Jednou a napořád. Dvě třetiny lidí si po jediné cigaretě mohou vybudovat závislost

Téměř 69 procent lidí, kteří vyzkoušeli, jak chutná cigareta, se stalo pravidelnými kuřáky. Vyplývá to z analýzy globálního výzkumu. Jeho autoři upozorňují na důležitost prevence.

Z výzkumu, který vedli vědci z Queen Mary University v Londýně, vyplývá, že asi 60 procent dospělých osob během života někdy vyzkoušelo kouřit. A z nich 69 procent se stalo pravidelnými kuřáky.

Spoluautor Peter Hajek věří, že studie ukazuje, jak důležité je závislosti předcházet. „Prevence, která nabídne mladým lidem méně příležitostí nebo důvodů vyzkoušet cigaretu, je dobrý nápad,“ míní vědec.

Vědecká práce, kterou zveřejnil odborný časopis Nicotine and Tobacco Research, vychází z analýzy osmi průzkumů provedených od roku 2000 do současnosti. Po třech jich vzniklo v USA a Velké Británii, poslední dva pocházejí z Austrálie a Nového Zélandu.

Celkem se podařilo získat odpovědi 216 000 respondentů. V různých výzkumech odpovídali různě: To, že začali trvale kouřit po první cigaretě, přiznalo 50 až 82 procent lidí. Průměrně takto zareagovalo 68,9 dotázaných.

Důsledky výzkumu

Vědci se snažili také zjistit, jestli tyto odpovědi nemohly být ovlivněny jinými faktory – například tím, že kuřáci v takových anketách odpovídají s menší vstřícností nebo že zatajují (případně přehánějí).

Nic takového se však nepotvrdilo. Autoři přesto zdůrazňují, že tyto výzkumy jsou založené pouze na odpovědích, které nebylo možné nějak nezávisle potvrdit či vyvrátit. Výsledky práce jsou tedy jen odhadem.

Nahrávám video
90’ ČT24 - Půl roku nekouření v restauracích a barech
Zdroj: ČT24

„Je možné, že někdo, kdo je celoživotním nekuřákem, někdy jako dítě ochutnal cigaretu a nezanechalo to v něm žádný dojem. Proto to buď úplně zapomněl, anebo to v tomto dotazníku nepokládal za důležité zmínit,“ popisuje Hajek. „Ale i kdyby to všechno bylo pravda, stále tu mluvíme o padesátiprocentní konverzi.“

Podle Hajeka ukazuje menší množství kouřících mladých lidí, že omezení a negativní reklama opravdu fungují a že mají reálný dopad na snižování množství kuřáků. Věří také ve vliv elektronických cigaret, ale nemá pro to doposud důkazy – měly by vzniknout další práce, které chování zákazníků prostudují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...