Vlna veder přinesla do Česka medúzy. Jsou už i v Praze

Když se řekne medúza, tak si většina lidí představí moře. Existují ale také sladkovodní medúzy – a když jim přeje počasí, mohou se objevit i v Česku. Ideální jsou pro ně vysoké teploty, takže se jim teď daří, Jílové u Prahy nevyjímaje.

Medúzy se podle biologů začaly v českých zemích poprvé objevovat asi před sto lety. První potvrzený výskyt pochází z roku 1930, kdy byly pozorovány na jezu v Libčicích nad Vltavou. O dva roky později už ji biologové našli přímo uprostřed Prahy - na pilířích holešovického železničního mostu. Teprve později se ukázalo, že se dostaly také na jiná místa v republice.

Tyto nálezy umožnily vědcům medúzky dobře popsat – víme tak o jejich fascinujícím životním cyklu dost, abychom pochopili, jak mohou přežívat v nepůvodním prostředí českých řek, rybníků nebo zatopených lomů.

Kde se vzaly v Česku medúzy?

Sladkovodní medúzy pocházejí z Asie, konkrétně z její jihovýchodní části. Jedná se o druh, kterému biologové říkají medúzka sladkovodní. Vědci je úplně poprvé ale nepozorovali v jejich rodné Číně, ale ve Velké Británii.

„Objevení medúzky sladkovodní pro vědu je známý příběh: William Sowerby, tajemník Královské botanické společnosti, ji roku 1880 pozoroval v nádržích slavné londýnské botanické zahrady Kew Gardens, v nichž se pěstoval obří jihoamerický leknín viktorie královská,“ popisuje biolog Adam Petrusek.

V přírodě ji vědci našli až o pětadvacet let později, v řece Jang-c'-ťiang, do té doby věřili, že medúzky pocházejí z Jižní Ameriky. Rozšířily se hlavně pomocí člověka, možné ale také je, že je na velké vzdálenosti přenášejí migrující sladkovodní ptáci. Jak je to možné?

Medúzky patří mezi žahavce, kteří střídají různá vývojová stádia. Člověk je nejlépe zná ve stadiu medúzy, kdy se jako rosolovité průsvitné talířky vznášejí u hladiny. Mohou ale existovat také ve stadiu polypa, kdy žijí přisedlí u dna rybníků a řek. A právě v této podobě žijí v naší přírodě už bezmála sto let, většinou se z ní vůbec nemění. Nejsou ani schopní pohlavního rozmnožování, množí se jen nepohlavně. Zajímavé je, že všechny medúzky, které byly ve Vltavě pozorovány, jsou samci.

Když se voda ohřeje nad dvacet stupňů a dlouhodobě na této teplotě vydrží, „vykvetou“ na polypech maličké medúzy - když vyrostou, mohou měřit až 2,5 centimetru. Nesnáší ale teploty pod deset stupňů, při nich už hynou.

Může ublížit člověku?

Jedná se sice o dravého invazivního tvora, který u nás nemá přirozené nepřátele, ale podle biologů nepředstavují zatím pro českou přírodu žádné riziko.

Tito tvorové jsou žahaví, stejně jako mořské medúzy, ale mnohem méně silně. Lidskou kůží jejich žahavé buňky neproniknou, přesto člověka ohrozit mohou. Adam Petrusek v článku v odborném časopise Živa varuje: „Líbat je ale není radno: při jedné z našich výprav za těmito tvory se stalo, že kolega potápěč proplouvající jejich hejnem byl požahán na rtu…“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 2 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.