Oxfordská vakcína proti covidu je účinná na 90 procent, oznámil její výrobce

2 minuty
Události: AstraZeneca má účinnou vakcínu
Zdroj: ČT24

Vakcína proti covidu-19 vyvinutá britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou může mít až zhruba 90procentní účinnost, a to bez jakýchkoli vážných vedlejších účinků. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters firma na základě předběžných výsledků testování v Británii a Brazílii. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock výsledky označil za „fantastické zprávy“.

Očkovací látka je při předcházení nákazy covidem-19 podle firmy účinná z 90 procent, jestliže je člověku podána polovina dávky a za měsíc je mu pak aplikována plná dávka.

Jiný dávkovací režim prokázal účinnost 62 procent. Při něm byly aplikovány dvě plné dávky v rozmezí nejméně jednoho měsíce. Kombinovaná analýza z obou dávkovacích režimů vyústila v průměrnou účinnost na úrovni 70 procent. Všechny výsledky jsou statisticky významné, píše Reuters.

Vedlejší efekty jsou jen slabé

AstraZeneca ujišťuje, že podávání vakcíny neprovázely žádné vážné vedlejší efekty a lidé, kteří se testů účastnili, ji dobře snášeli v obou dávkovacích režimech. „Účinnost vakcíny a její bezpečnost potvrzují, že bude vysoce účinná proti covidu-19 a bude mít bezprostřední dopad na tento nouzový stav veřejného zdraví,“ uvedl v prohlášení generální ředitel firmy AstraZeneca Pascal Soriot.

Předběžné výsledky britského výrobce léků jsou dalším průlomovým oznámením v boji s pandemií, která si už vyžádala téměř 1,4 milionu životů a negativně zasáhla globální ekonomiku, upozornila agentura.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock údaje o oxfordské vakcíně označil za „fantastické zprávy“.

„Čísla ukazují, že vakcína může být při správném dávkování účinná až z 90 procent,“ potvrdil Hancock televizi Sky News s tím, že vláda objednala 100 milionů dávek.

„Doufáme, že budeme moci začít s očkováním příští měsíc,“ řekl Hancock BBC. Ve velkém by se pak mělo očkovat v prvních třech měsících příštího roku. „A doufáme, že někdy po Velikonocích se věci začnou vracet k normálu,“ předpověděl ministr.

Bude vakcína stačit?

Pam Chengová z vedení firmy dnes řekla, že AstraZeneca bude mít do konce tohoto roku pro celý svět dost nové vakcíny na 200 milionů dávek a do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude mít dostatek aktivní látky na 700 milionů dávek.

Konkrétně v Británii bude podle ní ještě letos k dispozici dostatečné množství vakcíny na 20 milionů dávek a do konce prvního kvartálu příštího roku bude dost látky na 70 milionů dávek. Zdůraznila také, že firma bude udržovat zásoby látky, zatímco bude čekat na její schválení jednotlivými lékovými regulátory ve světě.

Chengová očekává, že konečných vakcinačních dávek se ve skutečnosti do konce roku vyrobí čtyři miliony a do konce prvního čtvrtletí příštího roku 40 milionů. Čísla, o nichž hovořila, se přitom týkají jen dávek, které vyrobí přímo AstraZeneca, a nikoli její partnerské společnosti.

Soriot poznamenal, že společně s partnery bude AstraZeneca schopna velmi brzy vyrábět stovky milionů dávek, podle Chengové to budou dohromady až tři miliardy. Firma podle ní jedná také s více než 20 dodavatelskými partnery.

Šéf výzkumu a vývoje firmy AstraZeneca Mene Pangalos řekl, že žádosti o schválení vakcíny byly podány v Británii a u Evropské lékové agentury (EMA) a tento týden začnou jednání také s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). 

Další kandidáti

V posledních týdnech zveřejnily slibné výsledky ohledně účinnosti svých vakcín také dvě americké farmaceutické firmy. V polovině listopadu oznámila firma Moderna, že její experimentální vakcína zatím dosahuje účinnosti 94,6 procenta. Týden předtím oznámila firma Pfizer, že její vakcína vyvinutá ve spolupráci s německou společností BioNTech má až 95procentní účinnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 8 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...