Pacienti se mohou dostat k lékům, které ještě nejsou na trhu. Cestou je účast ve studii

Dostat se k inovativním lékům dřív, než se objeví na trhu, je přáním mnoha lidí trpících vážnou nemocí. Pro některé řešení existuje, je jím vstup do klinické studie. Tuto možnost využívá například část pacientů s rakovinou, přestože účinnost nové látky nelze předem zaručit, jakož ani vyloučit vedlejší účinky. V České republice se předloni zapojilo do výzkumu přes dva tisíce lidí.

Anna Losová měla od dětství problém se silným sezonním kašlem, který vždy sám odezněl. Před pěti lety se s ním ale potýkala několik měsíců. Navštívila proto plicního lékaře. „Byl to zhoubný nádor – s tím, že se rapidně zvětšoval,“ vzpomíná.

Následovala operace a chemoterapie. Potom jí lékaři ještě nabídli návaznou léčbu právě testovaným preparátem. „Byla jsem pod stálým lékařským dohledem, každé tři týdny mi odebírali krev,“ vypráví.

Nahrávám video

Aktuálně nemá žádné příznaky nádorového onemocnění, na kontroly dochází jednou za půl roku. Jestli jí ale skutečně pomohl tento zrovna testovaný lék, není jasné – výsledky studie ještě nebyly dokončeny.

Přísná kritéria

O možnosti vstupu do klinické studie rozhoduje ošetřující lékař.  Pacient pak dostane všechny informace, které potřebuje vědět. „Vysvětlí se mu principy, jak to funguje, jaká to má rizika, jaké jsou doposud známé nežádoucí účinky,“ vysvětluje pneumolog Libor Havel, vedoucí klinických studií ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze.

Pro zařazení do klinického testování musí pacient splňovat přísná kritéria. Roli hraje typ nádoru, předchozí léčba, celkový zdravotní stav i další podrobná vyšetření. Své rozhodnutí navíc může pacient kdykoli změnit a ze studie vystoupit.

Největší počet preparátů se zaměřuje na léčbu rakoviny

V České republice se testují necelé čtyři stovky nových léčiv. Zhruba čtvrtinu tvoří právě onkologické léky. Trendem je nyní takzvaná personalizovaná léčba. „Nové preparáty, všechny nové technologie, které do systému budou vstupovat v následujících letech, jsou zaměřeny na individuální potřeby pacienta. Vidíme celou řadu buněčných nebo genových terapií,“ potvrzuje ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.

Vývoj léku přitom trvá i patnáct let. Podle statistik je jeden schválený lék výsledkem zkoumání až deseti tisíc různých látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 15 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 16 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 18 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 19 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 20 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 21 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...