Pacienti se mohou dostat k lékům, které ještě nejsou na trhu. Cestou je účast ve studii

Dostat se k inovativním lékům dřív, než se objeví na trhu, je přáním mnoha lidí trpících vážnou nemocí. Pro některé řešení existuje, je jím vstup do klinické studie. Tuto možnost využívá například část pacientů s rakovinou, přestože účinnost nové látky nelze předem zaručit, jakož ani vyloučit vedlejší účinky. V České republice se předloni zapojilo do výzkumu přes dva tisíce lidí.

Anna Losová měla od dětství problém se silným sezonním kašlem, který vždy sám odezněl. Před pěti lety se s ním ale potýkala několik měsíců. Navštívila proto plicního lékaře. „Byl to zhoubný nádor – s tím, že se rapidně zvětšoval,“ vzpomíná.

Následovala operace a chemoterapie. Potom jí lékaři ještě nabídli návaznou léčbu právě testovaným preparátem. „Byla jsem pod stálým lékařským dohledem, každé tři týdny mi odebírali krev,“ vypráví.

Nahrávám video

Aktuálně nemá žádné příznaky nádorového onemocnění, na kontroly dochází jednou za půl roku. Jestli jí ale skutečně pomohl tento zrovna testovaný lék, není jasné – výsledky studie ještě nebyly dokončeny.

Přísná kritéria

O možnosti vstupu do klinické studie rozhoduje ošetřující lékař.  Pacient pak dostane všechny informace, které potřebuje vědět. „Vysvětlí se mu principy, jak to funguje, jaká to má rizika, jaké jsou doposud známé nežádoucí účinky,“ vysvětluje pneumolog Libor Havel, vedoucí klinických studií ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze.

Pro zařazení do klinického testování musí pacient splňovat přísná kritéria. Roli hraje typ nádoru, předchozí léčba, celkový zdravotní stav i další podrobná vyšetření. Své rozhodnutí navíc může pacient kdykoli změnit a ze studie vystoupit.

Největší počet preparátů se zaměřuje na léčbu rakoviny

V České republice se testují necelé čtyři stovky nových léčiv. Zhruba čtvrtinu tvoří právě onkologické léky. Trendem je nyní takzvaná personalizovaná léčba. „Nové preparáty, všechny nové technologie, které do systému budou vstupovat v následujících letech, jsou zaměřeny na individuální potřeby pacienta. Vidíme celou řadu buněčných nebo genových terapií,“ potvrzuje ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.

Vývoj léku přitom trvá i patnáct let. Podle statistik je jeden schválený lék výsledkem zkoumání až deseti tisíc různých látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 18 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.