Pacienti s plicní fibrózou patří k nejohroženějším skupinám u covidu-19, místa v nemocnicích zatím jsou

Nahrávám video
Události: Covid-19 ohrožuje nemocné s plicní fibrózou
Zdroj: ČT24

Intenzivní péči aktuálně potřebuje na pět desítek pacientů s covidem-19. Celkový počet hospitalizovaných dále stoupá – v neděli jich podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bylo 305. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dodává, že tuzemské zdravotnictví zvládne násobně více pacientů než nyní, včetně vážných případů. Jednou z nejohroženějších skupin jsou mimo jiné pacienti s idiopatickou plicní fibrózou.

„Jak jsem řekl hejtmanům, musíme zajistit, aby všechny nemocnice hlásily do našeho systému národního dispečinku intenzivní péče, protože jen tak jsme schopni to zvládnout,“ nechal se slyšet šéf resortu zdravotnictví. Volná je podle něj více než čtvrtina lůžek na odděleních anesteziologie a resuscitace a jednotkách intenzivní péče. Volných je také téměř 60 procent plicních ventilací.

Například v Nemocnici Na Bulovce leží třináct pacientů s koronavirem. „Z toho tři pacienti jsou na jednotce intenzivní péče. To znamená, mají zavedenou plicní ventilaci. Po naplnění kapacit naší infekční kliniky by pacienti byli umisťováni na jiná vybraná pracoviště,“ přibližuje vedoucí oddělení komunikace nemocnice Filip Řepa.

Jednou ze skupin, kterou koronavirus nejvíce ohrožuje, jsou lidé s chronickými potížemi a vážnými diagnózami. Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky jde o zhruba půldruhého milionu lidí. Patří sem i pacienti se vzácným onemocněním – idiopatickou plicní fibrózou.

Lékaři vyzývají k ohleduplnosti

Bez léčby umírají pacienti s touto nemocí do tří až pěti let. Pneumologové zvou lidi do svých ambulancí k preventivnímu vyšetření na poslední zářijový den. Každoročně díky tomu odhalí nové případy. Od letošního roku navíc pojišťovny proplácejí i léčbu dlouhodobých pacientů, jejichž stav se prudce zhoršil.

V databázi pacientů s idiopatickou plicní fibrózou je aktuálně přes 1200 lidí, zhruba polovina se jich léčí. Právě tito pacienti jsou jedněmi z nejkřehčích skupin. „Když takovýto pacient dostane covidovou pneumolii, tak je jeho život extrémně limitován,“ líčí pneumoložka Václava Bártů.

Řada pacientů se nyní podle zkušeností lékařů izoluje od společnosti. Lékaři vyzývají veřejnost k ohleduplnosti vůči svému okolí. „Já nemůžu vědět, jestli nemám ve svém okolí někoho takového, takže když někdo nosí záclonu místo roušky, tak může ohrožovat nejenom pacienty s idiopatickou fibrózou, ale třeba i onkologické pacienty, kterých je mnohem víc,“ vysvětluje Martina Šterclová z České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 13 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 15 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 19 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...