Pacienti se mohou dostat k lékům, které ještě nejsou na trhu. Cestou je účast ve studii

Dostat se k inovativním lékům dřív, než se objeví na trhu, je přáním mnoha lidí trpících vážnou nemocí. Pro některé řešení existuje, je jím vstup do klinické studie. Tuto možnost využívá například část pacientů s rakovinou, přestože účinnost nové látky nelze předem zaručit, jakož ani vyloučit vedlejší účinky. V České republice se předloni zapojilo do výzkumu přes dva tisíce lidí.

Anna Losová měla od dětství problém se silným sezonním kašlem, který vždy sám odezněl. Před pěti lety se s ním ale potýkala několik měsíců. Navštívila proto plicního lékaře. „Byl to zhoubný nádor – s tím, že se rapidně zvětšoval,“ vzpomíná.

Následovala operace a chemoterapie. Potom jí lékaři ještě nabídli návaznou léčbu právě testovaným preparátem. „Byla jsem pod stálým lékařským dohledem, každé tři týdny mi odebírali krev,“ vypráví.

Nahrávám video
Někteří pacienti mají možnost zúčastnit se klinické studie
Zdroj: ČT24

Aktuálně nemá žádné příznaky nádorového onemocnění, na kontroly dochází jednou za půl roku. Jestli jí ale skutečně pomohl tento zrovna testovaný lék, není jasné – výsledky studie ještě nebyly dokončeny.

Přísná kritéria

O možnosti vstupu do klinické studie rozhoduje ošetřující lékař.  Pacient pak dostane všechny informace, které potřebuje vědět. „Vysvětlí se mu principy, jak to funguje, jaká to má rizika, jaké jsou doposud známé nežádoucí účinky,“ vysvětluje pneumolog Libor Havel, vedoucí klinických studií ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze.

Pro zařazení do klinického testování musí pacient splňovat přísná kritéria. Roli hraje typ nádoru, předchozí léčba, celkový zdravotní stav i další podrobná vyšetření. Své rozhodnutí navíc může pacient kdykoli změnit a ze studie vystoupit.

Největší počet preparátů se zaměřuje na léčbu rakoviny

V České republice se testují necelé čtyři stovky nových léčiv. Zhruba čtvrtinu tvoří právě onkologické léky. Trendem je nyní takzvaná personalizovaná léčba. „Nové preparáty, všechny nové technologie, které do systému budou vstupovat v následujících letech, jsou zaměřeny na individuální potřeby pacienta. Vidíme celou řadu buněčných nebo genových terapií,“ potvrzuje ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.

Vývoj léku přitom trvá i patnáct let. Podle statistik je jeden schválený lék výsledkem zkoumání až deseti tisíc různých látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 9 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 13 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 15 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 16 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...