Po covidu-19 se zvyšuje riziko duševních potíží

U lidí, kteří měli onemocnění covid-19, byla rok po prodělání infekce výrazně vyšší pravděpodobnost, že jim odborníci diagnostikují psychické poruchy, kterými dříve netrpěli. Vyplývá to z nové studie, která vznikla ve Velké Británii sledováním více než 140 tisíc pacientů.

U osob, které prodělaly covid-19, byla v měsících po nákaze vyšší pravděpodobnost diagnózy deprese o 39 procent než u lidí, kteří onemocnění neměli. U úzkosti vzrostla pravděpodobnost diagnózy o 35 procent a u poruch přizpůsobení o 38 procent. Lidé, kteří se nakazili virem SARS-CoV-2, měli také o 41 procent vyšší riziko poruch spánku.

„Zdá se, že v měsících po prodělání covidu-19 dochází k výraznému nárůstu počtu psychiatrických diagnóz,“ uvedl profesor psychiatrie na Oxfordské univerzitě Paul Harrison, který se na studii nepodílel. Uvedl, že výsledky se shodují se závěry jiných výzkumů, včetně studie z roku 2021, na níž se autorsky podílel. Studie podle něj „posiluje tvrzení, že na covidu je něco, co způsobuje, že lidé čelí většímu riziku běžných duševních poruch“.

Duševních onemocnění přibývá

Údaje nenaznačují, že by se u většiny pacientů s covidem-19 objevily příznaky duševního onemocnění. Lékaři diagnostikovali deprese, úzkost nebo poruchy přizpůsobení a stresu pouze u 4,4 až 5,6 procenta osob ve studii. „Naštěstí se nejedná o epidemii úzkosti a deprese,“ řekl Harrison. „Ale banalita to není,“ dodal.

Vědci ve studii analyzovali záznamy téměř 154 tisíc pacientů s nemocí covid-19, kteří jsou registrovaní ve zdravotnickém systému pro veterány. Jejich data porovnali s lidmi, kteří se virem nenakazili. Výzkumníci do studie zařadili pouze pacienty, kteří neměli žádnou psychiatrickou diagnózu ani se s ní neléčili nejméně dva roky před nakažením koronavirem. Jen velmi málo z účastníků studie mělo očkování proti covidu-19. Lékař Al-Aly, který studii vedl, uvedl, že jeho tým plánuje analyzovat, zda následné očkování změnilo duševní příznaky lidí, stejně jako další zdravotní problémy po nákaze, které skupina studovala.

Mozek je po covidu zpomalený

Autoři studie také zjistili, že u lidí, kteří měli covid-19, se o 80 procent častěji objevily kognitivní problémy, jako je mozková mlha, zmatenost a zapomnětlivost. Riziko poruch způsobených užíváním opioidů, léků předepsaných na bolest, u nich vzrostlo o 34 procent. Měli také o 20 procent vyšší pravděpodobnost poruch způsobených užíváním jiných než opioidních látek, včetně alkoholismu.

Z výzkumu vyplynulo, že lékaři u pacientů hospitalizovaných s covidem-19 častěji diagnostikovali psychické problémy než u pacientů s méně závažným průběhem onemocnění. Ale i lidé s mírnou infekcí byli duševními problémy více ohroženi než ti, kteří covid neprodělali.

Podle vědců existuje několik možných příčin nárůstu diagnostikovaných duševních problémů. Lékařka Maura Boldriniová si myslí, že příznaky s největší pravděpodobností ovlivňují biologické faktory i psychický stres spojený s nemocí. „V psychiatrii jde téměř vždy o vzájemné působení,“ řekla.

Lékaři problém potvrzují

Podle deníku Guardian Velká Británie takovou krizi zažívá. Část případů je způsobená samotným covidem, další dvouletým vykolejením z „běžného života“. Krize vyvolala dramatický nárůst počtu lidí, kteří mají problémy s duševním zdravím, asi 1,6 milionu lidí čeká na specializovanou léčbu a dalších osm milionů lidí se nemůže dostat na čekací listinu, ale podpora by jim prospěla, tvrdí britská Národní zdravotní služba.

V některých částech země jsou specializované služby duševního zdraví natolik zahlceny, že „vracejí“ i ty nejzávažnější případy pacientů ohrožených sebevraždou, sebepoškozováním a hladověním k praktickým lékařům, kteří je odeslali. Podle lékařů je pravděpodobné, že někteří pacienti v důsledku toho zemřou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 1 hhodinou

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 2 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 3 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.