichům si musela dát třeba skotská elektrárna. Energetické společnosti proto najímají vědce, kteří pravidelně kontrolují počty medúz u pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 11 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 16 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 17 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 17 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...