Jednou a napořád. Dvě třetiny lidí si po jediné cigaretě mohou vybudovat závislost

Téměř 69 procent lidí, kteří vyzkoušeli, jak chutná cigareta, se stalo pravidelnými kuřáky. Vyplývá to z analýzy globálního výzkumu. Jeho autoři upozorňují na důležitost prevence.

Z výzkumu, který vedli vědci z Queen Mary University v Londýně, vyplývá, že asi 60 procent dospělých osob během života někdy vyzkoušelo kouřit. A z nich 69 procent se stalo pravidelnými kuřáky.

Spoluautor Peter Hajek věří, že studie ukazuje, jak důležité je závislosti předcházet. „Prevence, která nabídne mladým lidem méně příležitostí nebo důvodů vyzkoušet cigaretu, je dobrý nápad,“ míní vědec.

Vědecká práce, kterou zveřejnil odborný časopis Nicotine and Tobacco Research, vychází z analýzy osmi průzkumů provedených od roku 2000 do současnosti. Po třech jich vzniklo v USA a Velké Británii, poslední dva pocházejí z Austrálie a Nového Zélandu.

Celkem se podařilo získat odpovědi 216 000 respondentů. V různých výzkumech odpovídali různě: To, že začali trvale kouřit po první cigaretě, přiznalo 50 až 82 procent lidí. Průměrně takto zareagovalo 68,9 dotázaných.

Důsledky výzkumu

Vědci se snažili také zjistit, jestli tyto odpovědi nemohly být ovlivněny jinými faktory – například tím, že kuřáci v takových anketách odpovídají s menší vstřícností nebo že zatajují (případně přehánějí).

Nic takového se však nepotvrdilo. Autoři přesto zdůrazňují, že tyto výzkumy jsou založené pouze na odpovědích, které nebylo možné nějak nezávisle potvrdit či vyvrátit. Výsledky práce jsou tedy jen odhadem.

73 minut
90’ ČT24 - Půl roku nekouření v restauracích a barech
Zdroj: ČT24

„Je možné, že někdo, kdo je celoživotním nekuřákem, někdy jako dítě ochutnal cigaretu a nezanechalo to v něm žádný dojem. Proto to buď úplně zapomněl, anebo to v tomto dotazníku nepokládal za důležité zmínit,“ popisuje Hajek. „Ale i kdyby to všechno bylo pravda, stále tu mluvíme o padesátiprocentní konverzi.“

Podle Hajeka ukazuje menší množství kouřících mladých lidí, že omezení a negativní reklama opravdu fungují a že mají reálný dopad na snižování množství kuřáků. Věří také ve vliv elektronických cigaret, ale nemá pro to doposud důkazy – měly by vzniknout další práce, které chování zákazníků prostudují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 6 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 8 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...