Komerční pěstování tabáku je průmysl, který se týká významné části planety. Podílí se na něm 142 států a pokrývá 4,3 milionu hektarů zemědělské půdy, většinou v chudších zemích. Nejvíce se tabák pěstuje ve trojici Čína, Brazílie a Indie. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) to ale představuje značný problém – který se netýká ani tak kouření tabáku, ale spíše dopadů jeho pěstování na přírodu a životní prostředí.
Pěstování tabáku škodí přírodě. Umírají kvůli němu lesy, ničí oceány, varuje WHO
Největšími producenty tabáku jsou Brazílie, Čína a Indie. Hlavní problém podle WHO spočívá v tom, že se rostlina pěstuje jako monokultura, její pěstování se nestřídá s pěstováním jiných plodin. To znamená, že jak půda, tak i samotné rostliny jsou velmi slabé – a aby přežily, je potřeba velkého množství chemikálií a lidské pomoci. Jinak je zničí škůdci nebo choroby.
„Tabák navíc bere půdě spoustu živin a potřebuje tedy masivní množství hnojiv – což je proces, který vede ke snižování kvality krajiny a její proměně v poušť, se všemi negativními dopady pro biodiverzitu i volně žijící zvířata i rostliny,“ uvádějí autoři práce, která problém pro WHO popsala.
Ani to ale ještě není všechno: používání chemikálií pro pěstování tabáku má přímý dopad na zdraví zemědělců – z nich je přitom šedesát až sedmdesát procent žen. Zejména v chudších zemích to je problém, protože právě tam se stále ještě používají některé agresivní chemické látky, které jsou jinde už dávno zakázané.
300 cigaret = jeden strom
I když to tak na první pohled nemusí vypadat, pěstování tabáku spotřebovává obrovské množství dřeva. Což zase přispívá k úbytku lesů, který je jednou z hlavních příčin stále rychlejší a silnější změny klimatu.
Každoročně se totiž spotřebuje 11,4 milionu metrických tun dřeva na sušení tabákového listí. Pro tento účel se využívá více metod, například pálení lesního dřeva. Podle WHO je jeden strom ekvivalentem asi tří set cigaret, tedy patnácti krabiček.
To podle vědců představuje další příčinu negativního vlivu tabákových plantáží, který by měl lidstvo silně znepokojovat. Tato práce je totiž „důkazem o podstatném a většinou nevratném úbytku stromů a dalších druhů rostlin kvůli pěstování tabáku“.
Jedovaté plyny
Podle poslední velké studie z roku 2012 spotřebovalo 967 milionů kuřáků za rok 6,25 bilionu cigaret. „To znamená asi šest tisíc metrických tun formaldehydu a 47 000 metrických tun nikotinu, které se uvolňují do životního prostředí,“ uvádí práce.
Tabákový kouř obsahuje asi čtyři tisíce chemikálií, nejméně 250 z nich je škodlivých. Je v něm také oxid uhličitý, který pomáhá oteplovat planetu, metan a oxidy dusíku. „Kombinace těchto skleníkových plynů ze spalování tabáku odpovídá ročně provozu asi 1,5 milionu automobilů,“ říká zpráva.
Nedopalky zaplavily planetu
Důsledky kuřácké vášně pak škodí přírodě i v jiném ohledu; jedním z nejčastějších druhů odpadu v oceánech jsou totiž cigaretové nedopalky, minimálně podle zpravodajství NBC News, které vychází ze zprávy neziskové organizace Cigarette Butt Pollution Project. Zdravotní dopady na zvířata přitom zatím nejsou známé.
Filtry, které se do cigaret používají, se vyrábějí z acetátových vláken. Jde tedy sice o materiál přírodní povahy, v této podobě se ale volně nevyskytuje – a přírodě zabere až desítky let, než se velice trvanlivé filtry rozloží.
Ročně se přitom na celé Zemi vyrobí přibližně 5,5 bilionu cigaret. Jen ve Spojených státech je to 300 miliard cigaret – z nich má filtr přibližně 99 procent. Podle vědců, kteří pracují pro zmíněný Cigarette Butt Pollution Project, se nedopalky, a tedy i filtry dostávají kvůli nedisciplinovanosti kuřáků i špatnému systému nakládání s odpadem do volné přírody, velice často i do vody – tedy do jezer, vodních nádrží a do oceánů.
Podle amerických údajů tvoří odpadky spojené s kouřením přibližně až třetinu všeho odpadu nalezeného na amerických plážích.
I když se filtry rozloží, znamená to jen, že látky, které jsou v nich zachycené z cigaret, se tak uvolní do životního prostředí. Podle výsledků vědeckých studií se našly stopy těchto chemických látek v tělech přibližně 70 procent mořských ptáků a 30 procent mořských želv.
Že tyto údaje odpovídají realitě, potvrzuje starší studie Světové zdravotnické organizace WHO, která dává do kontextu údaje o množství vykouřených cigaret a jejich hmotnost. Podle ní tvoří nedopalky třicet až čtyřicet procent množství všeho odpadu, který byl nasbírán při úklidech měst.
„Vzhledem k tomu, že dvacet cigaretových filtrů váží 3,4 gramu, odhadovaný odpad z celosvětové spotřeby cigaret byl v roce 2014 mezi 340 a 680 miliony kilogramů. Toto číslo neobsahuje hmotnost zbytků tabáku a dalších vedlejších produktů kouření,“ uvádí experti WHO.
Kudy vede cesta?
Přestože kuřáků globálně na světě ubývá, v některých oblastech jich naopak lokálně přibývá – jedná se zejména o východní Středomoří a Afriku. Čína je v současné době jak hlavním producentem tabáku, tak i jeho největším konzumentem.
Všechny části procesu výroby cigaret mají negativní dopad na životní prostředí i lidi, kteří se na něm podílejí – a to se ani nezmiňujeme o dopadu na zdraví kuřáků samotných, což je téma pro další analýzy, jichž však existuje už dostatečné množství.
WHO vyzývá k ještě většímu zdanění tabákových výrobků, a to přesto, že se na daních za ně ročně vybere přes 270 miliard dolarů. Světová zdravotnická organizace by ráda, aby se daně ještě zvýšily, ideálně tak, aby se z nich získal dvojnásobek financí oproti nynějšku.
„Tabák nás ohrožuje všechny,“ komentovala výsledky práce ředitelka WHO Margarete Chanová. „Zvyšuje chudobu, omezuje ekonomickou produktivitu, přispívá k chudnutí domácností a znečišťuje vzduch.“